Potraviny ve světě už plošně zlevňují. Ne tak v Česku. Jakou cenu jsme ještě ochotni přijmout?
Potraviny ve světě už plošně zlevňují, čeští prodejci ovšem místo toho své ceny často dále šponují. Češi by si měli dát při nákupu v obchodě pozor a nekupovat potraviny za jakoukoli cenu, říká ekonom Lukáš Kovanda.
Ceny potravin ve světě v tomto měsíci podle všeho klesají, a to poprvé za více než dva roky. Hrozba globální potravinové krize je nejspíše zažehnána. K mnoha českým prodejcům, včetně řetězců, ovšem tato zpráva ani po několika měsících zjevně nedorazila, plyne z říjnových dat ČSÚ.
Ve světě ceny potravin v říjnu stoupaly meziročně pouze o 1,99 procenta, vyplývá z pravidelné měsíční statistiky Organizace spojených národů. Jedná se o nejmírnější meziroční nárůst cen potravin za celé období od srpna 2020.
Světové ceny potravin se v říjnu proti září nepatrně snížily, pokles vykázaly sedmý měsíc za sebou. Od březnového výstupu na rekord jsou tak nižší už téměř o 15 procent, v meziročním srovnání ale stále vykazují dvouprocentní nárůst. Ve své zprávě to uvedla Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).
Ceny potravin ve světě klesly sedmý měsíc za sebou. Jen obilí opět zdražilo
Money
Od ledna 2021 do července letošního roku přitom ceny potravin ve světě meziročně narůstaly soustavně, měsíc po měsíci, dvouciferným tempem. Zpomalení růstu na úroveň méně než dvou procent je tedy zásadní změnou předchozího trendu. A bude-li nynější trend pokračovat, velmi pravděpodobně se už v tomto měsíci dočkáme dokonce právě poklesu světových cen potravin. Čísla za listopad budou zveřejněna v prosinci.
Samozřejmě, z hlediska dlouhodobého vývoje jsou ceny potravin ve světě stále poměrně vysoko. Vždyť nyní v říjnu byly o takřka 36 procent nad průměrem let 2014 až 2016. Jenže ještě letos v květnu se pohybovaly o skoro 60 procent nad tímto průměrem.
Nejlepší lék na inflaci? Inflace
I tak je už nyní možné říci, že vzhledem k popsanému vývoji lze jen těžko očekávat plošnější bouře a protesty kvůli drahým potravinám, jaké pamatujeme z let 2007 a 2008. Tehdy opravdu drahé potraviny otřásaly řadou zemí, neboť lidé se masově bouřili ve více než padesáti státech světa, od Haiti po Bangladéš. Letos s výjimkou Srí Lanky k bouřím kvůli potravinové drahotě prakticky nedochází. A to ještě jsou potíže Srí Lanky širší než jen v oblasti zajištění dodávek potravin.
Inflace v Česku v říjnu meziročně vzrostla o 15,1 procenta, což bylo o 2,9 procentního bodu méně než v září. Zpomalení bylo ovlivněno zejména cenami v bydlení, kde ceny elektřiny klesly o 38,2 procenta. Naopak v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje meziroční růst cen opět zrychlil, uvedl Český statistický úřad.
Opatření proti drahým energiím stlačila inflaci, stále je jedna z nejvyšších
Money
Klíčovým rozdílem oproti konci nultých let je nyní to, že poměrně stabilní zůstává cena rýže. Tehdejší protesty nebyly ani tak kvůli drahému chlebu jako spíše právě kvůli drahé rýži. V letech 2007 až 2008 ceny rýže strmě stoupaly, až nad úroveň 1000 dolarů za tunu. Letos zatím rýže stojí průměrně 414 dolarů za tunu, což je pod pěti- i desetiletým průměrem. Může za to několik let v řadě solidní sklizeň rýže a její celosvětově vysoké zásoby, které vytvářejí nárazník proti inflaci.
Hlavním důvodem současného poklesu cen potravin je ovšem inflace samotná. Nelepším lékem proti inflaci je totiž, jak známo, zase jen inflace samotná. Stranu poptávky vyšší ceny vedou k omezení nákupů, zatímco strnu nabídky motivují k navýšení produkce. Oboje vytváří tlak na zmírnění cenového růstu, a dokonce až na pokles cen. To přesně nyní pozorujeme v přímém přenosu. Jistě, pomáhá i to, že se v létě podařilo OSN a Turecku dojednat dohodu mezi Ukrajinou a Ruskem o zajištění bezpečného černomořského koridoru pro vývoz ukrajinského obilí a dalších plodin. Tato dohoda by nyní měla být prodloužena, což by ceny zemědělské produkce dále snížilo.
Češi si na levnější potraviny musí ještě počkat
Oproti letům 2007 či 2008 pomáhá také to, že až na drobné výjimky se jednotlivé státy zatím letos neuchýlily k zemědělskému a potravinářskému ochranářství. Omezování vývozu zemědělských plodin bylo totiž před čtrnácti, resp. patnácti lety faktorem, který mocně přispěl k potravinovému nedostatku v řadě koutů světa. Od té doby se svět evidentně poučil, takže lze hovořit o dalším z triumfů volného obchodu.
Čtvrtka másla za 65 korun, kilo chleba za 37,50, vejce za 41,30 koruny. Průměrné ceny většiny základních potravin v uplynulém týdnu opět zvedly svá maxima, vyplývá z aktuálních dat Českého statistického úřadu. Mléko, eidam či vepřová pečeně naopak zaznamenaly mírný pokles, i tak jsou stále vysoko. Důvodem je přetrvávající inflace mající vliv na ceny od energií až po obaly či hnojiva.
Máslo za 65 korun. Většina základních potravin opět zdražila
Money
Přes zmírňování inflace, ba dokonce přes zlevňování potravin ve světě si na odpovídající zlevnění potravin musí spotřebitelé v Česku ještě počkat. Potravináři a prodejci potravin, včetně řetězců, totiž do svých finálních cen teprve ještě plně promítnou nárůst cen energií a dalších vstupů. Část z nich se také bude snažit navýšit si dále marže a spoléhat se tudíž na to, že česká veřejnost zaznamená světový pokles cen potravin až se zpožděním, pokud vůbec.
Dobře patrné je to třeba z vývoje cen hovězího v Česku. Kilogram hovězího masa zadního bez kosti přestal v Česku zdražovat už letos v červnu. Tehdy se jeho cena dle ČSÚ zastavila na úrovni 199 korun. O ledna do června tak zdražil o skoro dvacet korun. Od zmíněného června pak zlevnil ze 199 na říjnových 192,80 koruny. Jenže tento pokles se týkal jen cen výrobních. Tedy cen, jaké si účtují sami zpracovatelé masa. Pokud se zaměříme na to, jaké ceny platí zákazník v obchodě, žádný pokles cen nenastává, naopak. V říjnu se tak kilogram hovězího masa zadního bez kosti prodával v obchodech celorepublikově průměrně za zhruba 286,20 koruny, tedy za letošní nejvyšší průměrnou měsíční cenu. Letos v lednu to bylo o více než 60 korun méně, totiž za 226,10 koruny. Takže zatímco letos v lednu byla cena v obchodech o zhruba 28 procent vyšší než výrobní cena, kterou si účtují zpracovatelé masa, nyní v říjnu už byla cena v obchodech o zhruba 49 procent vyšší.
Dvě třetiny Čechů na začátku topné sezony uvedly, že spoří na energiích, méně vytápějí a svítí. Mezi další reakce na rostoucí inflaci patří výrazné omezení návštěv restaurací. Obliba alkoholu ale neklesá, vyplynulo z průzkumu pro společnost Edenred.
Češi šetří. Méně topí i svítí, alkoholu se ale nevzdali
Money
Podobný vývoj lze vysledovat také třeba o mléka, másla nebo vajec.
Lidé by si při nákupech v obchodech tedy měli dát pozor a nekupovat potraviny za jakoukoli cenu. Doba globální potravinové drahoty, na níž se prodejci stále odvolávají, totiž již vlastně minula.
Proces deglobalizace se započal již před nástupem covidu, světová pandemie jej nicméně významně urychlila. Nyní se tento vývoj překlápí do fáze fragmentace, která přinese nové výzvy a příležitosti, tím pádem nové vítěze a poražené. Odezněla doba, kdy jednotícím pojítkem byla podpora globální prosperity. Do popředí se dere čas ideologií, kterým je možné ekonomický blahobyt obětovat. Současná světová vlna inflace je symptomem hlubších změn a zvyšování sazeb v USA jen jedním z faktorů v celkovém napětí na finančních trzích, míní ekonom J&T Banky David Havrlant.
David Havrlant z J&T: Konec globalizace. Kdo bude novým vítězem i poraženým?
Názory
