Nečekejte, akcie ČEZ prodávejte, radí americká i polská banka
Akciím energetické společnosti ČEZ se daří. V minulém týdnu se jejich cena na pražské burze vrátila zpět nad psychologickou hranici 1000 korun. Ve středu se prodávaly až za bezmála 1070 korun, tedy nejdráže od loňského srpna. V pátek se ovšem propadly zpět mírně pod hranici 1000 korun, kde jsou i nyní, poté, co se klíčový menšinový akcionář podniku, uhlobaron Pavel Tykač, nechal slyšet, že česká vláda zřejmě ČEZ nezestátní. Tykač míní, že se ve Fialově vládě nakonec zřejmě nenajde nikdo, kdy by byl ochoten zaplatit reálnou cenu za zhruba 30procentní zbývající podíl.
Tykač sám má současnou cenu akcie ČEZ za podhodnocenou. Jeho firmy tak propadu cen energetické společnosti loni ve druhém pololetí využily k dokupování titulu. Uhlobaronovy věty tedy nelze vnímat jen negativně. Nepochybně má dobré zákulisní informace o tom, jak vláda momentálně smýšlí.
To, že Fialův kabinet nebude ochoten podnik vykoupit, pochopitelně snižuje sázky na to, že by mohla k tržní ceně akcie přirazit pořádně tučný bonus z peněz daňových poplatníků – třeba 40procentní. Takže to znamená, že miliony daňových poplatníků nedají ze svých kapes tento bonus stovkám tisíc menšinových akcionářů ČEZ. Na stranou druhou trh vnímá pozitivně Tykačova slova o tom, že akcie podniku jsou nyní podhodnoceny. To dává naději na jejich další cenový vzestup. Tykačovo slovo má v branži váhu.
Jeden z nejfundovanějších expertů na energetiku a bývalý šéf ČEZ Jaroslav Míl popisuje pro newstream.cz v sedmi bodech svůj pohled na to, jakým směrem a v jakých krocích by se měla ubírat česká energetika, aby přežila současné výzvy. Doporučuje, co by se mělo stát, aby Česko mělo bezpečný systém a přiměřeně drahou elektřinu a plyn.
Jaroslav Míl: Sedm bodů, které zachrání českou energetiku
Názory
Akcie ČEZ půjdou dolů, míní zahraniční banky
Nutno však jedním dechem dodat, že analytici poslední dobou Tykačův názor nesdílí. V pátek svoji novou analýzu ČEZ zveřejnila americká banka Citigroup. V příštích dvanácti měsících podle ní klesne cena akcie podniku na 780 korun. Její analytici teď doporučují akcie ČEZ prodávat. O den dříve doporučila prodej titulu také polská banka PKO, i když podle jejích expertů zlevní akcie ČEZ v následujícím tuctu měsíců pouze o zhruba stokorunu, na 903 korun. Taktéž radí prodávat. Obě analýzy rámově navazují na „hororovou“ prognózu americké banky Morgan Stanley ze začátku letoška, podle níž se cena akcie ČEZ do začátku roku 2024 zhroutí dokonce na 690 korun.
Ještě loni na podzim přitom tuzemské a i zahraniční finanční domy přicházely s prognózami, podle nichž měla „do roka a do dne“ stát akcie ČEZ výrazně více než 1000 korun. Třeba Komerční banka prognózovala nárůst až takřka na 1400 korun za akcii.
ČEZ až do loňského června těžil z rostoucích cen energií, která hnala vzhůru válka na Ukrajině a její důsledky třeba v podobě sankcí. V červnu se ale začalo mluvit o dani z mimořádných zisků. Mimořádné daně a odvody skutečně letos dopadnou z všech tuzemských firem nejtíživěji právě na ČEZ. Na druhou stranu energetická krize EU zdaleka neprobíhá tak zle, jako se mnozí třeba loni v léta obávali. To znamená, že doba mimořádných daní a odvodů by mohla být pryč rychleji, než se dalo čekat ještě začátkem letoška. Ovšem cena energií zároveň zůstanou výše než před válkou. Patrné je to z vývoje referenční burzovní ceny plynu v EU. Ta v pátek poprvé po sedmnácti měsících klesla pod úroveň 510 eur za megawatthodinu. To je nečekaně příznivá zpráva. Ovšem dobrá zpráva v kontextu vývoje posledního roku. Vždyť třeba v letech 2018 a 2019 činila ta samá cena průměrně nějakých 18,5 eura. Stále je tedy dvoj- až trojnásobná.
Trhy v posledním měsíci zažívají nevídaně turbulentní situaci. Podepisuje se na tom pokračující válka na Ukrajině, s ní související energetická krize v Evropě, přetrvávající inflace, ale také postpandemické oživení. Portfolio manažer J&T Banky Michal Semotan uvedl, že pro fond J&T Opportunity byl leden jedním z historicky nejúspěšnějších měsíců v historii. Přesto řadu pozic zároveň uzavřel a raději vyčkává s cashem. „Je doba na aktivní správu portfolia, nikoli pasivní,“ vysvětluje Michal Semotan v rozhovoru pro newstream.cz, v němž se hodně věnuje také aktuální situaci v ČEZ.
Michal Semotan: ČEZ dál držím. Ztratil jsem iluze o lidech, kteří o něm budou rozhodovat
Trhy
Nový normál
Nicméně více než 80procentní zlevnění plynu v porovnání s maximy z konce srpna 2022 snímá z vlád podstatnou část tlaku, jejž tam tato drahota vytvářela. Mírní se tlak veřejnosti či médií, aby vlády s nastalou situací „něco dělaly“. Mnozí, včetně politiků, byli loni v létě tak vylekáni rapidním zdražením energií, že nynější stav berou skoro jako návrat do normálu. Půjde ovšem o „nový normál“.
Ceny energií zůstanou minimálně na dvojnásobku cen předválečných trvaleji. To může pro podniky ČEZ znamenat vyšší ziskovost, ovšem při opadnutí nejistoty spjaté s možným zestátněním. Ostatně, Tykač svá zmíněná slova pronesl zjevně právě i po přihlédnutí k vývoji cen na burze. Vnímá, že vláda při takovémto zlevňování nebude zdaleka pod takovým tlakem, aby situaci akutně řešila, třeba právě zestátněním ČEZ i s tučným bonusem pro menšinové akcionáře.
Vždyť český stát by zestátnění ČEZ vyšlo minimálně na 200 až 250 miliard. Je totiž nutno zahrnout zmíněnou přirážkou pro menšinové akcionáře. Ta třeba v případě loni schváleného zestátnění „francouzského ČEZ“, společnosti EdF, činí více než 40 procent nad cenou akcie v okamžiku oznámení nabídky odkupu. Letos bude pro stát dost možná důležitější spíše šetřit a dávat do pořádku veřejné finance než uskutečňovat další obří výdaje, byť jednorázové.
Jsem strašlivým způsobem zklamán, že s plánem zestátnit nejhodnotnější část ČEZ zcela protizákonným způsobem přišla vláda, která by měla být konzervativní a měla by ctít hodnoty, jako je soukromý majetek či právní stát, říká menšinový akcionář polostátní energetické společnosti Michal Šnobr. Plán vlády nyní negovala legislativní rada vlády. Jak bude vláda dál postupovat, zatím není jasné. Podle Šnobra by zákon tak, jak je nyní připravován, stejně soudy zrušily.
Michal Šnobr: Postup státu při zestátňování ČEZ je absolutně skandální
Politika
ČEZ se tak stále zdá být velmi dobrou investiční příležitostí, byť spíše z dlouhodobého pohledu. Například německý energetický gigant Uniper tvrdí, že fatální otřesy na evropském energetickém trhu související s válkou budou definitivně pryč v příštím roce. Pak se bude situace řadu let postupně stabilizovat, ovšem při vyšších než předválečných cenách. Během následujících měsíců se akcie ČEZ mohou „zhoupnout“, vlivem pokračující nejistoty. Výzvou bude ještě i příští topná sezóna, kdy už se EU bude muset obejít takřka úplně bez ruského plynu, jejž má dosud v zásobnících. Ale poté už by to pro akcionáře ČEZ mohly být na řadu let jen „samá pozitiva a jistoty“, řečeno slovy klasika.
Proč se vláda rozhodla zestátnit výrobu elektřiny společnosti ČEZ? Podle Jaroslava Míla, bývalého šéfa ČEZ a také dřívějšího vládního zmocněnce pro jadernou energetiku, je pro Česko mnohem důležitější vytvořit nový design energetického trhu. A v rámci unie obhájit české zájmy. To prý vláda nedělá. Násilné přebírání sta procent části ČEZ vidí Míl jako zbytečné, možná dokonce jako zástěrku skutečných problémů. Ani pokud by stát svůj záměr dokončil, na cenu elektřiny pro spotřebitele to podle něj nebude mít vliv.
Jaroslav Míl: Zestátnění části ČEZ je zbytečný krok. Cenu elektřiny to nesníží
Leaders
