Zastropování cen energií pro velké podniky přichází. Hrozí „maďarský scénář“?
Vláda rozhodla od ledna zastropovat ceny energií pro velké podniky, a to na stejných cenových úrovních, jaké budou platit pro domácnosti, tedy na úrovni 6000 korun za jednu megawatthodinu včetně DPH v případě elektřiny a 3000 korun včetně DPH v případě plynu.
Nabízí se nutně otázka, zda zastropování cen nepovede k „maďarskému scénáři“. Vláda premiéra Viktora Orbána musela v minulém týdnu nouzově s okamžitou platností ukončit platnost zastropování cen pohonných hmot. Více než rok trvající zastropování totiž vedlo k jejich stále kritičtějšímu nedostatku. Zejména proto, že zahraniční dodavatelé paliv nebyli tolik ochotní jimi maďarský trh zásobovat, neboť by na něm museli prodávat za nařízenou nižší než tržní cenu. Takže své dodávky zhusta přesměrovali do jiných zemí.
Česko i Německo přistoupilo od příštího roku k zastropování cen energií, jejich koncepce jsou však zásadně odlišné. Zatímco český systém cenových stropů omezí náklady na energie hlavně domácnostem, v Německu by měl z opatření těžit více průmysl. Česko navíc na rozdíl od Německa a dalších okolních zemí zastropování nelimituje spotřebou. Který přístup je lepší? Analytici se neshodnou.
Češi vs. Němci. Kdo má lépe vyřešené zastropování energií? Přou se experti
Money
Elektřina i plyn jsou však svým charakterem odlišné druhy zboží než pohonné hmoty. V případě elektřiny je Česko plně soběstačné, dokonce patří k jejím největším vývozcům na světě. Plyn samozřejmě takřka se sta procent dováží. Ovšem získává jej bezprostředně z jednotného trhu EU. Z hlediska energetiky je Česko dokonce „sedmnáctou spolkovou zemí Německa“. Také ostatní země EU, včetně Německa, zavedou nějakou podobu zastropování cen. Je tedy prakticky vyloučené, že by se z důvodu existence zastropování Česko potýkalo s nedostatkem energií.
Spotřeba plynu navíc v Česku meziročně klesá o zhruba pětinu. To je rozdíl oproti Maďarsku, kde příliš brzy zavedené zastropování cen vedlo naopak k navýšení spotřeby. Maďarsko je tak jedinou zemí EU, kde meziročně narůstá objem spotřeby pohonných hmot. Značná spotřeba paliv samozřejmě přispěla k jejich nedostatku.
Maďarsko od úterních 23:00 nouzově ukončuje zastropování cen pohonných hmot. Orbánovu vládu k tomu dohnal kritický nedostatek paliv v zemi.
Lukáš Kovanda: Orbánův experiment s levným benzinem zkrachoval. Maďarsku došly pohonné hmoty
Názory
Sečteno, podtrženo, „maďarský scénář“ je krajně nepravděpodobný. Klíčovým rizikem zastropování tak je dopad na veřejné finance, zejména pokud by došlo k dramatickému a trvalejšímu nárůstu burzovních cen elektřiny a plynu. To je však nyní také poměrně málo pravděpodobný scénář. Česko navíc v příštím roce může počítat s velkým „vývarem“ z mimořádných daní a odvodů, jimiž vláda zatíží energetické a petrochemické společnosti v čele s ČEZ a Unipetrolem a také velké tuzemské banky. Takto získané peníze umožní citelně utlumit negativní dopad zastropování na veřejné finance.
Nikdo z vlády nerozumí ekonomice, říká prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Jsou to od něj ostrá slova. Ale Hanák si je rád dovoluje. Je to matador, a na břitké komunikaci založil celou svou dlouholetou kariéru v čele vlivné lobbistické organizace. Dosud mu to vycházelo. A jestli mu to bude vycházet dále mu může být vlastně jedno. Jeho mandát v čele Svazu končí v květnu příštího roku, může si dovolit mluvit otevřeně a bez servítek. „Ve vládě jsou jenom samí učitelé a starostové. Není tam jediný makroekonom,“ říká muž, který je evidentně nervózní z malé ekonomické kompetentnosti současné vlády.
Šéf svazu průmyslu Hanák: Nikdo z vlády nerozumí ekonomice
Názory
