Zajímá nás
Lukáš Kovanda: Zkrotil Fiala českou inflaci? Ne, mnohem spíše Rusnok
Kdo má hlavní zásluhu na snížení tuzemské inflace pod úroveň deseti procent, tedy na nejnižší hodnotu od roku 2021? Pokud už bychom museli ukázat na jednu osobu jako symbol, byl by krotitelem inflace nejspíše Jiří Rusnok, do poloviny loňského rok guvernér České národní banky.
Zastropování přispělo ke snížení inflace minimálně
Kroky vlády premiéra Petra Fialy typu zastropování cen energií totiž přispěly ke snížení inflace minimálně. Vždyť už letos po většinu roku dodávají energetické firmy elektřinu či plyn pod úrovní stropu. Hlavním důvodem snížení inflace jsou vlivy mezinárodní, zejména dramatické snížení burzovních cen plynu a elektřiny v EU, a také statistické – hlavně efekt vyšší základny meziročního srovnání.
Tyto vlivy jsou mimo dosah ovlivnění jakéhokoli českého politika. Výrazy jako „Babišova drahota“, „Fialova drahota“ nebo „Fialovo zkrocení inflace“ jsou pouze politickými výroky, jimiž si vládní či opoziční politici snaží klamavě nahnat politické body. V opravdu odborné a vážně míněné seriózní diskusi je žádný skutečný ekonom nepoužívá. Neobstály by totiž.
Pomineme-li mezinárodní faktory, které z valné většiny stojí jak za markantním vzestupem inflace zejména loni, tak za jejím nynějším poklesem, lze v domácích luzích a hájích největší zásluhu na zkrocení inflace připsat právě zmíněnému Rusnokovi. Česká národní banka pod jeho vedením začala už v polovině roku 2021 zvyšovat své úrokové sazby, a to poměrně razantně.
Evropská komise zveřejnila svou pravidelnou zprávu o vývoji právního státu, popisuje vývoj ve všech členských zemích. Je dobře, že to dělá. Vláda práva, rovnováha mocí a veřejná kontrola jsou základní principy, na kterém moderní liberální demokracie stojí. Bez právního státu se systém vždy zvrhne v něco nepěkného. Proto ho stavíme hlavně pro špatné časy.
David Ondráčka: Právní stát stavíme pro špatné časy
Názory
Slovensko má vyšší inflaci než Česko
Začala tak činit jako jedna z prvních centrálních bank ve světě. Přitom kroky centrální banky se v hodnotě inflace promítnou třeba i se zpožděním 1,5 roku. Takže nynější pokles inflace je do jisté míry – pomineme-li tedy mezinárodní příčiny – odrazem razantního navyšování úroků ČNB druhé polovině roku 2021 a v první půli roku loňského, kdy jí ještě šéfoval Rusnok.
Rusnokova bankovní rada beze zbytku využila komfort, který jí poskytla možnost provádět nezávislou měnovou politiku. To ostatně dosvědčuje i aktuální pohled na Slovensko.
Slovensko vykazuje vyšší míru meziroční inflace než Česko. Podle zveřejněných údajů slovenských statistiků činila v červnu meziroční inflace na Slovensku 10,8 procenta, zatímco v Česku dle ČSÚ jen 9,7 procenta. V obou zemích se ovšem inflace snižuje. Takzvaná harmonizovaná inflace činila na Slovensku v červnu dle předběžných údajů Eurostatu, resp. ČSÚ 11,3 procenta, zatímco v Česku 11,2 procenta.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o konsolidaci veřejných financí, který má pomoci zlepšit hospodaření státního rozpočtu. Opozici se nepodařilo předlohu zamítnout ani vrátit vládě k dopracování. Poslanci vládní koalice ji uhájili. Zamítnutí navrhl předseda opoziční SPD Tomio Okamura a hlasovalo pro něj 72 přítomných opozičních poslanců. Naproti tomu 98 koaličních poslanců hlasovalo proti zamítnutí. Stejným poměrem hlasů neprošlo ani vrácení vládě k dopracování.
Konsolidační balíček ve Sněmovně odolal zamítnutí, míří do dalšího projednávání
Politika
Kritici: Boj ČNB s inflací je neúčinný
Harmonizovaná inflace, kterou sleduje Eurostat, je preferovaná z hlediska mezinárodního srovnání. Na Slovensku by inflace měla být letos i v příštích dvou letech znatelně vyšší než v Česku. Podle prognózy, již sestavuje agentura Bloomberg na základě střední hodnoty řady odhadů mezinárodních finančních institucí, by letos měla celoročně inflace na Slovensku vykázat hodnotu 11,3 procenta, v příštím roce pak 5,4 procenta a roku 2025 pak 3,8 procenta. Podle stejného odhadu bude česká inflace v daných letech vykazovat po řadě hodnoty 10,9 procenta, 2,8 procenta a konečně 2,3 procenta.
Mezinárodní instituce tedy předpokládají, že Česko má před sebou více let, po která bude – jako už nyní – vykazovat nižší inflaci než Slovensko. To souvisí zejména s omezenějšími možnostmi, jimiž slovenská ekonomika může vleklejší zvýšené inflaci čelit. Slovensko především na rozdíl od Česka postrádá onu nezávislou měnovou politiku, kterou právě dokázala využít Rusnokova bankovní rada – což nyní pozorujeme v přímém přenosu, byť se zmíněným zpožděním až půldruhého roku.
Slovensko o nezávislou měnovou politiku přišlo vstupem do eurozóny. Pokud by nebylo členem eurozóny, mohlo by nastavit své základní úrokové sazby na vyšší úroveň a tak – jako Česko – proti inflaci bojovat účinněji.
S vysokou inflací nebojuje jen Česko, ale i desítky zemí ve světě, a v řadě zemí hlásili v posledním roce dvouciferné nárůsty a nejvyšší hodnoty za desítky let. Centrální banky proto zvedaly či stále zvedají základní úrokové sazby, což však často znamená snížení hospodářského růstu. Podívejte se na přehled míry inflace ve světě.
Jaká je inflace ve světě? Padaly rekordy staré desítky let
Money
Kritici, kteří v současnosti stále ještě poukazují na to, že boj České národní banky s inflací je neúčinný, tedy nyní buď musí toto své stanovisko přehodnotit, nebo začít říkat, že také boj Evropské centrální banky s inflací – alespoň tedy v zemích typu Slovenska – je neúčinný. ECB si nemůže dovolit nastavit vyšší úrokové sazby, neboť by tím ohrozila udržitelnost veřejných financí zejména takzvaného jižního křídla eurozóny v čele s Itálií.
Inflace v Česku v červnu klesla na 9,7 procenta. Oznámil to Český statistický úřad. Pod deseti procenty byla inflace v Česku naposledy v lednu 2022, kdy činila 9,9 procenta.
AKTUALIZOVÁNO: A je to tady. Inflace v Česku po roce a půl klesla pod deset procent
Money
