Reklama

Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Lukáš Kovanda: Zvýšení minimální mzdy o 1000 korun je chybou

Peníze, ilustrační foto
Pixabay
Lukáš Kovanda

Minimální mzda stoupne od příštího roku o tisíc korun na 16 200 korun. Tedy o osm procent. Průměrná mzda přitom poroste jen tempem pěti procent, jak vyplývá z říjnového šetření České národní banky mezi tuzemskými i zahraničními analytiky.

Reklama

Minimální mzda tak poroste tempem citelně rychlejším než mzda průměrná. Jinými slovy, stát firmy a podniky a další zaměstnavatele nutí zvýšením minimální mzdy přidávat nejhůře placeným zaměstnancům citelně výraznějším tempem, než jakým jsou připraveni přidávat v průměru svým zaměstnancům jako celku. Skokové navýšení minimální mzdy může podvázat ekonomické oživení a také působí inflačně.

Zvýšení minimální mzdy o osm procent signalizuje, že jak řada politiků, si odmítá přiznat ekonomickou realitu. Vláda látáním výpadku příjmů kvůli koronavirové krizi zatížila hlavně živnostníky, firemní sféru, banky, ale také kraje a obce. A pochopitelně – prostřednictvím citelného navýšení dluhu – všechny daňové poplatníky. 

Osmiprocentní růst minimální mzdy, která dnes kabinet schválil, přitom dále zatíží firemní sféru, neboť se od výše minimální mzdy odvozuje například i výše mezd zaručených. Ty stanovují minimální mzdu pro jednotlivé profesní skupiny. Jenže zaměstnavatelé firemní sféry už během pandemie do značné míry finančně „vykrváceli“ a nyní musí své náklady osekávat. 

Cena lanýžů může být astronomická. Přesto je o ně stále větší zájem

Je to jedna z nejluxusnějších a také nejdražších surovin, která může skončit na talíři. Na lanýže se často nahlíží jako na snobskou rozmařilost, kdo je ale jednou ochutná, snadno propadne jejich těžko popsatelnému kouzlu. Lanýžové speciality najdeme na menu mnoha luxusních restaurací, ale velmi snadno si můžeme pokrm s lanýži připravit i doma, je jednodušší, než by se mohlo zdát.       

Přečíst článek

Reklama

Důvod, proč dosud výrazněji neosekávají personální náklady, a proč tedy nepropouští, spočívá zejména v záchranných programech vlády, jako je Antivirus. Jenže ty v důsledku zaplatí opět daňový poplatník. Vláda na jedné straně tedy z kapsy daňového poplatníka udržuje uměle – a nutno říci že i za cenu výraznější inflace – zaměstnanost, motivuje zaměstnavatele k tomu, aby ještě nepropouštěli, na straně druhé jim přidá další břímě v podobě navýšení mzdy minimální a mezd zaručených. 

Situace, kdy minimální mzda roste rychleji než mzda průměrná, je částečně obhájitelná ještě tak v době prosperity, pokud panuje širší společenská shoda na tom, že minimální mzda je příliš nízká. Ovšem v ekonomicky náročném čase zcela ztrácí své opodstatnění a její obhajoba je čirým populistickým nátlakem, který postrádá špetku ekonomické racionality a je bezohledný k jiným socioekonomickým skupinám v čele se zaměstnávajícími podnikateli a obecně zaměstnavateli.

A rovněž je bezohledný k obcím a krajům, které růst minimální mzdy a mezd zaručených rovněž poškozuje, neboť pochopitelně zvyšuje mzdovou úroveň i ve sféře veřejné, například v oblasti veřejných služeb, jež města a obce hradí ze svých rozpočtů. 

miliardář Marcel Soural, šéf developerské společnosti Trigema

Lidé zapomněli, že peníze se vydělávají prací, říká miliardář Soural

Marcel Soural se letos poprvé dostal do žebříčku sta nejbohatších Čechů, který sestavuje časopis Forbes. Ten majetek jednoho z největších českých developerů odhadl na 2,6 miliardy korun. V klubu nejbohatších Čechů tak obsadil 97. místo. Po pádu Bohemia Energy Jiřího Písaříka je o příčku výše. První velký rozhovor po oznámení výsledků poskytl Soural pro newstream.cz. 

Přečíst článek

Daňový systém

Česko má sedmý nejlepší daňový systém světa, lepší než Němci, Japonci či Britové

Výhodou v Česku jsou nízké zdanění práce a majetku, naopak zdanění spotřeby patří k nejhorším, vyplývá z mezinárodního srovnání 37 zemí OECD od neziskové organizace Tax Foundation. To přitom nezohledňuje sociální a zdravotní pojištní, které je v Česku na úrovni daní.

Přečíst článek

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD)

Maláčová: Česko nesmí konkurovat levnou prací. Navrhnu růst minimální mzdy na 18 tisíc

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhne navýšení minimální mzdy od ledna z nynějších 15 200 na 18 000 korun. Podle ministryně je teď při nízké nezaměstnanosti čas na tlak na růst výdělků.

Přečíst článek

Reklama

Související

Ministerstvo práce navrhuje pro příští rok navýšení minimální mzdy buď o 1600 korun, nebo o 2100 korun

Ministerstvo práce navrhuje další zvýšení minimální mzdy, možná až o více než dva tisíce

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme