Šéf svazu průmyslu Hanák: Nikdo z vlády nerozumí ekonomice
Nikdo z vlády nerozumí ekonomice, říká prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Jsou to od něj ostrá slova. Ale Hanák si je rád dovoluje. Je to matador, a na břitké komunikaci založil celou svou dlouholetou kariéru v čele vlivné lobbistické organizace. Dosud mu to vycházelo. A jestli mu to bude vycházet dále mu může být vlastně jedno. Jeho mandát v čele Svazu končí v květnu příštího roku, může si dovolit mluvit otevřeně a bez servítek. „Ve vládě jsou jenom samí učitelé a starostové. Není tam jediný makroekonom,“ říká muž, který je evidentně nervózní z malé ekonomické kompetentnosti současné vlády.
Jaký bude pro český průmysl rok 2023? Co čekáte, že se stane na přelomu roku, zejména s ohledem na růst cen energií?
To je nesmírně těžká otázka. Padáme do recese, výsledky třetího čtvrtletí tomu odpovídají. Ve čtvrtém čtvrtletí budou podobné. Jak odstartujeme leden? Za prvé bych chtěl, aby tady byl sociální smír. Nejsem si jistý, jestli to tak bude. Kroky vlády nejsou ideální.
Volal mi kamarád, že přišel o práci. Od ledna už nemá chodit. Dělal v pražské kanceláři, mnohý by si mohl pomyslet, žádná škoda. Nevím, jestli ano nebo ne. Dostal odstupné, zavřeli celé oddělení.
Dalibor Martínek: Rok 2023 přichází. Bude nejkrizovější za poslední tři dekády
Názory
Nemáme odsouhlasenou minimální mzdu. Stále nevíme, jestli se podaří aspoň částečně oddělit výši minimální mzdy od zaručené mzdy. Což je pro řadu firem naprosto zásadní pro kolektivní vyjednávání. Nevím, jestli se v některých oborech neobjeví i stávková pohotovost. To bych byl nerad.
Obávám se, že Evropa se nedohodne
Ani podmínky podnikatelského prostředí nejsou dobře připravené. Oblast cenotvorby, hlavně energií, není definitivně schválená. (Má se řešit v EU dnes, 13. prosince – pozn. red.) Obávám se, že Evropa se nedohodne. Nevěřím, že se podaří oddělit cenu elektřiny od ceny plynu.
Teploty v severských zemích a ve střední a východní Evropě včetně Česka mají v nadcházejících dnech klesnout blízko nebo pod bod mrazu. Bude to první zkouška pro kontinent, jehož vlády i experti předpokládají, že letošní zima bude významným zátěžovým testem pro křehké systémy evropského trhu s energií v době zbavování se závislosti na ruských zdrojích, uvedl server CNBC.
První energetický test je tady. Ze severu míří do Evropy včetně Česka arktický mráz
Money
A navíc, začala tuhá zima, bude potřeba více energie. To si myslím, že vláda ani ve svých propočtech nemá. Před dvěma měsíci ministr Síkela řekl, že musíme šetřit patnáct procent energií oproti spotřebě minulých let. Ale jestli bude mrznout, a navíc nepoteče do Česka ropa, může být od ledna problém.
S koncem roku končí fixace řadě firem. Bude pro průmyslové podniky problém vládou stanovený strop energií?
Zatím měly tři čtvrtiny firem zafixované ceny jak plynu, tak elektřiny. Od ledna se bude zafixování týkat deseti, maximálně patnácti procent společností. Některé firmy mi říkaly, že mají fixaci až do roku 2024, což klobouk dolů. Ostatní budeme muset jet podle zastropovaných cen. Malé a střední firmy by měly být bez problémů.
Šest korun za kilowatthodinu elektřiny a tři koruny za kilowatthodinu plynu, to je meziročně výrazný nárůst cen.
Ano. Ale jak už jsem říkal, když začal konflikt na Ukrajině, každá firma to začala řešit. Jsme schopnější, pružnější, systémově neporovnatelně lepší, než je státní správa nebo politici. V řadě firem okamžitě začala změna technologií tam, kde to šlo, fotovoltaika. Samozřejmě to nejde v pekárně nebo ve slévárně. Ale kde to šlo, tak se firmy připravily.
I když prodej nových bytů zamrzl, na realitním trhu je poměrně živo. Hemží se nabídkou na prodej nedokončených projektů, které jejich stavitelé kvůli nejasné budoucnosti nejsou schopni dotáhnout. 
Krize pro jedny, příležitost pro druhé. Developerské obchody se rozjíždějí
Reality
Za posledních několik měsíců byla úspora plynu dvacet procent. Také proto mohla vláda plnit zásobníky. Vláda se nyní chlubí cizím peřím, a ani firmám nepoděkovala. Radit nám nemusí, to mě rozčiluje. Stejně neví, co firmy dělají.
Jak to bude s velkými firmami, kterých se strop zatím neměl týkat? Nyní už se mluví o tom, že by cenový strop na energie měl být od ledna i pro ně.
Po našem otevřeném dopise udělala vláda strop pro malé a střední podniky, občany a veřejný sektor. Dva dny poté, když jsme upozornili, že ekonomiku tvoří i velké firmy, se rozhodlo, že pro velké podniky bude podpora podle dočasného krizového rámce za část roku 2022.
Němci chystají podporu 200 miliard eur, Česko jen třicet
Podle posledních zpráv, které máme, už je na ministerstvu průmyslu žádostí přes tisíc. Premiér Fiala neustále odkazoval na celoevropské řešení, ale mezitím třeba Němci chystají na podporu firem 200 miliard eur. Pokud bychom také neměli podobný systém podpory, mohlo by to pro český průmysl být až likvidační. Zatím je podpora podle dočasného krizového rámce ve výši třiceti miliard korun určena na rok 2022.
Životní úroveň Čechů klesá kvůli pádící inflaci nejvíce od vzniku České republiky. Ke všeobecné drahotě se podle ekonoma Lukáše Kovandy z Trinity Bank v příštím roce přidá také vlna propuštění, jakou Češi dlouho nepamatují.
Lukáš Kovanda: K pokračující drahotě se příští rok přidá i vlna propouštění
Názory
Cenový strop na energii pro všechny ostatní podniky, na které strop dosud nebyl, se aktuálně připravuje, bude podle podmínek dočasného krizového rámce a má platit od 1. ledna 2023. Tento týden bychom měli vědět bližší detaily.
Takže český průmysl přežije i rok 2023?
Byl bych opatrný. Neznám rozsah státní pomoci. A netuším, jestli se v lednu, až firmy dostanou nové vyúčtování za energie, nepřihlásí další o pomoc. Přesto jsem rád, že tento rámec máme. Jeho vyjednávání trvalo strašně dlouho a bylo hrozné.
Má jít Česko svou vlastní cestou v pomoci průmyslu, nebo máme čekat na celoevropské řešení?
Byl bych trochu stratég. Což vláda asi není a neumí to. Doporučoval bych, aby se šlo společnou cestou. Těžká krizová doba covidu prokázala, že když se jde společnost cestou, tak to vyšlo. To bychom měli dělat i teď. Zvlášť při nákupu energií. Měla by být jednotná pravidla pro celou Evropu, propracovaná a jasná strategie v oblasti energetiky. Snad ty tisíce úředníků něco vymyslí.
Předseda vlády dostal od ČT k adventu téměř čistou hodinu vysílacího času. Pro ty, kdo se věnovali jiným aktivitám, než sledování Otázek Václava Moravce, zde je to nejdůležitější v kostce: Fialův kabinet si v současné krizi vede náramně. Evropská unie zobe Česku z ruky a kvůli vysokým cenám energií nikdo na hubu nepadne. Pro domácnosti, které by se přeci jenom zakymácely, jsou oporou dávky na bydlení. A pohádky se v pravé poledne budou od teď pravidelně vysílat každou neděli?
Politický diář Jany Havligerové: Premiér Fiala hýří optimismem, domácnosti a firmy pláčou
Názory
Zaznívá názor, že krize je podnětem pro firmy pro inovace. Ale také, že slabé firmy, které se neumí přizpůsobit, nechť zkrachují. Jste pro?
Krize je vždycky příležitost. A má poražené a vítěze. Viděli jsme to při covidu, začaly padat hospody nebo lyžařská centra. Dnes jsme v podobné situaci. Kralovat bude IT, zbrojní průmysl, chci věřit, a jsem optimista, že i automobilový průmysl. Problémy mohou mít klasické obory jako výroba skla nebo porcelánu, slévárny nebo pekárny. Nevím, čím by mohly nahradit plyn.
V krizi se daří vývoji technologií
Ale chci říct, že přichází okamžik, který se v české historii opakuje. A sice, že když je krize, strašně rychle jde dopředu pokrok nových technik a technologií. Třeba druhá světová válka objevila logistiku, bylo nutné zásobovat vojska.
Zastropování cen energií i pro velké firmy je logickým krokem, tvrdí oslovení analytici. Podle nich opatření sice dál zatíží státní rozpočet, je však nutné pro udržení konkurenceschopnosti tuzemského průmyslu. Rozšíření cenového stropu na energie i na velké podniky navrhuje ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), vláda by o něm měla jednat příští týden.
Zastropování cen energií pomůže velkým firmám udržet konkurenceschopnost
Politika
I při této krizi budou v Evropě velké příležitosti. Mění se struktura ekonomiky i její kvalita. Hlavně aby rostla přidaná hodnota, abychom se dostali mezi dvacet nejvyspělejších zemí světa.
Jsou obory zbytné, ale také nezbytné. Necháme zkrachovat pekaře?
Chleba je důležitá věc. Možná už jsou nové technologie, nevím. Ale změna technologie přijde i k těm, kteří jsou nyní kriticky ohrožení. Ale nemusí přežít všichni, to souhlasím.
Už jste na to narážel. Jaká je komunikace mezi vaším svazem a ministerstvem průmyslu?
Komunikace je nesmírně složitá. Je to dáno i osobou ministra. Pokud vím, pan premiér mu nařídil, aby se se mnou každý měsíc scházel, abychom debatovali a řešili. Jeho zájem chvíli trval. Když přišel otevřený dopis podnikatelů, už není. I když v pracovním týmu máme své lidi. Na pracovní úrovni to jakž takž běží.
Výroba aut zůstává tahounem tuzemského průmyslu. Ten sice meziročně stále roste, meziměsíčně však růst výrazně zpomalil. A mírně klesl i počet lidí pracujících v průmyslu.
V průmyslu to začíná haprovat. Automobilky zvolňují tempo
Money
Je zvláštní, že na úrovni vlády existuje ministerstvo průmyslu. Slovo obchod nepoužiji, protože obchod nikdo nepodporuje. Nejsou téměř žádné zahraniční mise, žádná opatření. Jak může fungovat dobře koaliční vláda, když jednu věc řeší ministerstvo průmyslu a obchodu, a tu samou věc řeší expertní tým premiéra. Co je to za signál? Musím komunikovat se dvěma místy a čekat, jestli se někdy náhodně sladí. To je důkaz, že to z jejich strany dobře nefunguje.
Kdo tedy přinese řešení energetické krize?
Všechno šlo pomalu. Nebylo pozitivní stanovisko k otázce, jestli se má řešit průmysl. To vydrželo až do konce srpna, do otevřeného dopisu podnikatelů. Přidali se i hejtmani. Teprve potom se začalo něco řešit.
Chybí pružnost, jednoduchost i odbornost. Ve vládě jsou jenom samí učitelé a starostové. Není tam jediný makroekonom. A není tam nikdo s podnikatelskými zkušenostmi. V době krize to jsou klíčoví lidé, kteří by ve vládě měli být. Jestli premiér po skončení předsednictví nevymění aspoň třetinu ministrů, a nepřepracuje programové prohlášení vlády, tak myslím, že nedotáhnou celé volební období. To není názor svazu, to je můj osobní názor.
Výrobní podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v listopadu markantně zhoršily. Zhoršily se více, než předpokládali experti oslovení agenturou Bloomberg. A to přitom tyto předpoklady nebyly nijak optimistické. Experti oslovení agenturou ve střední hodnotě čekali, že index nákupních manažerů v českém zpracovatelském průmyslu – jak jej sestavuje společnost S&P Global – vykáže úroveň 42,6 bodu. Místo toho to ovšem je jen 41,6 bodu, upozornil
hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Český průmysl drtí drahé energie a propouští. Hlásí prudké zhoršení podmínek – a bude hůř
Názory
