Richard Bechník: Averze vůči ruské ropě teprve zraje. Plně se projeví až v květnu
Pádící ceny energií dopadají úplně na všechny. Kdy se tento extrémní růst zastaví? A jaké faktory rozhodnou v krátkodobém i dlouhodobém horizontu? Nad tím se zamýšlí ve svém komentáři Richard Bechník, hlavní analytik Fincentrum & Swiss Life Select.
Řada domácností a firem musí v současnosti čelit extrémnímu nárůstu cen elektřiny a pohonných hmot. Na nárůstu ceny elektřiny se jasně projevuje zdražování plynu a nejistoty spojené s jeho budoucími dodávkami. Dále do růstu ceny vstupují i povolenky a nemalá část jde za vyšší cenou černého uhlí. U odběru plynu se některým zákazníkům oproti částkám předcházejícím podzimnímu zdražení zvýšily zálohy i o 150 procent.
Cena evropské ropy Brent se sice pohybuje na nižších úrovních oproti začátku března, kdy vystoupala až k hodnotám přesahujícím 130 dolarů za barel, nicméně je stále v blízkosti 108 dolarů za barel. Před rokem se přitom ropa obchodovala za hodnotu 66 dolarů za barel. Otázkou pro spotřebitele i investory nadále zůstává nejistota, jak se daná komodita bude celosvětově vyvíjet v následujícím období.
Snížit či přímo zrušit ekonomickou závislost na ruské ropě a plynu řeší vlády evropských zemí i Evropská unie. Podle Bruselu se na tom ale mohou podílet i běžní obyvatelé EU – tím, že omezí svou spotřebu benzínu či teplo ve svých domovech, uvedla agentura Bloomberg.
Jak přispět k boji proti Rusku? Méně topte a jezděte pomaleji, vyzývá EU
Money
Hospodářská komora realizovala průzkum mezi svými členy ohledně odhadovaných dopadů dynamicky se měnících cen. U energií včetně pohonných hmot polovina podnikatelů dále vyhlíží meziroční nárůst cen vstupů výše jak o 50 procent. Teprve uvidíme, jak citelně naše peněženky tento náklad zasáhne. Bude záležet i na přístupu firem, jestli částečně přenesou vyšší ceny vstupů i na svá bedra formou snížení ziskové marže.
Jaké faktory budou ovlivňovat cenu ropy?
Na jednu stranu zde máme krátkodobě cenově prorůstové faktory. Mezi ně můžeme zahrnout například fakt, že zásoby ropy v USA minulý týden prudce klesly. Snížily se o osm milionů barelů v kontrastu s původním očekávaným zvýšením o 2,5 milionu barelů. Jednalo se o kombinaci příčin nárůstu exportu na více než dvouleté maximum (především kvůli Evropě) spolu s nijak vysokou produkcí, která se blížila úrovním před pandemií. Současně musíme vzít v úvahu, že zvýšený vývoz americké ropy byl kompenzován částečným rozpuštěním amerických strategických rezerv v objemu 4,7 milionu barelů.
Všechny závody společnosti Tata Steel v Indii, Británii a Nizozemsku si zajistily alternativní dodávky surovin, aby ukončily svou závislost na Rusku, uvedla podle agentury Reuters společnost.
Od Ruska se odvrací další tichý spojenec. Indická ocelárna Tata Steel od něj přestane kupovat uhlí
Money
Jednoznačně proti zdražování ropy ve střednědobém horizontu zase může hovořit ochladnutí globální ekonomiky. Mezinárodní měnový fond kvůli negativním hospodářským důsledkům války na Ukrajině zhoršil odhad letošního růstu světové ekonomiky na 3,6 procenta z dříve předpokládaných 4,4 procenta.
V globálním měřítku dále uvidíme, jak budou skutečně odpojeny ruské dodávky energetických komodit od světové poptávky. Spojené státy minulý měsíc zavedly zákaz dovozu ruské ropy a rafinovaných produktů počínající od 22. dubna. Velké světové obchodní domy pak plánují snížit nákupy ropy a paliva od ruským státem kontrolovaných ropných společností již 15. května.
Kancléř největší evropské ekonomiky Německa, Olaf Scholz, se pak nechal slyšet, že by jeho země mohla ukončit dovoz ruské ropy do konce roku. Německo již snížilo dovoz této komodity, přičemž ruská ropa nyní tvoří 25 procent německého dovozu, začátkem roku ale podíl dosahoval 35 procent.
Ruská reakce na sebe nenechala dlouho čekat, když v ní Federace pohrozila přesměrováním svého energetického exportu ze Západu do spřátelených zemí. Mezi nimi bychom jako nejvýznamnější obchodní partnery našli Čínu a Indii, které prozatím odmítly nějak výrazně odsoudit kroky Ruska a nadále nakupují ruskou ropu.
Indie dokonce představuje třetího největšího dovozce ropy na světě. Od ruské invaze z 24. února si už zarezervovala nejméně 16 milionů barelů ruské ropy, což je objem odpovídající jejímu nákupu za celý rok 2021. Čína je pro změnu ve světovém měřítku největším dovozcem ruské ropy. Loni nakupovala v průměru 1,59 milionu barelů denně, což odpovídá 15,5 procenta ruského podílu na jejím celkovém dovozu.
Odhady cen jednotlivých institucí
Samotná Agentura pro energii dodává, že dopad západních sankcí a averze odběratelů vůči ruské ropě se plně projeví teprve od května. Výraznému deficitu by však podle ní měl zabránit pokles poptávky v souvislosti s pandemickou situací v Číně, zvyšování produkce skupiny OPEC+ a právě bezprecedentní čerpání nouzových zásob Spojenými státy a jejich spojenci.
Bank of America predikuje vývoj cen ropy u 110 dolarů za barel, pouze u extrémně negativního scénáře ve spojení s válkou bychom se mohli podívat na ceny výše nad 130 dolarů za barel. J. P. Morgan staví svůj základní vývojový scénáře velice podobně, když vyhlíží u evropské ropy Brent cenu 110 dolarů za barel v druhém čtvrtletí 2022 a 100 dolarů za barel ve třetím čtvrtletí.
Pokud by přišlo embargo na ruský plyn, má nejen Německo, ale celá Evropa velký problém. V sázce by mohla být i samotná existence Evropské unie. Hospodářskému deníku Handelsblatt to zopakoval šéf energetického koncernu E.ON Leonhard Birnbaum. Zároveň vyloučil návrat k jaderné energetice v Německu, nebrání se ale prodloužení životnosti německých uhelných elektráren.
Embargo na ruský plyn může být labutí písní Evropské unie, říká šéf koncernu E.ON
Leaders
