Paušální daň je propadák. A kvůli inflaci jím nejspíš zůstane
Lidé mají poslední dva týdny na vstup do režimu paušální daně. Letos zájem o ni zaostal za očekáváním, což se i kvůli rapidní inflaci zřejmě zopakuje také v příštím roce.
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), tedy třeba živnostníci, mají poslední dva týdny na to, aby se přihlásily do režimu paušální daně. Paušální daň znamená, že OSVČ se zkrátí čas, který musejí věnovat „papírování“. Jedna paušální daň – a jedna pravidelná měsíční platba – totiž nahradí jak samotnou daň, tak i pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Odpadá navíc nutnost podávat daňové přiznání.
Důležité je, že ty OSVČ, které mohou a chtějí vstoupit do režimu paušální daně, musí tuto skutečnost oznámit příslušnému finančnímu úřadu nejpozději 10. ledna 2022. Při promeškání této lhůty už se situace nedá zvrátit a daná OSVČ musí na vstup do režimu paušální daně počkat až do roku 2023.
Trinity Bank reaguje na zvýšení úrokových sazeb ČNB zvýšením sazby na spořicím účtu na 3,08 procenta ročně. 
Trinity Bank v reakci na krok ČNB zvýšila úroky na spoření nad tři procenta
Zprávy z firem
Pro příští rok činí paušální daň 5994 korun měsíčně, za celý rok tedy 71 928 korun. Paušální daň bude složena z minimálního odvodu na zdravotní pojištění (2627 korun), o 15 procent navýšeného minimálního odvodu na sociální pojištění (3267 korun) a daně z příjmu fyzických osob ve stejné výši jako letos – 100 korun.
Bez dalších výhod
Poplatník, který se rozhodne vstoupit do režimu paušální daně, ovšem ztrácí možnost například uplatnit slevu na poplatníka, slevu na manžela či manželku či slevu na invaliditu. Nemůže také uplatnit úroky z hypoték nebo příspěvky na životní či penzijní pojištění a další. Každá OSVČ si tedy musí důkladně propočítat, zda se jí režim paušální daně vyplatí.
Co bude hlavní výzvou pro český průmysl v příštím roce? Oslovili jsme ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy jeho kapitány, majitele i ředitele významných firem, a přinášíme unikátní anketu na toto téma. Každá firma řeší své vlastní výzvy. Ale některé problémy jsou společné pro všechny. Kromě pandemie a rostoucí inflace trápí lídry firem, které táhnou tuzemskou ekonomiku, také nedostatek pracovníků nebo nejasnosti kolem Green Dealu. Příležitost naopak vidí v rozšiřování nových technologií, ať už jde o elektromobilitu či jiná chytrá řešení. Žádné černé scénáře před sebou klíčoví lidé průmyslu nevidí, naopak věří, že tuzemská ekonomika bude opět šlapat.
Anketa mezi kapitány průmyslu: Jaká je hlavní výzva pro rok 2022?
Zprávy z firem
Živnostníkům paušální daň ušetří čas a papírování, neboť nebudou muset komunikovat se třemi různými úřady, ale jen s jedním. Zbaví se složité administrativy, a navíc budou mít klid od případných kontrol z finančního úřadu.
Z OSVČ se však přechod na paušální daň vyplatí jen některým. Celkově se podle předloňských odhadů měla vyplatit zhruba 140 tisícům poplatníků, nakonec se do režimu přihlásilo jen něco přes 70 tisíc OSVČ.
Příliš nízký limit pro DPH
Důvodem nízkého zájmu je také to, že se týká jen neplátců DPH, tedy jen OSVČ, které mají nižší roční obrat než milion korun. I kvůli současné rapidní inflaci, nejrychlejší od roku 2008, představuje takto stanovená hranice, jež je již tak poměrně nízká, stále zásadnější překážku pro vstup do režimu. Pokud by ČR ovšem získala od EU výjimku na zvýšení ročního limitu obratu, třeba na dva miliony korun, okruh OSVČ, jež využívají režim paušální daně, by se mohl zvýšit až k úrovni počtu 200 tisíc.
Paušální daň se například nevyplatí řemeslníkům či zemědělcům, kteří využívají osmdesátiprocentní výdajový paušál. Z těch živnostníků, kteří uplatňují šedesátiprocentní výdajový paušál, se paušální daň vyplatí hlavně těm s vyššími příjmy (nepřesahujícími ovšem milionový limit, pochopitelně), kteří zároveň nemají děti, ani manželku. Doslova „ternem“ ale může být paušální daň pro mnohé OSVČ, respektive živnostníky, kteří uplatňují čtyřicetiprocentní výdajový paušál (např. autoři textů).
Česko vstoupilo do roku 2021 s tehdy nejvyšším indexem rizika koronavirové epidemie devadesáti bodů ze sta. To ještě platila tabulka PES. Situace byla neutěšená dokonce i podle premiéra Andreje Babiše (ANO). Jak uvedl v novoročním projevu, nedařilo se zkrotit covidovou nákazu, za naději označil očkování. To ale, jak vidíme ve zpětném zrcátku, značně pokulhávalo téměř celý rok.
Rok 2021: Země v nouzi a bod politického zlomu
Názory
Česká koruna na Štědrý den poprvé od února 2020, tedy od doby před propuknutím pandemie, posílila pod úroveň 25 korun za euro. Podle dat Bloombergu prolomila tuto psychologickou hranici krátce před 14:30 středoevropského času. Posílila až na úroveň 24,972 za euro. Následně ale část svých zisků odevzdala a kurs se vrátil zpět nad úroveň 25 korun za euro. Česká měna i tak jako jediná z měn zemí Visegrádské skupiny letos vůči euru zpevnila. 
Koruna letos vůči euru posílila jako jediná z měn Visegrádské skupiny
Money
