„Špatná pro podniky, horší pro spotřebitele.“ Přesto si EU odvetná cla neodpustí
Cla, která zavádí americký prezident, jsou svojí podstatou shodná s těmi, která už loni zaváděla EU. Akorát Donald Trump říká, že Američanům prospějí, přičemž EU rovnou tvrdí, že Evropanům ne – a přesto je zavádí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová cla komentuje jako „špatná pro podniky, horší pro spotřebitele“. Přesto je Evropská komise hodlá zavádět, jako odplatu za předchozí cla americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
To je pozoruhodné. Vždyť zatímco tedy Trump zavádí opatření, o němž je přesvědčený, že řadovým Američanům – jeho voličům – prospěje, von der Leyenová chce zavést něco, o čem už dopředu říká, že evropské spotřebitele poškodí. Proč?
Jedním z důvodů je skutečnost, že na rozdíl od Trumpa ji samotnou žádný občanský elektorát přímo nezvolil – žádnými „svými voliči“ na rozdíl od amerického prezidenta nedisponuje. Nemusí tedy ani plnit sliby voličům, když žádné nemá, a skládat jim účty. Jedná se o projev letitého boláku eurounijního zřízení, jímž je takzvaný demokratický deficit.
Evropská komise by prokázala nadhled – a své deklarované přesvědčení podložila činy –, pokud by na Trumpova cla nereagovala. Tedy žádná odveta, žádná eskalace. Žádná obchodní válka. Když navíc podle ní poškozují řadového evropského spotřebitele, měla by o důvod navíc.
Růst díky dumpingu
Jenže je tomu přesně naopak. Evropská komise nejen, že hodlá zavádět cla jako odvetu. Ona dokonce zavádí cla nevyprovokovaně! Přesto, že hlásá, jak cla řadového Evropana poškozují. Vždyť Brusel loni zavedl cla na čínské elektrovozy a chystá rozsáhlou sadu uhlíkových cel.
Tato cla ale prý, říká Brusel a jeho stoupenci, nelze s těmi Trumpovými srovnávat, neboť jsou antidumpingová. Jsou totiž zhusta namířena proti Číně, která prý aplikuje sociální a ekologický dumping.
Ovšem pokud by skutečným důvodem pro zavádění uhlíkových cel nebo cel EU na čínské elektrovozy měl být čínský sociální a ekologický dumping, musela by EU svá cla na Čínu a další (nejen) asijské ekonomiky uvalovat tak nejpozději od 90. let minulého století. Celá éra vrcholné globalizace, od 90. let do konce minulého desetiletí, byla přece svojí podstatou založena na čínském, a obecněji asijském sociálním a ekologickém dumpingu. Západní firmy přesouvaly svoji výrobu do Asie za levnější pracovní silou (sociální dumping) i za mnohem volnějšími environmentálními standardy (ekologický dumping).
Vrcholnou éru globalizace doslova symbolizuje Čína jakožto „dílna světa“, umožňující Západu stlačovat výrobní náklady, tedy i celkovou inflaci, a po nějaký čas tak navyšovat životní úroveň lidí na Západě – v rámci jakési globalizační dividendy.
Dokud Čína a Asie obecně nepředstavovaly fatální hrozbu západní ekonomice, Západ rostl i díky tamnímu sociálnímu a ekologickému dumpingu. Kvůli němu sice i v Česku v 90. letech „zhasly“ mnohé textilní podniky, v době globální finanční krize zase třeba sklárny, ale tyto pády byly obecně vnímány jako nutná daň za tolik přínosnou globalizaci – za onu globalizační dividendu, kterou zajišťovala.
Proč se dnešní zastánci údajně antidumpingových cel na čínské elektrovozy v podání Bruselu neozývali v 90. letech či o deset nebo patnáct let později, když čínský sociální a ekologický dumping ničil české textilky nebo sklárny? Pokud mlčeli tehdy, měli by mlčet i nyní a nehájit tedy kroky Bruselu v oblasti zavádění cel na čínské elektrovozy. Ty jsou totiž v absolutním rozporu s jeho někdejším přístupem, kdy se rád přičinil, aby Západ v Číně onu „dílnu světa“ měl a rozvíjel.
Na stříbrném podnose
Zlomový problém tkví v tom, že „dílna světa“ postupně přerostla Západu přes hlavu. Nečekaně rychle dokázala okopírovat a převzít jeho technologie a know-how. Ba co více, nyní už je dokáže rozvíjet po své vlastní ose. A to vše v době, kdy si třeba právě Brusel navíc tolik přereguloval vlastní autoprůmysl, a nejen jej, že ten globálně povážlivě ztrácí na konkurenceschopnosti i tak.
Přeregulovanost, ztráta konkurenceschopnosti a předání technologií a know-how Číňanům na „stříbrném podnose“ představují tří klíčové elementy historického omylu Západu, a Evropské unie zejména, který vejde do učebnic.
Brusel se „pět minut po dvanácté“ snaží tento historický omyl odvrátit, leč jde již spíše jen o zoufalou snahu, nastávající příliš pozdě. Její součástí je právě i uvalení cel na čínské elektrovozy a chystaná uhlíková cla. To nejsou žádné antidumpingové kroky, jak se je Brusel snaží vykládat. Znova: pokud by se o antidumpingové kroky jednalo, musela by je Evropská komise uplatňovat již nějakých 30 let, takže by ona vrcholná éra globalizace (z niž ponejvíce těžila Čína) nikdy neproběhla.
Nejsou to antidumpingová cla, nýbrž cla, která mají protekcionisticky ochraňovat jednotný trh EU, který se totiž potýká se ztrátou vlastní konkurenceschopnosti vskutku zásadního rozsahu. Hlavně však kvůli vlastní přeregulovanosti či uplatňování až příliš ambiciózní zelené agendy.
V tomto kontextu jsou tak cla Bruselu prakticky k nerozlišení od těch Trumpových, jimž je rovněž motivací ztráta konkurenceschopnosti v rámci vrcholící globalizace. S tím rozdílem, že zatímco Trump se v podstatě otevřené hlásí k tomu, že je motivován ochranářstvím, Brusel se za svůj protekcionismus zjevně „stydí“ a snaží se jej zakrývat poukazováním na čínskou nadprodukci a právě sociální a ekologický dumping.
Čímž se ovšem do celé věci tak akorát zamotává.
Čínský ulík vadí, americké frakování nikoli
Pokud totiž například hodlá zavádět uhlíková cla, neboť v Číně neplatí tak vysoké environmentální standardy jako v EU, proč neuvalí podobné environmentální clo také na zkapalněný zemní plyn dovážený v rostoucí míře z USA? Vždyť jej ve Spojených státech těží z břidlic, frakováním, tedy silně environmentálně zatěžující metodou, kterou si proto Evropa v podstatě zakázala. Pokud vadí čínský uhlík, jak to, že nevadí americké frakování?
Protože skutečnou motivací k zavádění cel Bruselu není ekologický dumping, jak říká, nýbrž prosté, „trumpovské“ ochranářství. Tak si stále nelžeme do kapsy.
A nezapomínejme, že samy evropské země si zrovna oblast elektromobility masivně dotují, ať už z celounijních či národních zdrojů. Dotace značí formu dumpingu. Brusel tedy aplikuje dumping, Peking aplikuje dumping. Jsou si víceméně rovny. Proč tedy ještě navíc Brusel zavádí clo?
Opět a ještě jednou: protože to není clo antidumpingové, ale ochranářské, tedy „trumpovské“.
Americká opatření jdou podle Evropské komise „špatným směrem“. „Pokud to bude nutné, přistoupíme k rozhodné a přiměřené reakci na jakákoli nespravedlivá a kontraproduktivní opatření ze strany USA,“ uvedl její mluvčí.
Důrazně a cíleně odpovíme. EU chystá odvetu za americká cla
Trhy
Americký prezident Donald Trump zavádí další sadu cel. Tentokrát jde o nová, 25procentní cla na všechny dovážené automobily. Jaké to bude mít dopady nejen na evropské ekonomiky, rozebírá na datech ekonom Lukáš Kovanda. 
Trump zavádí nová cla. Česka se dotknou hlavně nepřímo, poškodí ale Německo či Slovensko
Názory
