Putin si vyrobil noční můru: NATO bude mít základny u jeho hranic, píše bývalý americký admirál Stavridis
Nejpravděpodobnější lokalitou pro obří základnu je Polsko, nelze však vyloučit ani Rumunsko kvůli jeho poloze u Černého moře. „Je zjevně na čase opustit bezpečí dosavadních základen v Belgii, Německu, Itálii a USA,“ píše pro agenturu Bloomberg bývalý admirál amerického námořnictva James Stavridis, který mezi lety 2009 a 2013 byl vrchním velitelem spojeneckých sil NATO.
Ruský prezident Vladimir Putin svou bezprecedentní invazí na Ukrajinu překročil veškeré hranice. Reakce na tuto zvůli se povede ve třech liniích. První jsou tvrdé ekonomické sankce vedoucí k odstřižení Ruska od veškerých peněz. Druhá je absolutní podpora bránících se Ukrajinců.
A třetí bude dlouhodobá proměna fungování NATO na evropském kontinentu, píše ve svém komentáři pro Bloomberg vysloužilý admirál amerického námořnictva James Stavridis. Právě o fungování Severoatlantické aliance přitom má velmi detailní představu, mezi lety 2009 a 2013 byl totiž vrchním velitelem spojeneckých sil aliance.
„Přitom třetí bod je přesně to, čemu se Vladimir Putin snaží bránit. Jeho invaze však docílila přesně toho, co představuje jeho noční můru: aliance se daleko více stmelila, nové země se pravděpodobně stanou jejími členy a NATO se ještě více přiblíží hranicím Ruska,“ očekává Stavridis.
Rusko stojí válka 25 miliard korun denně, spočítal profesor válečných studií. I při embargu na ropu tak mohou válku financovat dlouhé měsíce, vždyť barel ropy teď prvně v historii stojí přes 3000 korun.
Rusko může válčit dlouhé měsíce. Pomáhá mu drahá ropa
Názory
Obří základna v Polsku
NATO v Evropě za poslední roky snížilo počet záloh. Podle Stavridise to bylo navzdory tomu, že zejména pobaltské státy upozorňovaly na sílící hrozbu Ruska. „Dneska jsme v jiné situaci a je na čase značně posílit naše východní křídlo. Musíme opustit bezpečí stávajících základen v Belgii, Německu, Itálii a USA,“ uvádí vysloužilý admirál.
Podle něj po odeznění aktuálního konfliktu dojde s největší pravděpodobností o zbudování další velké základny Severoatlantické aliance v některých z postkomunistických zemí.
Vláda Petra Fialy směřuje k historické chybě, která připomíná legendární zvýšení DPH na potraviny Nečasovy a Kalouskovy vlády. Přes veškerou pomahačskou euforii, kterou se Češi snaží překlenou stres z konfliktu na Ukrajině, tady není nikdo připraven na benzin za 45, natož 50 korun. Dočasné snížení spotřební daně mělo být ohlášeno již ve čtvrtek. Nyní jsme tři dny pozadu.
Stanislav Šulc: Správný čas na snížení spotřební daně na benzin byl ve čtvrtek. Teď už je pozdě
Názory
„Samozřejmě nejlogičtější by bylo Polsko. Kvůli jeho ideální poloze, velké rozloze a logistickým možnostem. A také kvůli dlouhodobé podpoře a vstřícnosti vůči alianci i americké armádě,“ domnívá se Stavridis. „Další jednotky by mohly být v pobaltských státech, které již mají přímé hranice s Ruskem, na jihu by pak měla logiku základna v Rumunsku, které má přístup k Černému moři,“ dodal.
Podle Stavridise by se rozhodnutí o nové základně poblíž ruských hranic mělo rozhodnout brzy a Britové a Francouzi již údajně naznačují, že podobné kroky zvažují. „Putin musí pocítit silnou přítomnost amerických a evropských sil u svých hranic. A to je přesně to, co nechtěl,“ uzavírá vojenský expert svůj komentář pro Bloomberg.
Pražská burza ráno klesla o více než šest procent, rakouská přes sedm procent. V závěru dne pražská burza ztráty zmírnila, přesto zavřela na nejnižší hodnotě od loňského 4. srpna. Šlo o nejvýraznější denní pokles od poloviny března 2020.
Výklep na burzách. Od ledna se evropské akcie zřítily minimálně o pětinu
Money
