Lukáš Kovanda: Zemanova nedělní slova o ČNB mohou zítra citelně oslabit korunu
Dnešní rozhovor prezidenta Miloše Zemana pro televizi CNN Prima News patrně zítra, po otevření devizových trhů, vyvolá znatelný tlak na oslabení koruny. Otázkou je, zda či do jaké míry bude ČNB možnému oslabování české měny bránit.
Prezident se totiž blíže vyjádřil ke třem nově jmenovaným členům bankovní rady tuzemské centrální banky, tedy Evě Zamrazilové, Karině Kubelkové a Janu Fraitovi. Naznačil, že všichni tři v rozhovorech s ním, které jmenování předcházely, dávali najevo takzvaný holubičí přístup k provádění měnové politiky. „Mluvil jsem s novými členy bankovní rady a domnívám se, že u nich není nálada k nějakému razantnímu navyšování úrokových sazeb,“ uvedl prezident.
Přitom pokud by jen dva z nově jmenovaných tří ekonomů podpořili nového, taktéž „holubičího“ guvernéra Aleše Michla v jeho již v květnu deklarovaném záměru nyní po určitý čas ponechat klíčové sazby ČNB na stávající úrovni, získají „holubice“ v bankovní radě většinu čtyř jejích členů. Stávající další člen rady, Oldřich Dědek, totiž již delší dobu hlasuje v souladu s Michlem.
První pololetí roku 2022 máme za sebou a byla to doslova krvavá lázeň. Původně zpomalení ekonomik se přelilo do „hrozby světové recese“. Americký hlavní index S&P 500 klesnul o více než 20 procent. Centrální bankéři hovoří o možnosti hospodářského poklesu. A podle průzkumů mezi ekonomy je pokles inflace bez výrazného snížení ekonomického růstu nemožný.
Týden tradera: Pololetí burzovních jatek a vysoké inflace věští recesi
Money
Je přitom současně otázkou, zda a do jaké míry bude centrální banka – s novým guvernérem a novou bankovní radou v čele – tomto tlaku na oslabení koruny již v nadcházejícím týdnu bránit.
Bankovní rada vedená guvernérem Jiřím Rusnokem, jež ve svém složení skončila poslední červnový den, od 11. května do konce června intervenovala za účelem posílení koruny prodejem deviz v objemu čítajícím v přepočtu 175 miliard korun.
Rusnokova rada ovšem svým přístupem k měnové politice většinově vykazovala rysy rady takzvaně „jestřábí“. Michl s Dědkem tedy byli v Rusnokově radě coby „holubice“ v menšině. Prezidentova dnešní slova ale mohou mezi mezinárodními devizovými obchodníky upevnit přesvědčení, že od nynějška mají v bankovní radě většinu „holubice“. Právě to by zesílilo tlak na oslabování koruny.
Není zřejmé, zda nová bankovní rada, vedená od 1. července Michlem, v ochotě bránit korunu před oslabováním v tomto ohledu na Rusnokovu radu naváže. Pokud by nebyla ochotna korunu bránit s vehemencí Rusnokovy rady, koruna by se propadla ze současné úrovně kolem 24,75 koruny za euro nad hodnotu 25,00, v krajním případě až k 25,30.
Na Rusnokovu adresu přitom prezident Zeman v uvedeném televizním rozhovoru řekl, že „se cítil jmenováním Michla uražený“. Podle Zemana na jmenování Michla Rusnok reagoval odchodem z jeho expertního týmu. Tato slova mohou mezinárodní devizové obchodníky utvrdit v dojmu, že míra rozkolu mezi Rusnokovou a Michlovou bankovní radu je citelná. I to by přispělo k zesílení tlaku na oslabení koruny.
Posílení koruny se má stát jedním z hlavních nástrojů boje s inflací. Jak k silnější koruně dojít? Budou fungovat vzory první republiky, k nimž se Aleš Michl často hlásí? A jak se silnější korunou naloží exportéři?
Michl usedá do křesla guvernéra ČNB. Slibuje silnou korunu
Leaders
V minulém týdnu se nůžky mezi klíčovým úrokem na koruně a na euru rozevřely do největší šíře v celé historii eurozóny, psané od roku 1999. Po zvýšení základní sazby České národní banky (tedy čtrnáctidenní repo sazby) na rovných sedm procent se totiž rozdíl mezi touto sazbou a depozitní sazbou Evropské centrální banky zvýšil na 7,5 procentního bodu. Překonal tak dosavadní rekord, 6,75 procentního bodu, ze začátku roku 1999. 
Lukáš Kovanda: Korunu zachvátil syndrom holubic. Aneb proč neposiluje, když má proti euru rekordní náskok v úročení
Názory
Řidičům v Česku nyní tak jako nikdy hrozí zdražování, jaké nepamatují. Největší americká banka JP Morgan totiž prognózuje, že cena ropy může v důsledku ruské odvety za nové sankce, které Západ nyní chystá, vyletět až na úroveň 380 dolarů za barel (9019 korun). Přitom barel ropy Brent se nyní prodává za necelých 112 dolarů za barel (2 658 korun). 
Benzín za 90 korun? Není to nemožné, předpovídá největší americká banka
Money
