Richard Bechník: Inflace může vzrůst až k sedmi procentům
Říjen přinesl další zrychlení inflace v ČR na 5,8 procenta. Dvě třetiny inflačního pohybu způsobují položky jako bydlení, doprava či zboží zbytné spotřeby v podobě cigaret a alkoholu. Možná ještě zajímavější pohled nabízí skutečnost, že za téměř polovinou inflace stojí domácí poptávka – tedy ne pouze zahraniční ceny. Navzdory tomu, že jak inflace, tak změny úrokových sazeb překvapily svojí výší, stále inflačnímu vrcholu můžeme teprve čelit.
Listopadové a prosincové odpuštění DPH sice může inflační čísla rozkolísat, avšak už v lednu se může inflace velmi snadno dostat až k sedmi procentům. Inflační predikce pro konec roku 2022 hovoří o 4,1 procenta a u 2023 se očekává návrat ke dvěma procentům. Ve středoevropském regionu se však nejedná o něco ojedinělého. Například maďarský index spotřebitelských cen v říjnu vzrostl na 6,5 procenta. I ve vyspělých ekonomikách však spotřebitelé řeší rychlý růst cen. V USA se říjnová meziroční inflace vyhoupla na 6,2 procenta.
Základní potraviny v Česku v posledních měsících až na výjimky zdražují a následují tak trend ze zahraničí. Průměrné ceny másla, eidamu, mouky či cukru byly na začátku listopadu podle dat Českého statistického úřadu nejvyšší od ledna 2019, kdy statistici data v aktuální podobě zveřejňují. K hlavním důvodům patří mimo jiné rychle rostoucí ceny energií, pohonných hmot obalů a obecně vysoká inflace a nedostatek pracovníků. A co hůře – levněji jen tak hned nebude. Třeba největší potravinářsko-zemědělský subjekt v Česku, skupina Agrofert, od ledna zdraží produkci až o patnáct procent.
Kilo másla přes dvě stě. Ceny základních potravin jsou na maximech – a bude hůř
Money
V globálním měřítku platí, že kombinace silné poptávky a omezení nabídky posouvá ceny výše. Důležitým faktorem jsou i energie, které se v říjnu dotkly rekordních úrovní. Například v Evropě ceny zemního plynu za týden nakrátko vyskočily o 60 procent.
Trhy mírní napětí
Důležité je nezabředávat pouze do aktuální výše inflace. Dlouhodobá očekávání trhů výrazně zmírňují napětí a dávají naději na její pokles. Pětileté dolarové inflační výhledy trhů – tedy průměrná inflace v následujících pěti letech – se pohybují v rozpětí od 2,8 až k aktuálním 3,1 procenta. Podle jiných finančních nástrojů, které reflektují pohled trhu na průměrný pětiletý inflační vývoj započínající za pět let, inflace zbrzdí na 2,35 procenta.
Nepřímo pak má inflace dopad i na růst úroků u finančních produktů. Inflace totiž nutí centrální banku ke zvyšování sazeb, což ji má udržet poblíž dvouprocentního pásma. Nejcitelněji však tento vývoj pociťují občané u hypotečních produktů. Ty na rozdíl od vkladových a termínovaných vkladů mnohem flexibilněji reagují na úrokové změny, hypoteční sazby tedy rostou rychleji. Ještě na začátku roku přitom poskytovala většina bank hypotéku s úrokem pod dvě procenta. Nyní bychom v předposledním měsíci roku hypotéku pod čtyřmi procenty našli v čím dál menším počtu bankovních domů.
>>>>>Vše o inflaci čtěte zde<<<<<
Pouze pro představu, kdyby si někdo chtěl pořídit hypotéku za 3,3 milionu korun na 90 procent ceny nemovitosti (LTV) a splatnosti za 25 let, tak Česká spořitelna mu nabídne pětiletou fixační sazbu 4,34 procenta. Měsíční splátka pak převyšuje 18 200 korun. Při zohlednění dané výše úvěru a LTV se skutečně již nejedná o levnou záležitost, zvlášť když za danou sumu těžko pořídíte větší byt. Domácnosti o nižších příjmech se proto často musí spokojit s variantou nájmu.
Růst cen v průmyslu je nejvyšší v historii samostatné České republiky. V říjnu se ceny průmyslových výrobců meziročně vyšvihly o 11,6 procenta ze zářijových 9,9 procenta.
Výrobní inflace ještě zrychlila. Je nejvýše za téměř tři dekády
Money
U jiných bank to však není lepší, Komerční banka by v takovéto situaci dotyčnému úročila hypotéku 4,34 procenta, Hypoteční banka 4,49 procenta. Pokud domácnost disponuje vyšším vlastním kapitálem, pak za předchozích okolností, ale s LTV sníženém na 80 procent, by Česká spořitelna nabídla úrok 3,74 procenta, Hypoteční banka 4,19 procenta.
Jak se bránit znehodnocení
Když mám našetřené úspory, jak je mám uchránit před znehodnocováním? Podívejme se na tři zajímavé statistiky, které argumentují právě ve prospěch této třídy aktiv (měřeno na amerických akciích).
Na datech od roku 1926 do 2020 při inflaci nad tři procenta akcie historicky v průměru zhodnotily o 6,6 procent ročně, pod touto inflační hranicí se v průměru zhodnocování ještě zrychluje na 12,9 procenta. Při jemnějším dělení, které vychází z dat na časové ose od roku 1948, jakmile se inflace pohybovala v intervalu tři až čtyři procenta, akcie se přesto blížily zisku téměř osm procent – vztaženo vždy na 12 měsíců.
Průměrná sazba hypoték v ČR v říjnu stoupla na 2,54 procenta. Je to ale pouze začátek prudkého zdražování hypoték, které nastane v příštích měsících. Průměrná sazba tak během prvního pololetí příští roku vystoupá až do pásma čtyř až pěti procent. Důvodem je rapidní růst inflace, který jde v ruku v ruce s růstem tržních úrokových sazeb i s růstem základní úrokové sazby České národní banky.
Lukáš Kovanda: Hypotéky brzy zdraží. Třeba až o čtyři tisíce měsíčně
Názory
Někdo u předchozích statistik může namítnout, že průměrná data mohou být ovlivněna extrémními cenovými výkyvy. Pro tyto kritiky banka Goldman Sachs zveřejnila jinou velice zajímavou hodnotu. Na časové řadě od roku 1960 vzala všechny kvartální výsledky amerických akcií a očistila je o výši inflace. Pak z těchto „reálných“ dat vypočítala medián, tedy prostřední hodnotu bez většího vlivu extrémů. I tak vychází krásné číslo 2,5 procenta.
Současně je ale pravdou, že akciím nesvědčí stagflace, tedy období ekonomické stagnace při vyšším růstu inflace. Je také otázkou, zda je před námi v delším horizontu nějaké výrazné ochlazení. Globální predikce stále hovoří o slušném ekonomickém růstu, česká ekonomika bude tak postupně zrychlovat a inflační očekávání trhů ukotvují budoucí inflaci ještě na slušných úrovních.
Autor je hlavním analytikem Fincentrum & Swiss Life Select
