Přepisují se dějiny švýcarského bankovnictví. Dnešek rozhodne
Spojení dvou největších švýcarských bank UBS a Credit Suisse by byla historická událost i pro světové finance. Rozhodnutí má padnout do dnešního večera.
Ve Švýcarsku se o tomto víkendu píšou dějiny tamního bankovnictví, které alpské zemi dalo ve světě proslout jako máloco jiného. Dost možná totiž dojde ke spojení dvou arcirivalů, dvou největších bank v zemi, které svým významem ovšem dávno přesáhly její hranice a řadí se mezi vůbec devět nejdůležitějších investičních bank světa – mezi takzvanou „nabušenou devítku."
Spojením – i když, pravda, nouzovým – kolabující Credit Suisse a další tamní velkobanky, UBS, by se psaly i dějiny světového finančnictví. Vždyť z oněch devíti světově nejdůležitějších investičních bank, z oné „nabušené devítky“ (bulge bracket banks), jsou jen čtyři evropské. Vedle zmíněných švýcarských už jen britská Barclays a německá Deutsche Bank. Spojení dvou švýcarských obrů, z jejichž ústředí si na curyšském náměstí Paradeplatz vzájemně hledí do oken, tak z perspektivy evropského investičního bankovnictví značí zhruba to, co by pro Česko samotné představovala třeba fúze České spořitelny s ČSOB.
AKTUALIZOVÁNO: Švýcarsko zvažuje úplné nebo i jen částečné zestátnění banky Credit Suisse, pokud se nedohodne s finančním ústavem UBS na jejím převzetí. S odkazem na své zdroje o tom informovala agentura Bloomberg. Švýcarské ministerstvo financí zprávu odmítlo komentovat, místní média ale bez bližšího upřesnění vzápětí uvedla, že vláda připravuje tiskovou konferenci se zásadním obsahem. Úřady se stále snaží dojednat záchranu druhé největší švýcarské banky, která je v problémech.
Švýcaři vytáhli těžký trumf, ve hře je i zestátnění Credit Suisse. Zájem má i kryptomagnát Sun
Zprávy z firem
UBS vznikala v běhu uplynulých více než 160 let postupným slučováním menších švýcarských bank a finančních domů, které kulminovalo roku 1998 spojením Union Bank of Switzerland a Swiss Bank Corporation. Základy Credit Suisse zase položil – roku 1856 – průmyslník Alfred Escher; tehdejší Schweizerische Kreditanstalt, jejž založil, se zpočátku zaměřoval na financování výstavby železničních tratí v hornaté krajině alpské země.
Oba švýcarské ústavy náleží ke třicítce systémově relevantních bank světa . V Evropě je takových bank třináct, na evropské pevnině – mimo Británii – jen deset.
Více o dění kolem potíží Credit Suisse čtěte zde:
Rozhodnutí o historickém spojení má padnout do nedělního večera. V režii švýcarské centrální banky a tamního finančního regulačního úřadu budou dnes i zítra jednat managementy obou zmíněných ústředí na Paradeplatz. Cílem zjevně je případné sloučení dotáhnout ještě před pondělním otevřením burz, neboť by vneslo jisté uklidnění do celého globálního finančnictví. To je nyní – i kvůli pádům menších a středně velkých amerických bank – zmítáno nejistotou stran toho, jak banky obstojí tváří v tváří rostoucím úrokovým sazbám, jimiž centrální banky bojují s nejvyšší inflací za několik posledních desetiletí.
Ve Švýcarsku se dál jedná o záchraně druhé největší švýcarské banky Credit Suisse. Její osud má v rukou jen hrstka lidí, mezi nimi politik, ekonom či matematik, který posuzuje, zda má kdysi prestižní banka vůbec šanci sama se dostat z problémů. Do nich se dostala kvůli chybným rozhodnutím z minulosti a zejména kvůli ztrátě důvěry, která vyvrcholila tento týden a která odstartovala masivní odliv klientských vkladů.
Osud švýcarské Credit Suisse má v rukou hrstka lidí, mezi nimi i matematik
Money
Credit Suisse se ovšem navíc potýká s fatální ztrátou důvěry klientů. Což právě vyvolává obavy, zda je schopna ještě vůbec stát sama na vlastních nohou. O důvěru přicházela postupně, v řádu let, nikoli dní jako třeba zkrachovalá americká Silicon Valley Bank.
Samé krize
Svoji důvěryhodnost Credit Suisse poztrácela, neboť po dlouhé roky přivírala oči nad tím, co lze zjednodušeně shrnout jako velice špatnou firemní kulturu, plnou pokřivené morálky. Půjčovala nemalé peníze lidem, jimž se ostatní banky půjčit štítily. Figurovala v případu závažného praní peněz. Své nepříliš prověřené zaměstnance nechala hazardovat s penězi významných klientů, aniž ti o tom měli tuchy, tak dlouho, že nakonec došlo i na sebevraždu. Nejvyšší vedení při tom všem se nejvíce zajímalo o vnitřní mocenský boj o posty, kdy vrcholní manažeři na sebe i nasazovali špiony.
Obří ztráty nadnárodní skupiny pak byly už jen celkem očekávatelným důsledkem děsivé firemní „kultury“. S nimi s pojil setrvalý pokles cen akcií banky a pozvolný, ale stále palčivější odliv důvěry veřejnosti, klientů a i jejich vkladů. Poslední kapkou, která fatální pád Credit Suisse spustila, bylo doznání k zásadním nesrovnatelnostem ve finančních výkazech za uplynulá léta, které – navíc – přišlo v pohnuté době, kdy už kolabovala Silicon Valley Bank. Kdo by dále chtěl – a zvláště v tak pohnutém čase – mít peníze v bance, jež ani nemá v pořádku účetnictví, celkem jedno, zda úmyslně či z přehlédnutí?
Švýcarská banka UBS žádá švýcarskou vládu o podporu v případě koupě upadajícího konkurenta Credit Suisse, informovala agentura Bloomberg. Obě největší švýcarské banky o víkendu o možnosti odděleně jednají, UBS má podle listu Financial Times (FT) zájem o částečné nebo úplné převzetí. Ke spojení banky vyzvali švýcarští regulátoři. UBS a Credit Suisse dnes odmítly situaci komentovat. S konkurenční nabídkou na převzetí Credit Suisse dnes podle zdrojů FT přišla i americká společnost BlackRock.
Švýcarští regulátoři si přejí, aby se Credit Suisse spojila s UBS. Ve hře jsou však další zájemci
Money
Spojení obou švýcarských obrů by situaci krátkodobě zřejmě uklidnilo. Je však otázka, zda bude vzhledem ke stavu Credit Suisse zajímavé z hlediska UBS. A to jak z hlediska čistě ekonomického a finančního, tak z hlediska reputační zátěže, kterou si Credit Suisse nese. Je také možné, že UBS převezme pouze část majetku Credit Suisse.
Nejvíce ceněný je z jednotlivých částí Credit Suisse její domácí, švýcarský bankovní byznys. Ten má podle analytiků americké banky JP Morgan hodnotu nejméně deseti miliard švýcarských franků, což je momentálně více než kolik činí tržní kapitalizace celé nadnárodní skupiny Credit Suisse. Národní, švýcarský byznys této globální banky totiž zůstal ziskový, i když její nadnárodní části – divize správy majetku a divize investičního bankovnictví – šly od skandálu ke skandálu, od krize ke krizi. Zůstal ziskový, i když se jiné klíčové divize skupiny nořily do ztrát.
Je tak možné, že k fúzi obou velkobank dojde až vyčlenění právě domácího byznysu Credit Suisse. Už jen z důvodů antimonopolních, kdy by sloučením UBS s celou Credit Suisse, včetně jejích domácích aktivit, mohla vzniknout na tak relativně malou zemi, jako Švýcarsko představuje, až příliš velká banka, s postavením nebezpečně dominantním pro celý další rozvoj tamního domácího bankovnictví.
Credit Suisse patří do desítky nejvýznamnějších bank světa. Její šéf dnes ráno vystoupil s pozoruhodnou řečí, kde mimo jiné prohlásil, že žádnou státní pomoc nebude banka potřebovat. Pak ale vystoupil zástupce hlavního podílníka Credit Suisse, kterým je státní banka Saúdské Arábie. A ten prohlásil, že žádné peníze už Švýcarům nedá… 
Stanislav Šulc: Situace v bankovním sektoru je nadmíru výtečná
Názory
