Michal Macenauer: Elektřina zlevní, i tak vydělá ten, kdo si pořídí vlastní zdroj
V posledních měsících, a především týdnech, pozorujeme nebývalý růst ceny elektřiny a prakticky všech nejen energetických komodit. Elektřina je v současnosti nejdražší v historii a je dokonce i nad úrovní rekordního roku 2008.
Pro firmy to znamená jediné – náklady na energie porostou a firmy budou muset navýšit ceny koncovým zákazníkům. Týká se to především energeticky náročného průmyslu, ale více či méně i energeticky méně náročných služeb.
Důvodů, proč v současnosti dosahuje cena elektřiny ještě v nedávné době nepředstavitelných výšin, je vícero. Bezesporu je to aktuální razantní zdražování zemního plynu, zdražování emisních povolenek, očekávání ekonomického oživení po covidových restrikcích a očekávání uzavření významných výrobních kapacit elektřiny v Německu v roce 2022 (zbylých jaderných elektráren).
Jedna tuna CO2 vypuštěná do ovzduší dnes vyjde na přibližně 60 eur, což je 13krát více než před pěti lety. Každých deset eur v ceně emisní povolenky přitom zdraží jednu megawatthodinu z uhelných elektráren o stejnou částku. U paroplynových elektráren je situace příznivější: 10 eur zdražení povolenky zvedne cenu o přibližně 3,6 eura.
Aktuálně se domníváme, že takto drahé emisní povolenky jsou spíše krátkodobou záležitostí. Tlak Evropské unie na dekarbonizaci celého sektoru je však dlouhodobým trendem. Agenda EU se ustálila a je už jasné, že Brusel od ní neustoupí. Změnit se může pouze tempo a konkrétní parametry tzv. Zeleného údělu pro Evropu.
Na pustém ostrově se ocitnou tři tlouštíci – Američan, Číňan a Ind – a jeden trosečník poměrně normální postavy, ani tlustý, ani hubený, odněkud z Evropy. Z několika palem, které na ostrově našli, vyrobí malý vor. Další palmy už tam nejsou. Ouha. Na vor se všichni nevejdou. Musí se snížit „tělesná rozměrnost“ kvarteta. Musí omezit konzumaci konzerv, které moře po jejich ztroskotání taktéž vyplavilo. Musí co nejrychleji zhubnout. Trosečník z Evropy se hubnutí proaktivně chopí jako první, přestože moc nemá, co shazovat. Sádelnatí spolutrosečníci sledují, co to s ním udělá. Vyčkávají. Bez jejich zhubnutí se však na vor všichni nevejdou. Má pak Evropanova těžká dieta smysl? Notabene když jej může i zabít.
Lukáš Kovanda: Elektromobily v Česku jezdí hlavně na uhlí a na plyn a uran z Ruska
Názory
Důvodem růstu ceny zemního plynu je v první řadě nižší využití kapacity potrubí zejména přes Ukrajinu a donedávna i málo zaplněné zásobníky plynu. Jedním z vysvětlení tohoto jevu je pravděpodobně snaha Ruska poukázat na potřebu dokončení plynovodu Nord Stream 2. Dalším důvodem je pak vyšší orientace Ruska na dodávky zemního plynu mimo region Evropy.
Samotné spuštění plynovodu Nord Stream 2 situaci pomůže, není to ale otázka týdnů. Bude trvat přibližně rok, než půjde naplno využít kapacitu, na kterou je stavěný. Nicméně už jen ta jistota, že se konečně rozjíždí, vyšle trhu důležitý signál. Čekáme tak, že zdražení zemního plynu bude rovněž pouze krátkodobou záležitostí. Signalizují to i aktuální tržní ceny dodávky zemního plynu pro roky 2023 a 2024.
Meziroční inflace v září stoupla na 4,4 až 4,7 procenta ze srpnových 4,1 procenta. Vyplývá to z odhadů analytiků. Důvodem je vývoj cen potravin a růst cen souvisejících s bydlením, především ohlášené zdražení energií u některých dodavatelů.
Inflace se v září přiblížila pěti procentům, odhadují analytici
Money
Z pohledu odběratelů elektřiny je podstatné, že cena elektřiny pro roky 2023 a 2024 bude pravděpodobně nižší než cena pro rok 2022. V následujících letech ale budeme sledovat opětovný nárůst, který bude dán především hlavním důvodem dlouhodobého zdražování elektřiny. Tím je generální změna energetiky v souvislosti s dekarbonizací, tedy s postupným odstavením uhelných výroben, jejich vystřídáním obnovitelnými zdroji, v některých zemích jadernou výrobou a všude s doplněním zdroji plynovými.
Zemní plyn bude přitom postupně k horizontu roku 2050 více či méně nahrazován či přinejmenším doplňován plyny zelenými – bioplyny, jako je biometan, vodík a synteticky vyrobený metanem.
Vývoj energetiky bude vedle částečně problematických obnovitelných zdrojů jednoznačně přát rozvoji menších výroben elektřiny a tepla v kogeneraci, které budou vhodným řešením zejména pro nynější větší průmyslové výrobní podniky. Do vlastní výroby elektřiny a tepla však může výhodně investovat kdokoli i ze segmentu menších firem s výraznějším odběrem elektřiny a tepla. Je to velká investiční příležitost se střední výnosností a s relativně malým investičním rizikem.
Na pustém ostrově se ocitnou tři tlouštíci – Američan, Číňan a Ind – a jeden trosečník poměrně normální postavy, ani tlustý, ani hubený, odněkud z Evropy. Z několika palem, které na ostrově našli, vyrobí malý vor. Další palmy už tam nejsou. Ouha. Na vor se všichni nevejdou. Musí se snížit „tělesná rozměrnost“ kvarteta. Musí omezit konzumaci konzerv, které moře po jejich ztroskotání taktéž vyplavilo. Musí co nejrychleji zhubnout. Trosečník z Evropy se hubnutí proaktivně chopí jako první, přestože moc nemá, co shazovat. Sádelnatí spolutrosečníci sledují, co to s ním udělá. Vyčkávají. Bez jejich zhubnutí se však na vor všichni nevejdou. Má pak Evropanova těžká dieta smysl? Notabene když jej může i zabít.
Lukáš Kovanda: Elektromobily v Česku jezdí hlavně na uhlí a na plyn a uran z Ruska
Názory
