Proč cukr v Česku zdražuje nejvíc v EU? Protože drahý plyn a zisková inflace
Cukr v Česku zdražil letos v březnu nejvíce v zemích EU, meziročně o 98 procent. V EU jako celku to přitom bylo jen o 61 procent, vyplývá z dat Eurostatu. Souvislost to má s vysokou cenou plynu, uvádí hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Nejméně cukr zdražoval v Maďarsku, o sedmnáct procent. To není úplná náhoda. Cukrovary v rámci své výrobní činnosti spotřebovávají velké množství plynu. Ten v Česku – přesněji tedy českým domácnostem – podle Eurostatu zdražil loni ve druhém pololetí rovněž nejvíce v EU, meziročně o 231 procent. V Maďarsku jen o zhruba 30 procent. Zdražování domácnostem šlo ruku v ruce se zdražením plynu v průmyslu, i tom cukrovarnickém.
Když se lidé či média baví o průměrné sazbě hypoték, za dané berou, že je řeč o aktuální nabídkové ceně. Nikdo nepodotýká, že řada lidí má ve skutečnosti sazbu třeba i výrazně nižší, neboť ji fixovali v době, kdy hypotéky byly výrazně levnější.
Lukáš Kovanda: Eurostat prý s cenami plynu mate lidi. Opravdu? A co hypotéky?
Názory
Roli ovšem hraje také to, že už začátkem loňského roku maďarská vláda ceny cukru zastropovala, v rámci svého boje s inflací.
V Česku výrazně rozmohla zisková inflace
Místo stovek milionů korun české cukrovary loni na podzim začaly za plyn nezřídka platit miliardy. Právě kvůli nejvýraznějšímu cenovému nárůst plynu v rámci zemí EU. Česko totiž od drahých energií ulevilo průmyslovým podnikům, včetně potravinářských, později a méně velkoryse než řada jiných zemí EU.
Další komentáře Lukáše Kovandy čtěte zde:
Navíc se v Česku výrazně rozmohla takzvaná zisková inflace. Tak největší švýcarská banka UBS označuje inflaci, která pramení z nárůstu marží a zisků firem na úkor zákazníků a spotřebitelů. Firmy totiž „využívají narativy, jimiž spotřebitele přesvědčují, aby zaplatili více,“ uvádějí analytici UBS.
Zpochybňování statistických dat ze strany vládních politiků nahrává dezinformační scéně. Politici totiž zpochybněním bez hlubší znalosti věci nahlodávají důvěru veřejnosti ve stát a jeho úřady i důvěru v EU, komentuje kauzu kolem údajně zavádějících dat Eurostatu ekonom Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Statistiky se politikům líbit nemusí. Jejich zpochybňování nahrává dezinformační scéně
Názory
V Česku je od počátku ruské invaze na Ukrajinu zvláště silný narativ, tedy jakýsi „příběh zdůvodňující zdražování“, vycházející z dění právě na Ukrajině a souvisejícího růst cen třeba energií nebo i potravin. Například obchodní řetězce nebo potravináři jím mohou zdůvodňovat své zdražování ještě nad rámec objektivně navýšených nákladů, třeba těch v podobě dražšího plynu. Český zákazník takový narativ v uplynulých měsících zkrátka akceptoval ochotněji než jinde v EU, a nejen v případě plynu či cukru.
