Slovenská hliníkárna kvůli drahé elektřině končí s výrobou. Zastoupí ji konkurence z Ruska a Číny
Významná slovenská hliníkárna Slovalco končí s jeho výrobou. Dál bude fungovat už jen jako zpracovatel šrotu. Důvodem je extrémně drahá elektřina. Firma už ohlásila i masivní propouštění. Zpráva přichází jen den poté, co oznámila „zavření krámu“ klíčová evropská zinkovna.
Jediná slovenská hliníkárna Slovalco končí s výrobou. Hlavním důvodem jsou vysoké ceny elektřiny na evropském trhu, jak uvedl většinový vlastník závodu ze Žiaru nad Hronom, norská společnost Norsk Hydro. Ceny elektřiny na rok 2023 jsou podle něj tak vysoké, že by se výroba hliníku na Slovensku nevyplatila.
Včera ceny elektřiny na evropském trhu opět „lámaly rekordy“. V Německu, klíčovém trhu celé EU, se elektřina s dodáním příští rok historicky vůbec poprvé dostala na cenovou úroveň nad 500 eur za megawatthodinu. Meziročně velkoobchodní elektřina v Německu zdražuje o zhruba 500 procent.
Už v červenci hliníkárna Slovalco oznámila poměrně rozsáhlé propouštění. Zbavuje se tří stovek ze svých 450 zaměstnanců. Závod nyní omezí svoji činnost na recyklaci a zpracování šrotu.
Problém nynější koncepce vládní pomoci s drahými energiemi je v tom, že není dostatečně adresná. Jestliže by pomoc v podobě úsporného tarifu ulevovala pouze skutečně potřebným, stát by i při zdvojnásobení vyplácené pomoci ušetřil až polovinu nynějších nákladů tarifu. Úspora by mohla jít na vrub snížení DPH u základních potravin z 15 na 10 procent. Zadlužení eráru by se nezvýšilo o jediný haléř a těžili by z toho všichni, píše ve svém komentáři Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Pomáhat střední třídě s energiemi je nesmysl, raději snižte DPH na potraviny, radí ekonom Fialovi
Názory
Generální ředitel slovenského závodu uvedl, že hliníkárna zajišťovala dodávky celé Evropě. Nyní je podle něj zastoupí ruští a čínští dodavatelé.
Jde tak o další příklad toho, jak nezvládnutá energetická politika Německa uplynulého desetiletí a nedomyšlená zelená transformace EU vedou k extrémně vysokým cenám energií, které ničí průmysl starého kontinentu. Situaci samozřejmě markantně zhoršují dopady války na Ukrajině.
Nicméně fundamentálním důvodem drahých energií a citelně zvýšené zranitelnosti EU vůči snížení dodávek ruského plynu je dlouhodobé podinvestování tradiční evropské energetiky. To těsně souvisí s odstavováním německých jaderných elektráren či až příliš riskantní sázkou na nestabilní obnovitelné zdroje, která – jak se nyní ukazuje – se nevyplácí.
Slovenská hliníkárna není jedinou aktuální obětí výše uvedeného. Od 1. září končí s výrobou také jedna z největších evropských zinkoven, závod v nizozemském Budelu. Důvodem jsou opět vysoké ceny energií v EU.
Německo kvůli energetické krizi neodstaví své poslední tři jaderné elektrárny a nechá je prozatím v provozu i po konci letošního roku, kdy Berlín zastavení výroby energie z jádra plánoval, napsal list The Wall Street Journal, který se odvolává na tři nejmenované německé vládní představitele. Ponechání jaderných elektráren v provozu bude pro Německo přelomovým rozhodnutím, neboť v zemi až do ruské invaze na Ukrajinu panovala jasná a široká politická shoda na odklonu od nukleární energetiky.
Energetická krize nedovoluje Němcům odstavit jaderné elektrárny
Politika
