Splátky úroků státních dluhů OECD překonaly výdaje na obranu
Kvůli růstu zadlužení v zemích OECD nyní vidíme nejvyšší hodnoty splátek úroků ze státního dluhu vůči HDP od finanční krize. Z nejnovějšího reportu OECD s názvem Global Debt Report 2025 vyplývá, že splátky úroků státního dluhu v zemích OECD v roce 2024 představovaly 3,3 procenta HDP, což je o tři desetiny procentního bodu více ve srovnání s rokem 2023. Oproti roku 2021, kdy splátky úroků představovaly 2,4 procenta, se jedná o nárůst o téměř celý procentní bod.
Splátky úroků z dluhů v zemích OECD tak převyšují v poměru k HDP i třeba výdaje na obranu, které v roce 2024 činily zhruba 2,4 procenta. Tabulka níže ukazuje vývoj těchto splátek ve vybraných zemích a vážený průměr OECD. Nejvyšší hodnoty vidíme u USA a v rámci Evropy v Itálii. Důvodů je hned několik. Prvním důvodem je, že trhy očekávají vytrvalou inflaci a její pomalý pokles případně stagnaci, což se podepisuje ve výši výnosů státních dluhopisů. Podobně tak se do vyšších výnosů podepsal růst úrokových sazeb ve světě, kdy centrální banky odpovídaly na vysokou inflaci a silné inflační tlaky utažením měnové politiky.
Do třetice tlačí na výnosy státních dluhopisů i očekávání trhu, že se jednotlivé země OECD budou dále zadlužovat, a to vyšším tempem, ať už ze snahy o podporu ekonomického růstu nebo často diskutovaného financování zbrojení.
Vyšší výnosy státních dluhopisů zjednodušeně znamenají, že nový dluh bude dražší, protože jednotlivé země budou za půjčené peníze platit vyšší úroky. U státních dluhopisů platí stát úroky z vypůjčených peněz a až na konci splatnosti splácí celou jistinu, tedy původní částku, kterou si stát půjčil. Růst úroků tak zjednodušeně zvyšuje splátky dluhu a zvyšuje tak náklady pro státní rozpočet.
Vysoké výnosy státních dluhopisů mohou výrazně omezit schopnost jednotlivých států financovat z dluhu plánované ambiciózní plány. I kdyby zadlužení jednotlivých zemí dále nerostlo, tak stále platí, že splátky jsou vyšší a dražší, což vytváří další tlak na fiskální udržitelnost jednotlivých rozpočtů. V takovém prostředí se plány na výrazné zadlužování jeví jako velmi komplikované a problematické.
Přestože odhadované hodnoty z České republiky jsou hluboko pod váženým průměrem OECD, tak report upozorňuje, že růst splátek úroků z dluhu roste velmi vysokým tempem. Nárůst z 1,3 procenta na 1,6 procenta, který představuje zvýšení o tři desetiny procentního budu, se může opticky zdát nízký. Představuje však nárůst těchto splátek mezi rokem 2023 a 2024 o 23,1 procenta.
Sledovat splátky úroků je klíčové pro hodnocení udržitelnosti současného dluhu. Pro rozpočet jakékoli firmy, domácnosti, státu a případně i dalších institucí je sice důležitá informace o celkové velikosti dluhu, ale naprosto klíčová je informace ohledně výše pravidelných splátek. Dluh totiž nemusí zaplatit celý najednou, ale musí pravidelně splácet. Výše takové splátky je proto klíčový údaj, který je ovlivněn právě úrokovou sazbou. U státních dluhopisů platí stát úroky z vypůjčených peněz a až na konci splatnosti splácí celou jistinu, tedy původní částku, kterou si stát půjčil.
Grafy níže ukazují vývoj výnosů státních dluhopisů v USA, Velké Británii, Německu a České republice. Vidíme, že výnosy od roku 2020 do března roku 2025 vzrostly. S tím, jak klesají úrokové sazby centrálních bank klesají i výnosy. Klesají však pomaleji z výše popsaných důvodů – trhy očekávají zvýšenou míru inflace, pomalejší pokles úrokových sazeb a růst dluhu většiny zemí OECD, ať už kvůli dlouhodobě nerovnovážným rozpočtům, nebo velmi nákladným plánů na přezbrojení, restart ekonomiky, zelenou transformaci apod.
Pro představu: Výnos desetiletých státních dluhopisů České republiky letos na konci března dosahuje asi 4,23 procenta, o rok dříve to bylo 3,94 procenta, v na konci března 2023 to bylo 4,46 procenta, dále pak 3,55 procenta v roce 2022, 1,97 procenta v roce 2021 a 1,38 procenta v roce 2020. Růst úroků z dluhu tak byl v rámci ČR velmi vysoký, což v kombinaci s vysokými schodky rozpočtu vytváří podhoubí pro velký problém v budoucnu, kde právě státní rozpočet může být pod tíhou splácení dluhu pod velkým tlakem, což zkomplikuje jakékoliv investice či podporu ekonomiky v těžkém období.
Míra zadlužení ke konci loňského roku vzrostla na 42 procent hrubého domácího produktu proti 40,8 procenta HDP na konci roku 2023.
Dvojnásobek od počátku pandemie. Na každého Čecha už připadá 310 000 korun státního dluhu
Money
Nastala éra zbrojení. Česko chce v příštích letech o desítky miliard korun ročně zvýšit výdaje na obranu, na zbrojení. Má na to naše země peníze? Kde je vezme? Bude to na dluh? Když mám novou výdajovou prioritu, musím se podívat na ty původní, a rozhodnout se, co je důležitější, říká Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady, která hlídá, aby se Česko nezadlužilo nad neúnosnou mez. Hampl by nejraději osekal zelenou agendu.
Mojmír Hampl: Němci nedělají malé chyby. Důsledky prolomení dluhové brzdy mohou být nedozírné
Leaders
Úrok na německých státních dluhopisech prudce vyskočil. Německu se tak prodraží splácení státního dluhu. 
Němci chtějí víc utrácet. Jenže hned zdražily státní dluhopisy
Money
Je zvláštní, že se velká část Evropy po tři roky, kdy Rusko vede válku s Ukrajinou, respektive dobývá její území, o výdaje na zbrojení příliš nezajímala. Dál žila ve své bublině ekonomické prosperity, sociálních jistot a zelenání. Donald Trump vzal po svém zvolení Evropu do ruky a zatřásl s ní jako s nějakým spícím úlem.
Dalibor Martínek: Evropa bude zbrojit na dluh, vydělají na tom Spojené státy
Názory
