Martin Plachý: Cestovní ruch je víc než zemědělství. Nová vláda musí vypomoci
V České unii cestovního ruchu s jistým znepokojením pozorujeme, že v předvolební atmosféře se pomoc cestovnímu ruchu podceňuje a jeho význam nedoceňuje. Vyzýváme proto všechny politické subjekty, aby ještě před volbami odpověděly, jak se staví a co hodlají udělat pro jeho budoucnost a vyvedení z krize.
Cestovní ruch vytvářel před nástupem koronavirové pandemie více než tři procenta českého HDP. Spotřeba v cestovním ruchu převyšuje ročně 300 miliard korun, do veřejných rozpočtů plyne z turismu ročně asi 125 miliard korun. Vezmeme-li v úvahu všechny multiplikační efekty, vytváří cestovní ruch téměř šestiprocentní podíl na celkové produkci ČR a asi sedmiprocentní podíl na celkových příjmech státního rozpočtu.
V oboru pracoval každý 22tý Čech. Přesto není cestovní ruch vnímán jako plnohodnotné odvětví národního hospodářství se všemi důsledky a jeho podporou. Nemá vlastní ministerstvo, nemá ani samostatného náměstka ministra. Není zajištěno jeho dlouhodobé stabilní financování, vlivem chybějícího legislativního ukotvení není jasně daná koordinace subjektů cestovního ruchu stát-samospráva-organizace destinačního managementu-podnikatelé. Tento stav není udržitelný v situaci, kdy cestovní ruch tvoří větší HDP než zemědělství a bez něj by nebyly finance ani na opravy památek. Tuto situaci je potřeba rychle napravit.
Miliardové žaloby na stát
Cestovní ruch je nejvíce zasažené odvětví pandemií. Sledujeme důsledky chybějících turistů a zároveň nedostatečné a často diskriminující kompenzace podnikatelům v cestovním ruchu. Nová vláda bude muset zpětně tyto diskriminace, k níž zvláště minulý rok docházelo, napravit (například bazény, horští průvodci/vůdci, IATA agentury, TIC). Důkazem nerovného přístupu v poskytování dotací je i počet již podaných žalob na stát za nedostatečné kompenzování a uzavírání provozů. Aktuální výše hodnoty žalob přesahuje hodnotu 12 miliard korun a tato částka určitě dál roste. Nová vláda musí zajistit podmínky pro restart cestovního ruchu a pomoci překlenout výpadek zahraničních turistů, bez nichž se český cestovní ruch, respektive poskytovatelé služeb v mnoha regionech, neobejdou.
Cestovní ruch již několik let nemá výraznou a stabilní finanční podporu z centrální úrovně, a to z národních, ani z evropských zdrojů. Nejčerstvějším příkladem je Národní plán obnovy, který má pomoci s postcovidovou obnovou, nicméně segment cestovního ruchu zde nemá ani svou komponentu. Opačným příkladem jsou státy jako Bulharsko, Maďarsko, Rumunsko, Litva, Holandsko nebo Španělsko, které v národních plánech obnovy věnují cestovnímu ruchu adekvátní pozornost.
Subjekty cestovního ruchu jsou z pohledu bank a institucí vnímány jako rizikový sektor, jen složitě mohou získat přístup k úvěrovým a záručním schématům. Je potřeba zlepšit podporu financování investic v cestovním ruchu formou poskytnutí bankovních záruk, bezúročných nebo dlouhodobých úvěrů. Zároveň je nutné výrazně změnit nastavení podmínek pro čerpání EU fondů.
Kvůi restartu cestovního ruchu je nezbytné podpořit poptávku po produktech cestovního ruchu skrze státem dotované vouchery podobně jako projekt COVID Lázně, ideálně v kombinaci s částečně daňově uznatelnými náklady na dovolenou pro zaměstnance.
Z odvětví zmizeli lidé
Cestovní ruch zaměstnával do pandemie COVID-19 kolem čtvrtmilionu lidí. Řada z nich kvůli špatné perspektivě odešla mimo služby a cestovní ruch. Tento segment vyžaduje 24/7 kapacity lidských zdrojů, pracovníci v oboru nedisponují pevnou pracovní dobou, výhodami úřednického postu ani stabilního platu. Na trhu práce chybí řada odborností a většina absolventů škol spojených s cestovním ruchem, hotelnictvím a gastronomií nekončí dlouhodobě v oboru. Je proto třeba „resuscitovat“ vzdělávání v cestovním ruchu a otevřít trh práce ze zahraničí.
Samozřejmě bez domácího a mezinárodního marketingu se nedá dosáhnout adekvátních výsledků. Chybí dlouhodobá finanční stabilita v marketingových kampaní pro ČR, které primárně zajišťuje státní agentura CzechTourism. Výše ročního rozpočtu této agentury se v posledních letech dost výrazně mění. Pro vytváření pozitivního obrazu České republiky jako ideální destinace pro domácí i příjezdový cestovní ruch je nutná souhra a koordinace všech subjektů působících v cestovním ruchu. Je nezbytné podpořit marketing v zahraničí i pro firmy a podpořit zapojení tuzemských podnikatelů do kampaní státu. Je nutné ale i zajistit adekvátní dopravní spojení se zdrojovými zeměmi pro incoming do ČR. Podmínkou pro dobrou značku je samozřejmě mezinárodní kredibilita České republiky, tedy posílení upadající konkurenceschopnosti České republiky jako turistické destinace.
Autor je viceprezidentem České unie cestovního ruchu
Foto: Pixabay
