Reportáž z postcovidového Londýna: Všude chybějí lidé. V dopravě, obchodech i muzeu
Po téměř dvou letech se konečně lze dostat do Londýna bez jakéhokoli omezení a Češi tak mohou jako před pandemií vyrazit na nákup na Oxford Street či navštívit British Museum. Postpandemický Londýn však má několik problémů. Předraženými hotely v centru začínaje a nedostatkem řidičů Uberu konče. A věděli jste, že na celý středně velký Marks & Spencer stačí jen jeden „shop assistant“?
Po dvou letech neustálého přebookovávání letenek konečně Londýn! chtělo by se skoro zvolat, kdyby člověk neměl trochu pokaženou cestu tím, že kvůli nedostatku personálu letecké společnosti a kolabujícím systémům na pražském letišti čekal na odlet neuvěřitelných sedm hodin.
Ale přeci si nenecháme zkazit pár dnů v jednom z nejúžasnějších měst světa. To by však Londýn nesměl být takovou obětí postpandemické, ale nejspíš i postbrexitové nové reality, která se projevuje doslova na každém kroku.
Tak předně: hotely zásadním způsobem podražily. Například hotel stojící u Tottenham Court Road, v němž jedna noc tradičně vyšla na zhruba čtyři tisíce korun, aktuálně vyjde na 10 tisíc, tedy dvou a půl násobek. Bez snídaně. A ceny hotelů v širším centru Londýna jsou obdobné.
„Všichni říkají, že letos jsou ceny extrémní,“ popisuje prodejce v obchodu Monocle, v němž se potkávají cestovatelé z celého světa, když se ptá, odkud jsme přijeli. „A co služby? Proti evropskému standardu nic moc, že?“ dodává.
Britští dopravci jdou v úterý do stávky, která může zdevastovat turistický a gastro průmysl, které se vzpamatovávají z pandemie COVID-19. Ztráty mohou přesáhnout až jednu miliardu liber (přes 28 miliard korun). Bude se jednat o největší stávku za poslední desetiletí, informovala agentura Bloomberg.
Blíží se největší stávka britských dopravců za desetiletí. Restaurace prodělají miliardy
Money
Zdražilo vše
Enormní zdražení hotelů nastalo navzdory tomu, že během všedních dní je centrum Londýna značně vyprázdněné, tedy při srovnání s předpandemickou realitou. Ukázkou jsou proslulé přechody na Oxford Circus, na nichž se běžně téměř nedá přejít a tentokrát to bylo zcela pohodlné.
Všude slyšíte zejména britskou angličtinu, což je další výrazná změna oproti normálu. Důvod? Výrazně méně asijských turistů a téměř žádní Rusové. I proto je tlak na ceny hotelů nečekaný.
Ale Británie zažívá podobně jako celý svět výrazný inflační šok. Podle britského statistického úřadu se inflace drží jen těsně pod deseti procenty a je nejvyšší za tři desetiletí. Zdražuje vše a cestovatel z Česka to pocítí, aniž by útratu přepočítával na koruny (kurz libry se pohybuje příjemně pod třiceti korunami).
Oproti předpandemické době si například pivo pod pět liber již v centru nedáte, přitom pět liber za pintu byla doména spíše dražších značek. Oběd v běžné restauraci vyjde na minimálně 15 liber na osobu. Pokud preferujete street food, což v Londýně a zejména ve čtvrti Soho rozhodně není špatná volba, tak ale nijak zásadně neušetříte.
Plošně a skokově zdražilo oblečení, ale možná paradoxně nejmenší zdražení nastalo v segmentu luxury, za kterým do Londýna řada lidí jezdí. Na druhou stranu celá řada provozů, obchodů, restaurací i služeb, je zavřená či „v rekonstrukci“. Vidět tolik prázdných provozů na jedné z nejprestižnějších obchodních adres světa je smutná novinka.
Diskontní americké řetězce, které se proslavily tím, že jejich sortiment stojí dolar či méně, musejí od covidové pandemie čelit hned několika problémům. Stále méně Američanů pro ně chce pracovat a stále více měst si je nepřeje.
REPORTÁŽ: Americké diskonty marně shání zaměstnance. Nabízí ostudné podmínky
Money
Nejsou lidi
Největším problémem Londýna však je nedostatek lidí. A to úplně všude: ve službách, v retailu, a dokonce i ve veřejných institucích. Míra nedostatku pak je v některých případech šokující. Posuďte sami na pár příkladech.
British Museum jednoznačně patří mezi nejvýznamnější instituce svého druhu na světě. Ale dopad velkého propouštění během covidu se podepsal i na něm. Děje se například to, že jeden ze dvou vchodů pro veřejnost je často zavřený a před hlavním vchodem se tvoří několikasetmetrová fronta. Tedy dobrý tip: do British Musea nechoďte hned při otvíračce v 10, ale třeba v poledne.
Ale tím to nekončí. Některé části muzea jsou uzavřené. To se děje běžně z důvodů rekonstrukce nebo zapůjčení části sbírky jinému muzeu. Nyní se však stalo, že například část věnovaná starověké Levantě byla zavřená kvůli nedostatku personálu. Tak to alespoň vysvětlila členka muzejního personálu na dotaz, zda bude část zpřístupněna o den později.
„Zaručit to nemůžu. A pokud ano, tak jedině mezi 11. a 15. hodinou. Je prostě málo pracovníků,“ vysvětlila uzavírku. Mimochodem jiná část sbírek byla zavřená zase kvůli extrémním vedrům, která Londýn zasáhly. Zjevně je třeba šetřit na klimatizování. A možná se právě nedostatek personálu podepisuje i na tom, že lístky na zvláštní výstavy v muzeu jsou vyprodané již dlouho před zavíračkou.
Inflace 70 procent je podle Turků jen papírová. Ve skutečnosti je nárůst cen podle místních daleko rychlejší, což se týká zejména cen pohonných hmot a nájmů. Ty jen za poslední rok vystřelily na troj- i čtyřnásobek. Pro srovnání: v Česku benzin a nafta podražily „jen“ o necelou polovinu, nájmy se na mnoha místech dokonce snížily kvůli pandemii. A co je horší: problémy se začínají podepisovat na turistickém ruchu, který je pro Turecko významným zdrojem příjmů. 
Analýza: Takhle vypadá opravdová inflace. Ze situace v Turecku by Češi páchali sebevraždy
Enjoy
Jeden prodavač pro všechny
Další šok nastal v prodejně Marks & Spencer. Tam kromě prodejců v jednotlivých sektorech (a ještě zdaleka ne na všech) byl pouze jediný „prodavač“, ačkoli přesnější by bylo použít britský termín „shop assistant“. Ten totiž skutečně pomáhal zákazníkům při používání samoobslužných pokladen, kde si prostě musí poradit každý bez ohledu na věk či schopnosti.
Rozhodně zapomeňte na přístup z českých supermarketů. V britských už standardní pokladny nenajdete vůbec, případně tu je jedna funkční kasa s prodavačem.
Paradoxně nedostatkem personálu netrpí knihkupectví, která na rozdíl od těch tuzemských často praskají ve švech a vždycky je po ruce někdo, kdo vám fundovaně poradí. Inu, to jsou ty skutečné kulturní rozdíly.
Vůči inflaci není imunní nikdo, ani ti nejbohatší. Nejvíc zdražování luxusního zboží pociťují bohatí obyvatelé Hongkongu, naopak v New Yorku nárůst cen luxusního zboží není tak razantní, jak je tomu u toho běžného, píše server CNBC.
Inflace dostihla i ty nejbohatší. Nejvíc si za luxus připlatí v Šanghaji
Leaders
Pozor na taxi
Nejpalčivěji se však na vaší zkušenosti z Londýna může podepsat nedostatek lidí v dopravě. Ten se projevuje ve všech částech tohoto segmentu, a to ještě ani nenastala stávka, která je naplánovaná na nadcházející dny.
Zvlášť pozor si dejte při odjezdu na letiště. Opět osobní zkušenost, tentokrát ještě méně příjemná než z Prahy. Kvůli brzkému odletu jsme se rozhodli na letiště jet Uberem. Ačkoli aplikace ukazovala, že není problém, řidiči jsou v dostupné vzdálenosti a cena vyjde na docela přijatelnou cenu, při skutečném pokusu objednat řidiče aplikace selhala. Zkrátka kšeft za desítky liber takhle ráno s nejistým ritem cestou zpět z letiště nikoho nezajímal.
S koncem covidových restrikcí a návratem turistů do Londýna a zaměstnanců do kanceláří zažívají boom i londýnští taxikáři. Nový taxík na elektřinu stojí dva miliony korun, vyrábí je čínská firma.
Ikonické londýnské taxíky zažívají renesanci
Money
Padlo tedy rozhodnutí jet metrem a vlaky. I tady však nastaly problémy. Nejprve vlaky, které běžně jezdí ze stanice St. Pancras zkrátka nejely. Důvod sice nikdo oficiálně nepotvrdil, ale vzhledem k dosavadní zkušenosti byl více méně jasný – nedostatek lidí a nejspíš i klientů.
Že to je nestandardní situace nám však potvrdilo hned několik Britů, kteří s vytištěnými lístky pobíhali po nádraží stejně roztrpčeně jako my. A to jim to letělo o tři hodiny později než nám.
Dalším problémem totiž bylo, že nikde nestál nikdo, kdo by nastalou situaci vysvětlil a kdo by poradil, jak tedy máme jet. Jedinou naději tedy nabídl Google.
Při dovolené hrozí, že klienti bank přijdou o své platební karty. Dříve šlo o tragédii s vážnými důsledky. Dnes však díky digitálním kartám a mobilním telefonům lze vše vyřešit během několika minut a cestovatelé nezůstanou bez prostředků. Jak na to? Zde je několik tipů, jak postupovat při ztrátě či krádeži karty. 
Ztráta či krádež karty v zahraničí? Digitální kreditka může zachránit dovolenou
Money
Oslava automatizace
Letecká společnost sice upozorňovala, že na letišti může dojít k prodlevám a že by bylo ideální dorazit alespoň dvě a půl hodiny před časem odletu, ale nakonec se to zvládlo i za 40 minut.
Ve všem tom neštěstí totiž v Británii alespoň něco funguje – a to automatizace. Jak už naznačila zkušenost se samoobslužnými pokladnami, Britové umějí inovovat. A na letišti nám to zachránilo odlet. A platí, že vše, co je na letišti automatizované, tedy check-in kufrů a pasová kontrola, funguje skvěle.
Ale platí také to, že kde zůstává nějaká potřeba lidské práce, tam je vše svedeno do dvou tří stanovišť, tedy zejména bezpečnostní kontrola.
Teprve čtyřiatřicetiletý šéf a spolumajitel Kiwi.com Oliver Dlouhý prošedivěl. Jeho rychlý způsob života na něm začíná být vidět. Firmu na vyhledávání nejlevnějšího leteckého spojení založil přesně před deseti lety. Stal se shooting star, člověkem, kterého ostatní sledují. Obrat jeho firmy se počítá v desítkách miliard korun. Koruny ale Olivera nezajímají, jeho byznys se sídlem v Brně je globální. Nejúspěšnější český start-up však dostal s covidem těžkou ránu. Lidé zaplatili, ale neletěli. Firma proto musela peníze vracet ze svého. Trvalo jí to, hledala peníze. Letecké společnosti nechtěly peníze za letenky vracet. Nyní je Kiwi zpět. A opět skvěle jede.
Šéf Kiwi Oliver Dlouhý: Každý týden slavíme rekord. Lidé zase začali létat
Zprávy z firem
Města mají problém
Postpandemický šok je skutečně znát. V Londýně stejně jako v Praze. Na velkou zátěž si nepřímo stěžovali také zaměstnankyně nejmenovaných částí Letiště Václava Havla. Ostatně letiště nabírá stovky nových zaměstnanců a nejspíš samo doufá, že to bude před ostrou sezonou stačit. Tedy pokud je skutečně sežene.
Ale nedostatek lidí, na který si nejprve stěžovalo gastro a nyní doprava, začne být univerzálním problémem zejména tam, kde během pandemie došlo k nedůvěře mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Vzhledem k tomu, že to velmi často bylo ve službách, čekají nás ještě zajímavé časy. A to nejen při cestování.
Češi nyní cestují mnohem víc než před pandemií, a chuť vycestovat do zahraničí nezmenšuje ani aktuální dění na Ukrajině a jeho dopady na tuzemskou ekonomiku. Covidové úspory navíc tuzemští cestovatelé utrácí za mnohem dražší zájezdy. „Podle předprodejů vidíme, že jsou útraty až o čtvrtinu vyšší než dříve. Češi si vybírají lepší a dražší hotely,“ dodává ředitel Čedoku Stanislav Zeman.
Ředitel Čedoku Zeman: Válka neválka, Češi mají chuť cestovat. Zájezdy letos zdražovat nebudeme
Leaders
Doba letních dovolených je tu a po dlouhé pandemii plánují statisíce Čechů vyrazit do zahraničí. Rady, jak mít finance v suchu a připravit se na dovolenou, sestavila UniCredit Bank. Nejlepší přípravou na klidný odpočinek je vyřízení potřebných záležitostí ještě doma. 
Do Chorvatska s kreditkou nebo obyčejnou kartou? Zde je finanční desatero cestovatele
Enjoy
