Sorosovi pomáhal položit libru. Nyní má nový ministr financí USA Bessent úkol nenechat příliš posilovat dolar
Americký Senát v noci na dnešek středoevropského času schválil Scotta Bessenta jakožto nového ministra financí USA.
Bessent plánuje postupné navyšování plošného cla na dovoz do Spojených států. Preferuje zahájit tento proces na úrovni plošného cla odpovídající 2,5 procenta a pak postupně, zřejmě v měsíčních intervalech, „utahovat šrouby“ tak, aby nevyvolal příliš silný inflační tlak skokovým navýšením. Konečná úroveň univerzálního cla by se měla pohybovat kolem 20 procent.
To je úroveň, kterou Spojené státy naposledy uplatňovaly před druhou světovou válkou, ve vrcholné éře protekcionismu. Jestliže by ji skutečně uplatnily, totálně překreslí světový ekonomický pořádek tak, jak se postupně ustavoval po druhé světové válce až nakonec dláždil cestu globalizaci v její pokročilé podobě takzvané hyperglobalizace. S tou by takto byl definitivně konec.
Po druhé světové válce průměrnou sazbu cla Spojené státy postupně redukovaly na nejnižší jednotky procent. Navyšovat ji opět začala až administrativa Donalda Trumpa v jeho prvním funkčním období roku 2018, kdy zahájila celní válku z Čínou.
Trump však také Bessentův návrh kritizuje s tím, že by postupné navyšování cel mělo začínat z mnohem vyšší úrovně, než jsou 2,5 procenta.
Hlavním hybatelem burz dnes nejsou cla amerického prezidenta Donalda Trumpa – a nejen pro to, že ta včera uvalená na Kolumbii pro nepřijímání deportovaných osob zase rychle odvolal poté, co se jihoamerická země podvolila. Trumpovi totiž dnes vyvstává potenciálně mnohem nebezpečnější vyzyvatel. Dosud nepříliš známý čínský startup DeepSeek může zásadně „zamávat“ perspektivou americké technologické dominance, zejména v oblasti umělé inteligence. A tedy i akciemi firem, jako je Nvidia, nebo Trumpovými plány rozvoje umělé inteligence prostřednictvím levné fosilní elektřiny.
Lukáš Kovanda: Číňané udeřili v oblasti AI. DeepSeek může otřást plány Trumpa i Zuckerberga
Názory
Dolar posiluje
Dolar v reakci na Bessentovy a Trumpovy výroky posiluje. Navyšování cel by totiž snižovalo obchodní schodky Spojených států se zahraničím, což má podpůrný vliv na domácí měnu. Dále ovšem jsou cla inflační, neboť prodražují dovoz. Vyšší inflační očekávání následně vedou k růstu výnosů na amerických dluhopisech, neboť investoři žádají vyšší výnos, který by jim vyhlíženou vyšší inflaci „pokryl“. Vyšší výnos amerických, tedy dolarových dluhopisů následně zatraktivňuje dolar jako měnu, neboť je tedy výnosnější. Vyšší výnosnost dolaru jej zpevňuje.
Současně dochází k oslabení řady zahraničních měn, protože investoři do kursu zahrnují předpoklad, že se jim zhorší exportní odbyt ve Spojených státech, což je v řadě případů nenahraditelný trh. A zaceňují též předpoklad odvetných, recipročních cel, která dále poškozují mezinárodní obchod.
Na Bessentovo schválení tak dnes poklesem reaguje také česká měna. Vrátila se dnes nad ránem zpět na úroveň nad 24 korunami za dolar. Za dnešek zatím ztrácí zhruba 0,6 procenta (viz graf). Česko je totiž coby malá otevřená ekonomika poměrně vysoce citlivé na kladení překážek mezinárodnímu obchodu.
Donald Trump zůstává jedním z nejvýraznějších politiků současnosti. Jeho názory na svět jsou často polarizující, ale nelze přehlédnout jeho schopnost měnit status quo a přicházet s odvážnými vizemi, které mají dalekosáhlý dopad na USA i na celý svět. V současné době je jeho osobnost spjata s označením přívržence protekcionismu, jenž údajně usiluje o rozklad světového řádu založeného na globalizaci. Ono avizované zvyšování cel, často skloňované za projev protekcionismu a merkantilistického učení, je nicméně složitějším tématem.
Vojtěch Měřínský: Trump versus Evropa. Co se skrývá za obchodním napětím?
Názory
Bessent, první otevřeně přiznaný gay ve funkci amerického ministra financí (a historicky hierarchicky nejvýše postavený gay kterékoli americké administrativy), roku 1992 pomáhal investorovi Georgi Sorosovi položit britskou libru. Soros tehdy spekulováním na pokles britské měny vydělal přes miliardu liber, načež Británie musela vystoupit ze systému ERM I. Tento systém byl přímým předchůdcem systému ERM II, který dnes představuje předvstupní mechanismus v procesu přijímání eura.
I Bessent, stejně jako Soros, má tedy svůj jistý podíl na tom, že Británie nikdy euro nepřijala. Což usnadnilo její odchod z EU v důsledku brexitového referenda roku 2016. Oba muži, Soros i Bessent, tak tedy mají svůj určitý podíl vlastně právě i na brexitu. Jehož je Trump stoupencem. Čímž se kruh uzavírá.
V Trumpově administrativě bude Bessentovým cílem to, co dobře zná z roku 1992. Oslabovat měnu. Nebo alespoň nenechat ji příliš posílit. Tentokrát nikoli libru, ale dolar. Trump, jak známo, si totiž silný dolar moc nepřeje, přestože jeho dosavadní kroky a sliby, jak je patrné, dolar spíše zpevňují. Například i Trumpův tlak na země BRICS, aby je ani nenapadlo snižovat své využívání dolaru, americkou měnu spíše posilují.
Bessent Trumpovo nadšení pro cla v celé úplnosti nesdílí. Může to být tedy nakonec hlavně on, kdo se mu je bude snažit alespoň částečně rozmluvit, už z titulu své funkce. Půjde-li na to „od lesa“, se zdůvodněním, že příliš cel příliš vysoké sazby příliš posiluje dolar, může mít šanci jako málokdo jiný Trumpovi vskutku cla z hlavy alespoň trochu dostat.
