Martin Pohl: Rusko pokračuje v boji s inflací, covidem i sankcemi
Současné Rusko čelí mnoha výzvám a aktuálně poutá pozornost finančních investorů jeho boj s inflací a pandemií spolu s nekonečnou přetahovanou se západními mocnostmi o vliv ve světě.
Začněme inflací. Dnes ruská centrální banka zareagovala na nárůst inflačních tlaků zvýšením základní sazby o 100 bazických bodů na 6,5 procenta a indikovala možnost dalšího zvýšení nad 7 procent. Není se čemu divit. Inflace se v červnu vyšplhala na 6,5 procenta a dosažení 4procentního cíle centrální banka očekává až v roce 2022.
Růst inflace je dán zejména vlivem prudce rostoucích cen komodit v čele s ropou v kombinaci s efekty narušených dodavatelských distribučních vztahů a rozvolňování restrikcí, které v Rusku nastalo již v zimních měsících. Z hlediska budoucího vývoje úrokových sazeb vidíme několik důvodů, proč by centrální banka nemusela svou hrozbu dalšího zvyšování sazeb naplnit.
Růst HDP zpomalí
Prvním důvodem je zpoždění mezi změnou měnové politiky a vlastním vývojem inflace, díky němuž bude mít současné utahování měnové politiky minimální vliv na inflaci v nejbližších měsících.
Za druhé by mohly inflační tlaky začít ustupovat s tím, jak ztrácí oživení ruské ekonomiky na síle. Sama centrální banka očekává zpomalení růstu v roce 2022 z letošních 4,25 procenta na 2,5 procenta. Vidím za tím vyprchání efektů rozvolňování a přísnou měnovou a fiskální politiku.
Evropská centrální banka (ECB) nezvýší úroky dříve, dokud neuvidí, že inflace dlouhodobě setrvává na dvouprocentním inflačním cíli.
ECB slíbila trvalejší podporu ekonomiky. Sazby zůstanou na minimu déle
Money
Ruská vláda totiž na rozdíl od většiny ostatních zemí upřednostnila v letošním a příštím roce konsolidaci rozpočtů před podporou růstu. Deficit federálního rozpočtu by letos měl poklesnout dle odhadu ministerstva financí pod jedno procento HDP a v příštím roce není vyloučen ani přebytek.
V nejbližších měsících by se zároveň měly negativně projevit efekty aktuální vlny pandemie covid-19. Celkově pomalejší růst domácí poptávky tak spolu se stabilizací cen komodit vytváří podmínky k postupnému poklesu inflace směrem k čtyřprocentnímu cíli.
Nerovný boj s covidem
V boji s nákazou se Rusku příliš nedaří. Počty nových případů nemoci covid-19 dosáhly v červenci nejvyšší úrovně od zimy a oficiálně vykazovaná úmrtí jsou na nejvyšší úrovni v historii, i když je nutné toto srovnání brát s rezervou, neboť oficiální statistiky doposud počty úmrtí výrazně podhodnocovaly, což ukázaly opakované revize covidových úmrtí za rok 2020 směrem nahoru a stále značný počet nadměrných úmrtí.
V první části rozhovoru pro server newstream.cz viceguvernér České národní banky Marek Mora hovoří o aktuálním tahu ECB, promýšlených krocích ČNB, ale také o stále populárnějších zelených investicích označovaných zkratkou ESG.
Viceguvernér Mora: I další lockdown bychom přežili s vyššími sazbami
Leaders
Za letní nástup onemocnění covid-19 si Rusko může částečně samo předčasným rozvolněním restrikcí a nízkou mírou proočkovanosti populace. Ukončené očkování má dle posledních dat 15 procent populace a dalších 8 procent obdrželo první dávku, zatímco v České republice má ukončené očkování 41 procent populace a dalších téměř 10 procent má za sebou první dávku.
Na současnou situaci Rusko zareagovalo zpřísněním restrikcí a snahami o urychlení očkovací kampaně. V řadě regionů mají dokonce některé skupiny zaměstnanců očkování povinné. Nicméně i přes první známky stabilizace nelze očekávat rychlé odeznění vlny. Ochota k zavedení přísných restrikcích je nízká a podíl osob s očkováním zůstane delší dobu relativně nízký navzdory halasné propagaci ruských vakcín.
Geopolitické „oteplení” vztahů
V posledních týdnech ustoupila geopolitika do pozadí. Rusku a Spojeným státům se podařilo najít pragmatickou třetí cestu a již nedochází k eskalaci vzájemných sporů. Naopak se odehrála řada pozitivních kroků. Spojené státy zmírnily svůj odpor k plynovodu Nord Stream II a vyjmuly ze sankčního režimu firmu zastřešující jeho výstavbu. Tento týden byla navíc oznámena dohoda s Německem o plynovodu, která sice přináší finanční asistenci a deklaraci podpory Ukrajině, avšak nejsou v ní obsaženy žádné konkrétní kroky proti Rusku.
Chladná normálnost, minimální konkrétní výsledky a pouze mlhavé přísliby do budoucnosti. Tak se dá charakterizovat tolik očekávaný červnový summit amerického prezidenta Joe Bidena a jeho ruského protějšku Vladimira Putina. Prezidenti spolu v ženevské vile La Grange strávili čtyři hodiny. O byznysu hovořili jen okrajově.
Po summitu Biden-Putin: Pokud Západ na Rusko nezatlačí, bude Moskva vítězit
Názory
Na druhou stranu Rusko vyslyšelo volání západních vlád a omezilo aktivity hackerů na svém území. Normalizaci vztahů s USA pak podtrhl návrat velvyslanců a obnovení zpracování víz. V neposlední řadě se uklidnily vztahy s Ukrajinou po téměř válečné situaci na jaře. Zlepšení vztahů se západními vládami je nutné ocenit i z důvodu blížících se voleb do ruského parlamentu, neboť nízké preference vládní strany Jednotné Rusko by spíše nahrávaly vyhrocenému populismu. Nicméně obezřetnost je nadále na místě a podobné „oteplení“ jsme již zažili několikrát.
Tento vývoj ocenili i investoři na finančních trzích a ruské měně, dluhopisům a akciím se v uplynulých týdnech relativně dařilo navzdory velkým výkyvům na globálních trzích. Blahodárně působí i vliv vysokých cen ropy a ostatních komodit, postupné uvolňování těžebních limitů dohodnutých v rámci OPEC+ a výjimečně nízká vládní a zahraniční zadluženost země. Pro investory Rusko nadále představuje atraktivní destinaci nabízející expozici na ceny komodit a atraktivní ocenění.
Brusel představil revoluční zelený balíček. Důsledek? Zdraží auta, letenky, bydlení i elektřina. 
Lukáš Kovanda: Zelené ambice Bruselu jsou střelou do vlastní nohy
Názory
