Peníze zdražily, zábava skončila. Investičním hitem jsou cihly, beton a půda
Že štěstěna je vrtkavá, pocítil na vlastní kůži asi každý. Na peněžních a kapitálových trzích, které jsou velmi přesným a rychlým odrazem dění ve světě, dává pocítit svou momentální náladu pořádnou silou.
Před rokem touto dobou kdo neměl zainvestováno v bitcoinu, metaversových akciích, nehrál si s Game Stopem a nemluvil o NFT, jako by nebyl. Svět ovládal fenomén FOMO, strach z toho, že uteče příležitost. Není divu, když akcie technologických firem rostly tempem desítek procent klidně za měsíc a na kryptoměnách pohádkově bohatli nejen mileniálové zavření doma v lockdownech.
Symbolem úspěchu poslední dekády byl jednorožec, start-up, který se prodal za miliardu dolarů. Mladší generace snila o roli úspěšného zakladatele, ta starší o obdivovaném investorovi, který rozpoznal budoucí Amazon. Velikost trhu privátních start-upů dosáhla astronomických tří bilionů dolarů a přitom jen pětina jednorožců při úpisu akcií vykazovala zisk.
Letos se sen o lehce nabyté Tesle či elektrickém Porsche rozplynul.
V současnosti nejsledovanějším a nejdiskutovanějším průmyslovým zařízením světa je bezesporu jedna konkrétní turbína, co odešla na údržbovou opravu do kanadského Montrealu. Poslal ji tam Gazprom, ruský plynárenský gigant, jejž ovládá Kreml. Jenže turbína nemůže zpět do Ruska. Kanada totiž v červnu zavedla sankce na ruský ropný a plynárenský průmysl, které znemožňují export právě takových zařízení do Ruska.
Jedna turbína může rozhodnout o tom, zda Česko letos padne do recese
Názory
Peníze do cihel a půdy
Válka na Ukrajině s potravinovou a surovinovou inflací světu drsně ukázala, že nebude žádný metaverse a že sebechytřejší aplikace v telefonu je k ničemu, když nemáte co jíst a čím si zatopit a ještě k tomu hrozí, že by v noci mohly nedejbože přiletět nějaké rakety.
Ceny kryptoměn a technologických akcií dramaticky klesly, na zlomek boomových hodnot, a kdo neprodal včas, prodělal kalhoty. Americký akciový trh teď má za sebou nejhorší půlrok od roku 1970. Peníze prudce zdražily a zároveň ztrácejí hodnotu. Svět se pokorně vrátil do přízemí Maslowovy pyramidy.
Co dál? Šéfové velkých fondů cítili změnu už loni na podzim, takže se velké peníze přesunuly z technologického odvětví do cihel, betonu, půdy, do skoro už zavržené ropy a jiných základních potřeb a surovin a strojů. A zbraní.
Skončily Vary, největší filmová (a lobbistická) událost roku. Rozdaly se ceny, unavení hosté odjeli domů plní zážitků. A filmů, české produkce nevyjímaje! Jak v Česku funguje financování české kinematografie pro Newstream popsal protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka. V tuzemské filmové branži se podle něj ročně protočí 12 miliard korun.
David Ondráčka: Vary, filmy a dotace. Bez nich to nejde
Názory
Investorská zima je tu
Vize, sny a budoucnost bez skutečného zisku na papíře se najednou prodávají velice těžko. Peníze mířící do start-upů vysychají, mnozí hovoří o tom, že také tato bublina praskla. Venture kapitálové financování v Evropě spadlo v druhém letošním kvartále na polovinu - ač pořád na pěkných 6 miliard dolarů. Kromě "kryptoměnové zimy" se čeká také zima ve financování, takzvaná funding winter, která prý může trvat až dva roky. Investory přitáhnou jen kvalitní firmy a nebudou to horentní sumy.
Start-upový zeitgeist se převtělil do nového zvířete. Po jednorožci přichází kentaur. To je firma, která ročně přinese aspoň sto milionů dolarů na pravidelných poplatcích od zákazníků - což je metrika převzatá z cloudového byznysu. Je to mnohem spolehlivější tvor - takový kentaur sice moc nevyroste, ale také nepadne na nulu ve chvíli, kdy se vytratí charisma zakladatele někdejšího rádoby jednorožce...
Financiéry z řad venture kapitalistů tak zajímají start-upy postavené na bázi SaaS (software as a service), tedy ty, které dlouhodobě pronajímají služby korporacím. Na další kryptoměnovou peněženku či nový rezervační systém teď holt nikdo zvědavý není. Což ale platí do chvíle, než se štěstěna zase otočí.
Těžko by zákazník našel v Česku obchod, kde budou potraviny levnější než před rokem a v němž ceny základních potravin, jako jsou mléko, mouka, vejce či máslo, nedosáhly svých rekordů. A jsou to nárůsty o desítky procent – mouka oproti loňskému červenci podražila o 74 procent, vejce a chleba o 40 procent, vyplývá z dat Českého statistického úřadu. Potravináři přitom čekají další růst cen, záležet bude zejména na vývoji u energií a války na Ukrajině.
Čtvrtka másla přes šedesát korun. Na cenovém rekordu jsou téměř všechny základní potraviny
Money
Strach z inflace žene Čechy k rekordním útratám za umění. V prvním pololetí se podle specializovaného serveru artplus.cz na tuzemských aukcích protočilo více než 910 milionů korun. A tím rekordy nekončí. Padla také rekordní částka za jedno umělecké dílo a vůbec poprvé se na aukcích prodalo více než 50 procent nabízených děl.
Češi se bojí inflace a utrácejí za umění rekordní sumy
Enjoy
