Marek Zeman: Individuální účty dávají čím dál větší smysl
V Česku je veřejné zdravotnictví dostupné, na vysoké úrovni a více méně bez přímé úhrady pacientem. Samozřejmě i u nás jsou obory s větší mírou spoluúčasti, ale to k věci patří a my pacienti to chápeme.
Přesto odmítám tvrzení, že české zdravotnictví další „zdroje“ nepotřebuje. Kdyby tomu tak bylo, tak by naše nemocnice zářily novotou a lékařů i sester bychom měli nadbytek. Tomu ale tak není. Řada nemocnic je sice opravených, ale řada také ne. A v oblasti personálu to je problém ještě větší. Relativní nedostatek lékařů je dán odborností a místem a nedostatek zdravotních sester je až na výjimky absolutní. Rostoucí náklady (v posledních letech rostoucí rapidně) vyvolávají otázku, jak dál, zdali zdravotní péče není přefinancovaná, nebo alespoň kde „vzít“ na zdravotní péči více peněz.
Estonsko je v otázce digitalizace nejpokročilejší země. Je zde možné vyplnit daňové přiznání online během tří minut či odvolit od počítače. „Estonci jsou pragmatičtí. Chtějí jednoduché a funkční věci,“ říká Erika Piirmetsová z estonské vládní organizace e-Estonia, která byla jedním z hostů na summitu Disraptors 2022 a je považována za „první dámu estonské digitalizace“. 
Nemůžete čekat, že lidé digitalizaci uvěří, když nebude transparentní, říká první dáma estonské digitalizace
Názory
Náklady na zdravotní péči rostou, a to z řady důvodů. Především jde o stárnutí populace, kdy roste podíl pacientů ve vyšším věku, a ti potřebují více zdravotní péče. Nové metody terapie i prevence s každoročním nárůstem nákladů o několik miliard korun, a také vyšší „laické“ vzdělání pacientů a dostatek (ne vždy validních) informací nás stojí další peníze. K tomu se přidávají rychle rostoucí náklady na energie, dopravu, služby a podobně.
Řada ekonomů a dalších odborníků se zamýšlí nad tím, jak do zdravotnictví „poslat“ více peněz. Připouští možnost obnovy poplatků za pobyt v nemocnici či za větší spoluúčast na některých (ptám se kterých?) výkonech nebo léčbě. Opět se řeší možnost připojištění k povinnému veřejnému zdravotnímu pojištění. Jistě, za úvahu nebo diskuzi to stojí, ale v konečném důsledku půjde spíš jen o jednotky miliard korun než větší pomoc.
Vitamin B3 je pro tělo zcela zásadní a jeho nedostatek způsobuje několik nemocí i nárůst nebezpečí srdečních chorob, protože snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Vyvážená strava zajišťuje dostatečný přísun této látky. Problémy však mohou mít například vegetariáni.
Biohacking: Vegetariánům a veganům chybí vitamin B3. Hrozí jim deprese
Enjoy
Zdravotní pojišťovny, aby vůbec zvládly nároky spojené s financováním zdravotní péče, do systému úhrady již před lety zavedly řadu limitujících mechanismů, které nutí zdravotnická zařízení šetřit. Ale to nestačí. Teprve když budeme šetřit všichni, tak se to skutečně projeví. To mě vede k „oprášení“ myšlenky takzvaných individuálních účtů, kdy úspory jednotlivce mu mohou přinést nějaký bonus.
Jde o metodu, kdy bez ohledu na výši našich plateb do veřejného zdravotního pojištění budou naše výdaje vztaženy k průměrné úhradě na jednoho pojištěnce dané pojišťovny, korelovány s věkem, pohlavím a místem (například v rámci Prahy a Středočeského kraje) a část případné úspory odvozené od referenčních dat se nám „vrátí“ zpět na individuální účet jako bonus k dalšímu využití - kupříkladu na stomatologickou péči, lázeňskou péči nebo doplatky za léky.
Kancelářskou budovu Platinium v Brně na Veveří koupil od společnosti RSBC fond Prémiové nemovitosti. Cenu strany nezveřejnily, tržní ocenění je 650 milionů korun, uvedla mluvčí firmy RSBC Jana Zbortková. Budova byla otevřena v roce 2005 a ročně generuje výnosy z nájemného přes 40 milionů korun.
Finančník Schönfeld přeprodává brněnské centrum Platinium
Reality
Jde o to nikoliv šetřit na nezbytné péči, ale na duplicitních vyšetřeních, výkonech, a podobně. Výhrady typu, že lékař má vždy „navrch“ nad pacientem zazní, ale jsou zavádějící. Argumentační možnosti pacienta vůči lékaři jsou často omezené, ale v některých případech nikoliv: Mám na mysli například odběry krve duplicitní u praktiků a specialistů, stejná vyšetření tam nebo jinde... Zkrátka je třeba vyvolat zájem o úspory u všech zúčastněných. Vždyť každý by si mohl (a může už nyní) online na svém účtu zkontrolovat, jaké peníze na jeho zdravotní péči šly.
Myslím, že tímto způsobem je možno ušetřit ročně i několik desítek miliard korun. Zvláště, když součástí každé zprávy od lékaře bude i výčet na zdravotní pojišťovnu vykázaných výkonů včetně ceny. Jde o nás všechny- pacienty, zdravotníky i zdravotní pojišťovny. Prosím zamysleme se nad tím.
Radmila Posadová se svou agenturou Ska Reality zprostředkovává nákupy nemovitostí ve Španělsku pro různorodou klientelu. V poslední době se zájem zvyšuje. „Ve Španělsku je inflace poloviční a v zimě stačí ten pověstný svetr. Češi tam hledají druhý domov,” poznamenává. 
Řada Čechů hledá ve Španělsku plán B pro život, říká makléřka
Enjoy
Na nový stavební zákon, který by urychlil výstavbu bytů, se v Česku čeká roky. Teď je situace taková, že stavebníci obíhají úřady a dlouhé roky neznají výsledek rozhodování úředníků. Zákonné lhůty se nedodržují, postih za to není, získat stavební povolení trvá běžně i deset let. Výsledkem je, že mladí nemají kde bydlet, ceny bydlení šíleně rostou, a na vládní úrovni se spí. Může za to trh, nebo vláda, kde hledat viníka, ptá se komentátor newstream.cz Dalibor Martínek.
Dalibor Martínek: Proč se v Česku nestaví byty? Bartoš působí jako mluvka, stavební zákon někam „zašantročil“
Názory
Piráti stále trvají na zavedení daně z mimořádného zisku uvalené už na letošní zisk. Ministr financí Zbyněk Stanjura přitom ve středu uvedl, že se kloní spíše k variantě daně vypočítávané až ze zisku příštího roku. Stanjurovo středeční prohlášení uklidnilo pražskou burzu, na které se obchoduje hned několik akciových titulů, na něž se daň má vztahovat. Pokud by Piráti svůj požadavek uplatnili, efekt bude zcela opačný, varuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Piráti trvají na mimořádné dani už za letošek. Hrozí propad akcií ČEZ i bank a miliardy ztrát akcionářů
Názory
