Pokud je Česko „nemocným mužem Evropy“, pak se nakazilo od Německa. To zdražuje energie Němcům i Čechům
Česko je podle německého listu Die Welt „nemocným mužem Evropy“. Alespoň tedy z ekonomického hlediska. Jako jediný ze států Evropské unie se dosud makroekonomicky nezotavilo z pandemie. Právě Německo ale na tom není zase o tolik lépe a vlastně na nepříznivém stavu českého hospodářství nese zásadní podíl, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
O snad žádné jiné zemi Evropské unie nelze tak přesvědčivě jako o Česku říci, že je z energetického hlediska sedmnáctou spolkovou zemí Německa. Takže Česko prakticky nejvíce ze všech doplácí na nezvládnutou německou energetikou transformaci, takzvanou Energiewende.
Česko je na tom skutečně ekonomicky hůř, než se čekalo. Letos od července do září jeho hospodářství klesalo jak v porovnání se stejným obdobím loňska, tak ve srovnání s obdobím letošního dubna až června. Klíčovým důvodem propadu ekonomiky je pokračující obava domácností z dalšího ekonomického vývoje; jak co se týče obecné inflace, tak cen energií.
Tuzemské domácnosti proto už řadu čtvrtletí v řadě škrtí své výdaje, které se stále nedostaly na předpandemickou úroveň. A vzhledem k tomu, že jejich spotřeba je významnou složkou celkového výkonu ekonomiky, ten zůstává notně povadlý. Nejnovější návrh Energetického regulačního úřadu by přitom české ekonomice zasadil další ránu.
Od začátku příštího roku nelze počítat s poklesem cen potravin, když mají růst ceny energií. Snížení daně z přidané hodnoty (DPH) o tři procenta se proto nemůže projevit. V České televizi v pořadu Otázky Václava Moravce to řekla prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) řekl, že naopak nevidí důvod, proč by měly ceny potravin růst. Firmy by se podle něj měly přestat na ceny energií vymlouvat, protože se dostaly na průměr EU.
Potravináři varují, že růst cen energií zastaví zlevňování potravin
Zprávy z firem
Česko zůstane „nemocným mužem”
Zdražení regulované složky plateb za elektřinu domácnostem o 71 procent, které energetický úřad navrhuje, je nebývalé. Ale jde – při pohledu do nadcházející doby – stále jen o začátek.
Zdražování elektřiny, včetně její regulované složky, totiž není nějakou nežádoucí poruchou, avšak jde přímo o stěžejní záměr zelené agendy EU, respektive Green Dealu, a rovněž důsledek zmíněné německé Energiewende. Akorát že to politici lidem takto moc neříkají, pokud si to tedy vůbec sami uvědomují. Tak to povězme za ně. Bez masivního zdražení fosilní elektřiny nemůže Green Deal nikdy dosáhnout svých ambiciózních cílů.
Cílů, které i přes svoji ambicióznost nemají bez výraznějšího zapojení Číny, USA, Indie… stejně šanci byť jen zbrzdit, natož zvrátit proces klimatických změn, neboť EU už teď představuje z globálního hlediska příliš malého a vlastně celkem nevýznamného emitenta skleníkových plynů.
Okolní země, včetně Německa, budou ovšem i v příštím roce ulevovat lidem a firmám od drahých energií. Česko ale žádnou pomoc nechystá. To jeho firmy a podniky může dostat do konkurenční nevýhody. A dále tak škrtit jejich výdaje, což pak nadále bude podvazovat ekonomiku. Takže Česko zůstane oním „nemocným mužem“.
Německo, Polsko i Slovensko budou na rozdíl od Česka v roce 2024 ulevovat lidem od drahých energií, zvažují i využití výnosu z emisních povolenek – to podle české vlády nejde. Přitom všechny tři dané země jsou zadluženější než Česko, zdůrazňuje ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Sousední vlády hledají způsoby, jak ulevit lidem od drahých energií. Fialova vláda hledá důvody, proč to nejde
Názory
Tuzemské podniky nedostanou nic
Německá vláda minulý oznámila, že v příštím roce pomůže podnikům v zemi s platbami energií v objemu zhruba 300 miliard korun. To je, po přepočtu na velikost ekonomiky a podle podílu průmysl v ní, jako kdyby česká vláda pomohla v příštím roce tuzemským podnikům v rozsahu přibližně 30 miliard korun.
České podniky ale nedostanou nic. Naopak, regulovaná složka cen elektřiny jim má stoupnout až o stovky procent. Německo je přitom sice bohatší, ale také zadluženější než Česko.
Zadluženější než Česko je také Polsko. I to pomůže svým občanům od drahých energií i v příštím roce. Jacek Sasin, místopředseda stávající polské vlády a ministr zodpovědný za resort státního majetku, se minulý týden nechal slyšet, že kabinet hodlá prodloužit zmrazení cen elektřiny domácnostem do příštího roku. Nynější polská vláda pro letošek zmrazila ceny elektřiny na úrovních konce roku 2022.
Zmrazení cen elektřiny v příštím roce na dalších šest měsíců a na dvanáct měsíců v případě cen plynu slibuje také možná nová vládnoucí koalice vedená Donaldem Tuskem. Je však otázkou, zda a zejména kdy se tato formace dostane v Polsku k moci.
Koncové ceny elektřiny v příštím roce stoupnou oproti letošnímu roku maximálně o jednotky procent, uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj nehrozí zdražování o desítky procent a připomněl, že ceny elektřiny na trhu od dodavatelů postupně klesají. Zároveň připustil ještě možnost úpravy návrhu Energetického regulačního úřadu.
Fiala klidní situaci. Cena elektřiny vzroste maximálně o jednotky procent, tvrdí premiér
Money
Jak je to s povolenkami?
Prominentní polský think-tank Energetické fórum navrhuje pomáhat polským domácnostem s drahými energiemi také formou systému energetických poukázek, které by byly částečně hrazeny z výnosů z emisních povolenek. To je opět zajímavé v porovnání s Českem, neboť Fialův kabinet tvrdí, že v příštím roce už Evropská komise nepovoluje používat výnosy z povolenek k úlevě od drahých energií.
Na Slovensku jsou jako v Polsku ceny energií zastropované mírně nad úrovní roku 2022. Slovenské domácnosti tak letos platí jedny z nejnižších cen v EU. Vládní strana Hlas, jejíž členkou je i novopečená ministryně hospodářství Denisa Saková, zodpovědná za energetiku, slibovala před zářijovými volbami dokonce zlevnění energií. Tedy zlevnění z úrovní, které už nyní jsou jedny z nejnižších v EU.
Levné energie jsou nyní zřetelnou prioritou Ficovy vlády. Je proto pravděpodobné, že ta využije nějaké podoby krizové regulace a dohody se slovenskými elektrárnami, aby cenu udržela nízko.
Slovensko je přitom stejně jako Německo či Polsko zadluženější než Česko.
Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy čtěte zde:
Míra inflace v eurozóně v říjnu klesla na 2,9 procenta, uvedl v rychlém odhadu unijní statistický úřad Eurostat. Je to větší pokles, než se čekalo, zejména díky výraznému snížení cen energií. V září míra inflace ve skupině dvaceti zemí, které používají společnou měnu euro, činila 4,3 procenta. Data za ostatní země Evropské unie, které nejsou zároveň členy eurozóny, rychlý odhad neobsahuje.
Nad očekávání analytiků. Inflace v eurozóně klesla na 2,9 procenta, nejhůře dopadli Slováci
Money
