Pavel Štěpánek: ČNB si experimentováním zahrává se svojí celkovou důvěryhodností
Doba je turbulentní a naplněná nejistotami, ale zpětný pohled ukazuje, že periody relativního klidu v historii ČNB významně nepřevládají. Jak se s nejistotami banka popasuje, záleží nejen na tom, jaká rozhodnutí přijímá, ale také jak zdařile o nich informuje. Našlapovat kolem ČNB je třeba velmi opatrně, je to v zájmu nás všech, nezávisle na tom, co si kdo o strategii bankovní rady v posledním období může myslet, varuje hlavní ekonom společnosti Fondee a bývalý člen bankovní rady ČNB Pavel Štěpánek.
Když už problém nastane - a každý je ve svých spouštěčích, projevech i dopadech jiný než ty předchozí - je přirozené počítat s tím, že vládní administrativa, firmy, živnostníci i domácnosti tápou v nejistotě. A nejistotám čelí i centrální bankéři, přičemž budiž jim přičteno k dobru, že to i otevřeně přiznávají a nejistoty ve svých prognózách pojmenovávají. Nejistota ovšem vyžaduje, aby centrální banka postupovala ve vnější komunikaci s krajní opatrností, vyvarovala se přešlapů a řádně rozmýšlela co a jak chce sdělit, a aby s využitím veškeré své institucionální zkušenosti uvážila, zda svou komunikací docílí právě toho, čeho docílit chce.
O tom, že by větší komunikační opatrnost byla na místě - když už se měnil mix přijímaných opatření – nám poslední půlrok nabídl několik příkladů. Třeba silným bodem prezentace nové prognózy v únoru 2023 bylo předestření alternativního scénáře se stabilními úrokovými sazbami (alternativní scénář byl přitom již předem členy bankovní rady avizován). Vyznění těchto dvou scénářů řídících sazeb se ale – pro mnohé překvapivě - nakonec liší jen skoro nicotně v predikovaném vývoji indexu CPI.
Průměrná sazba hypoték v ČR vzrostla začátkem letošního února na 6,37 procenta, vyplývá ze statistiky Fincentrum Hypoindex. To je historicky nejvyšší hodnota touto statistikou vykázaná. Daná časová řada přitom zahrnuje měsíční údaje nepřetržitě za celé období od ledna 2003. Hypotéky jsou tedy nyní v ČR nejdražší za posledních více než dvacet let, od roku 2002, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Hypotéky jsou v Česku nejdražší za posledních více než 20 let. Ani letos však nezlevní
Názory
Alternativní scénář se stabilitou sazeb však vyznívá poněkud nepřesvědčivě. Pokud měl jen obecně ilustrovat modelovou vazbu kurzu a sazeb, budiž. Ale na vysvětlení, do jaké míry je ten propočet robustní, jakými okolnostmi je podmíněn, jaké předpoklady do modelovacích propočtů vstoupily, jaká rizika jsou s ním spojena apod., na to už prostor nezbyl. Přitom bankovní rada dala tomuto alternativnímu scénáři přednost před scénářem základním.
Řečnická otázka: opravdu tedy věříme tomu, že se kurz bude chovat právě tak, jak model předpokládá? Vždyť sama centrální banka nám totiž před časem ústy jednoho stávajícího člena bankovní rady vysvětlila, že technicky vzato, analytici či obchodníci, rozhodující o devizových obchodech chápou, že v modelech používaných centrálními bankami je prognóza kurzu generována poměrně jednoduchou rovnicí, kde – pokud máme nižší úrokové sazby v relaci s eurozónou – tak to má přímý vliv na kurz, který v realitě nemusí nastat. Takže prognóza je spíše technický předpoklad modelu.
Více než čtvrtina domácností v Česku nyní svými příjmy sotva pokryje výdaje a úspory nemá na více než dva měsíce. Vyplývá to z lednového průzkumu agentury PAQ Research a Českého rozhlasu. I domácnosti řadící se příjmy do nižší střední třídy nedokážou výdělkem pokrýt rostoucí inflaci, tedy růst cenové hladiny, a přicházejí tak o úspory. Český statistický úřad uvedl, že spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně stouply o 17,5 procenta. Tempo inflace zrychlilo, v prosinci činila 15,8 procenta.
Těžká doba. Více než čtvrtina domácností v Česku nyní sotva pokryje výdaje, ukazuje průzkum
Money
A dále: pokud je scénář se stabilitou sazeb z pohledu modelu robustní do té míry, že se ho bankovní rada držela, proč se tedy nestal scénářem základním? Bankovní rada se tím vlastně opětovně vymezila proti odbornému aparátu. Jistě, vazba mezi vyzněním modelu dle odborných útvarů na straně jedné a názorem (rozhodnutím) bankovní rady na straně druhé není automaticky dána, bankovní rada je suverén a může se od názoru expertů odchýlit. To se historicky tu a tam i stávalo.
Ovšem něco jiného je, pokud k tomuto odlišnému postoji nedochází jen jednorázově, ale děje se tak opakovaně – což je případ od poloviny minulého roku. Vysílá to sporný signál nejen navenek, ale může to narušit i vzájemnou "důvěru" v pracovních vztazích uvnitř banky. Nebylo by divu, kdyby to pro odborný aparát bylo trochu demotivující. Lépe se na to expertů měnové sekce raději neptat.
„Rozmohl se nám tady takový nešvar, totiž tvrzení, že důchodci jsou vítězi v současné vlně inflace, protože jim valorizační schéma růst cen dorovnává. Což prý není fér, když ostatní trpí,“ píše v komentáři pro Newstream Pavel Štěpánek, bývalý člen bankovní rady ČNB a hlavní ekonom společnosti Fondee.
Pavel Štěpánek: V inflaci není vítězem nikdo. Ani důchodci
Názory
I v covidové etapě tu náznaky takové nejistoty, co bude či nebude, byly a narychlo se zvažovalo, jak situaci čelit. Ale celkově se ČNB velmi důsledně držela svého poslání a pohybovala se v existujících regulatorních a dohledových pravidlech (harmonizovaných s EU), zkrátka neexperimentovala. A nakonec to dobře zafungovalo. V měnové politice ji ovšem striktní kabát nesvazuje (byť ji nevyvazuje z její odpovědnosti za udržení makro stability finančního trhu).
Našlapovat kolem ČNB je ovšem třeba velmi opatrně, je to v zájmu nás všech, nezávisle na tom, co si kdo o strategii bankovní rady v posledním období může myslet. Měnová politika je hodně o důvěře. O důvěře trhu, investorů, korporátů i domácností v to, co dělá centrální banka. A o důvěře centrální banky ve svou schopnost si prosadit zvolenou cestu k naplnění jejího mandátu, takovou cestu, která vybalancuje náklady a přínosy její politiky.
České firmy letos očekávají náročný rok. Více než polovina z nich očekává, že se jim propadne zisk nebo budou ve ztrátě. Zvýšení zisku předpokládá asi 14 procent tuzemských podniků. Situace se v jednotlivých odvětvích a firmách liší. Nejhorší scénář, který hrozil loni, ale nenastal. Vyplývá to z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR. Stát by podle firem měl vytvořit dlouhodobou koncepci pomoci.
Varování průmyslu. Polovina firem čeká propad zisku či přímo ztrátu
Zprávy z firem
Čteme-li názory analytiků, převažující dojem je, že v posledním půlroce trh sleduje a komentuje aktivity ČNB spíše s trpělivostí a s jistou dávkou shovívavosti. Pomáhají tomu vnější okolnosti (viz faktory ovlivňující vývoj devizového kurzu, o nichž jsem nedávno hovořil v jiném textu). Ale když už v polovině minulého roku čerpala ČNB intervencemi z trezoru svých devizových rezerv, měla by také učinit vše, co může, aby nečerpala z trezoru své důvěryhodnosti.
Poznámka autora: tento text se záměrně nevyjadřuje k myšlenkám a komunikaci současného guvernéra ČNB, přesto nelze odolat konstatování, že komunikace předchozího guvernéra hrála při vysvětlování kroků centrální banky významnou roli a byla „crystal clear“.
Tolik očekávaná lednová inflace má hodnotu 17,5 procenta v meziročním vyjádření. Je to mírně nad očekáváním trhu, ale žádná pohroma. Česká národní banka počítá v aktuální prognóze s lednovou inflací 17,6 procenta, nejvyšší odhad z trhu zněl podle agentury Bloomberg na 18,8 procenta. Pro bankovní radu ČNB jde o dobrou zprávu, bude moci podle všeho nadále pokračovat bez zvyšování úroků, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Lednová meziměsíční inflace je nejvyšší v historii Česka. ČNB však úroky zvedat nebude, sází na silnou korunu
Názory
Ve středu uplyne 30 let od chvíle, kdy lidé mohli poprvé v nově vzniklé České republice začít platit vlastní národní měnou, korunou českou. Nahradila předchozí společnou československou korunu. Její nástup byl mnohem rychlejší, než tehdejší vládní a ekonomická garnitura čekala. Nicméně nástup nejprve kolkovaných federálních bankovek a poté již těch s nápisem „korun českých" se vyvaroval větších lapsů, o čemž svědčí fakt, že tehdejší rovněž nově zrozená Česká národní banka zaznamenala jen 135 pokusů o padělání tehdejší měny.
Třicet let koruny české. Měnová odluka měla trvat půl roku, vzala ale bleskový spád
Money
