Před rokem 1989 se lidé měli lépe, myslí si každý šestý Čech
Každý šestý Čech se domnívá, že se lidé měli před rokem 1989 lépe. Víc než polovina je ale přesvědčena o opaku. Skeptická k vývoji po roce 1989 je především nejstarší generace a také lidé s nižším vzděláním a nižšími příjmy, uvádí průzkum agentury STEM/MARK. Průzkumu se zúčastnilo 511 respondentů ve věku od 15 do 64 let.
Průzkum zjišťoval názory lidí na situaci před rokem 1989 a nyní. Podle 47 procent lidí jsou nyní ceny zboží horší a podle pětiny je ve srovnání s dobou před rokem 1989 horší také školství. Naopak většinově si lidé myslí, že mají nyní lepší pracovní příležitosti, životní úroveň, svobodu projevu a větší možnosti cestování.
Zhruba 54 procent respondentů se domnívá, že se lidé mají nyní lépe. Podle 17 procent se ale lidé měli lépe před sametovou revolucí. Nejčastěji si to myslí lidé z nejstarší generace, s nižším vzděláním a také nižšími příjmy. „Při srovnání s dobou před rokem 89 se nyní dle vnímání obyvatel máme nejen celkově, ale i ve většině konkrétních aspektů lépe,“ uvedl Jan Burianec ze STEM/MARK.
Horší solidarita mezi lidmi
Dnešní dobu hodnotí podle Buriance pozitivněji především mladí lidé do 30 let, s vysokoškolským vzděláním, s vyšším příjmem a Pražané či obyvatelé velkoměst. „Pochybnosti jsou u některých členů pozdně ekonomicky produktivní generace (45 až 64 let), která má nižší příjem a může se tak cítit potenciálně ohrožená,“ dodal. Upozornil, že jako lepší než před rokem 1989 nyní Češi vnímají životní prostředí, jako horší naopak vidí solidaritu mezi lidmi. „Co bylo nejvíce vnímáno lépe před rokem 89 než v dnešní době, je dostupnost bydlení,“ řekl Burianec.
Více než dvě pětiny dotázaných se domnívá, že se zhoršila kvalita potravin. Kvalitnější potraviny jsou v současnosti podle zhruba třetiny lidí a 12 procent si myslí, že je kvalita stejná. Optimističtější v názoru na potraviny jsou především lidé v Praze.
Lidé, kteří tvrdí, že nyní jsou ceny lepší, jsou v menšině. Téměř polovina si myslí, že jsou horší než před rokem 1989. Zhruba polovina je ale přesvědčena, že mají lidé nyní větší kupní sílu.
Kritická je nejstarší generace
Přestože převládá názor, že školství i zdravotnictví je v současnosti lepší, čtvrtina lidí u školství a pětina lidí u zdravotnictví je přesvědčena o opaku. Kritická je především nejstarší generace. Podle nejstarších lidí chybí v české společnosti solidarita.
V názorech na bezpečnost jsou lidé rozděleni - podle 40 procent dotázaných se zhoršila, podle stejného podílu je tomu naopak. V otázce kriminality převládají lidé, kteří myslí, že se zvýšila. Také u těchto srovnání vývoj po roce 1989 hodnotí negativně hlavně nejstarší generace a skupina s nejnižšími příjmy. U starších lidí ale převládá názor, že se zlepšilo životní prostředí.
V komunismu byla jejich práce zakázaná. Teď jsou snímky Karla Bucháčka a Miroslava Hlaváčka, na nichž zachytili zásadní okamžiky československé historie včetně okupace v roce 1968 nebo událostí roku 1989, exkluzivně k vidění v prostorách centra architektury CAMP.
FOTOGALERIE: Snímky zachycují srpen 68 i listopad 89. Náhodou se našly v garáži
Enjoy
Většina dotázaných (56 procent) je přesvědčena o tom, že ve srovnání s dobou před rokem 1989 mají lidé lepší životní úroveň, 54 procent věří, že jsou lepší pracovní příležitosti, 67 procent pochválilo svobodu projevu a 79 procent větší možnosti cestování.
Do českých dějin se datum 17. listopadu nesmazatelně zapsalo dvakrát. Nejprve jako den, kdy v roce 1939 nacisté krutě zakročili proti vysokoškolským studentům, podruhé pak o půlstoletí později, když setkání k uctění jejich památky vedlo k protestům proti komunistickému režimu a nakonec k návratu demokracie. I díky tomu je dnes 17. listopad mezi státními svátky asi jediným, který lidé slaví v ulicích.
Festival svobody nabídne tradičně vystoupení na Národní třídě, koncert na Václavském náměstí nebo udílení Cen Paměti národa. Organizace zastřešuje akce pořádané občanskými iniciativami s cílem připomenout listopadové události, a to nejen v Praze, ale i desítkách dalších měst.
