Prezident rozpočet podepsal. Výtky svých poradců tedy nepovažuje za nepřekonatelné
Prezident Pavel podpisem rozpočtu dal najevo, že upřednostňuje politické ohledy před těmi ryze ekonomickými, které aplikují i jeho vlastní odborní poradci. Což vlastně není překvapivé.
Je to politik, ne ekonom. Navíc politik, který se současnou vládou nevstupuje do vážnějších střetů, u čehož zjevně hodlá setrvat. To nic nemění na to, že jeho výtky vůči rozpočtu trvají, byť je evidentně nepovažuje za nepřekonatelné. Ty samé výtky spolu s ním sdílí většina odborné ekonomické obce. Prezident současně nepřistoupil na alternativu svůj podpis k zákonu nepřipojit, aniž by jej vetoval. To svědčí o tom, že za rozpočet je i přes vlastní výtky k němu ochoten přijmout svůj díl zodpovědnosti, byť pochopitelně omezené.
Osobní garance od premiéra
Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na příští rok se schodkem 241 miliard korun, ačkoli podle něj není část předpokládaných příjmů a výdajů realistická. Své rozhodnutí oznámil na sociálních sítích a řekl, že od premiéra Petra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury (oba ODS) dostal osobní garanci, že schodek příští rok nebude vyšší, než je ten plánovaný. Fiala označil prezidentovo rozhodnutí za odpovědné a správné, podle opozice hlava státu nepřekvapila. Prezidentův poradce David Marek míní, že se výhrady k rozpočtu nevyjasnily.
Pavel podotkl, že po zvážení všech pro a proti považuje podpis rozpočtu za lepší řešení pro občany i pro Česko. „Bylo by snadné udělat silné gesto, když je zřejmé, že mé veto Sněmovna přehlasuje. Považoval jsem ale za prospěšnější, aby nedostatky, na které jsem vládu upozorňoval, byly nějakým způsobem napraveny,“ uvedl. Proti letošnímu upravenému rozpočtu klesne schodek o 41 miliard korun.
Marek doporučil nepodepsat
Prezidentovi ekonomičtí poradci měli vůči rozpočtu výhrady. Ekonom Marek dokonce řekl, že doporučí hlavě státu jej nepodepsat. Výhrady vycházely z připomínek Národní rozpočtové rady (NRR), šlo například o údajně nadhodnocené příjmy z prodeje emisních povolenek. Pavlův poradce dnes uvedl, že návrh rozpočtu nadále nepovažuje za dobrý. Obává se, aby se současný postup při přípravě rozpočtu nestal precedentem pro příští roky.
Polská vláda se chce pokusit zastavit prudký růst ceny másla. Uvolní na trh 1000 tun tohoto tuku ze státních strategických rezerv. Kilogram se bude prodávat za 28,38 zlotého (zhruba 167 korun). Informuje o tom polský vládní web. Na drahé máslo si stěžují i zákazníci v České republice.
Poláci jdou do boje s vysokou cenou másla. Na trh uvolní strategické zásoby
Money
Premiér Fiala však označil Pavlovo rozhodnutí za odpovědné a správné. Rozpočet podle něj umožní rekordní investice s cílem podpořit ekonomický růst a s tím i růst mezd. Prezidentův krok oceňují i další politici vládní koalice. Například předseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marek Výborný podotkl, že případné rozpočtové provizorium by nebylo dobrou zprávou pro celou ekonomiku. Ministr financí Stanjura považuje za svou odpovědnost dodržet plánovaný schodek.
Opozice překvapená není
Podle opozice Pavel podpisem rozpočtu nepřekvapil. Vládu pokaždé podrží, uvedl předseda hnutí ANO a expremiér Andrej Babiš. I podle šéfa hnutí SPD Tomia Okamury Pavel dlouhodobě kabinet podporuje. Ostřejší slova použila předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová, když uvedla, že „ze statečného vojáka se stal poslušný kladeč věnců.“ Šéf poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek připomenul, že kdyby prezident zákon vrátil Sněmovně, vedlo by to k rozpočtovému provizoriu a v konečném důsledku by se nic nezměnilo.
Prezident ve videu uznal, že vláda před třemi lety začala konsolidaci veřejných financí a že rozpočet na příští rok, přestože se jedná o rok volební, není rozhazovačný. „Do budoucna to ale stačit nebude a v reformách bude nutné pokračovat,“ uvedl prezident. Ocenil slibované významné investice a dodržení závazků na obranu země.
K pokračování rozpočtové konsolidace, o níž prezident mluvil, opakovaně vyzývala i NRR. Podle ní dříve schválená opatření postačí k naplnění zákona o rozpočtové odpovědnosti do roku 2026, v příštím volebním období ale bude nutné přistoupit k dalším reformám, které dále sníží strukturální schodek rozpočtu, tedy výsledek hospodaření očištěný o mimořádné vlivy a hospodářský cyklus.
