Stanislav Šulc: Amnestie, vedení ČNB či vyznamenání. Jak prezident ovlivňuje ekonomiku?
Prezidentská volba se blíží a už za deset dní budeme vědět, kdo postoupil do druhého kola. Při naplnění nepravděpodobných scénářů pak možná budeme vědět jméno toho, kdo v březnu na Hradě nahradí Miloše Zemana. Devítka kandidátů odpovídá téměř všude na všemožné otázky včetně toho, jestli na pizzu patří ananas. Ale o reálných ekonomických plánech víme pomálu. Přitom toho prezident může v ekonomice docela dost. Nevěříte? Tady jsou jeho hlavní ekonomické pravomoci.
Složení rady ČNB
Klíčová pravomoc českého prezidenta. Nevěříte? Je to však jedna z mála pravomocí, které prezident vykonává zcela autonomně, bez kontroly a bez možnosti nějaké intervence zvenčí. A to neplatí o ničem jiném. Ústavní soudce nakonec posvětí Senát, premiéra sice jmenuje prezident, ale když jeho dva pokusy selžou ve sněmovně, třetího premiéra již navrhuje předseda Poslanecké sněmovny.
A nyní k té ČNB. V dobách, jakou právě prožíváme, je přitom ČNB jednou z klíčových institucí. Vykonává měnovou politiku, do velké míry kočíruje to, jak (špatně) ekonomika bude šlapat v obtížných dobách. Samozřejmě je měnová politika jen částí příběhu, protože také vláda svou fiskální politikou točí kormidlem státní ekonomiky. Mnohdy v opačném směru než měnová politika ČNB.
Zbývají necelé dva týdny do prezidentských voleb. Čeká nás v posledních dnech ostré fáze kampaně fair play nebo ještě dojde na nějaké ostré útoky? Zamýšlí se komentátor Newstreamu Dalibor Martínek.
Dalibor Martínek: Dravec Babiš proti hrdinovi Pavlovi. Najde se ještě něco ve složkách?
Názory
Může vetovat rozpočet
Další zásadní pravomocí českého prezidenta je finální posvěcení zákonů podpisem. A to zákonů všech včetně toho o státním rozpočtu, který je stále jedním z klíčových zákonů státu. To, že z tohoto dokumentu předchozí vlády a částečně i ta aktuální učinily nerelevantní dokument, na významu zatím nic nemění.
Zákon o rozpočtu je důležitý pro fungování státu, na jeho základě jsou rozpočtovány veškeré výdaje od ministerstev po příspěvkové organizace. A prezident tento zákon může vetovat, což při určitém složení sněmovny může vládě zadělat na pořádný problém.
Ostatně dosluhující prezident Miloš Zeman, sám ekonom, prognostik, například vládě Petra Fialy rozpočet na rok 2022 vetoval. Oficiálně kvůli nízkým příjmům státu a z nich plynoucích nedostatečných investic, neoficiálně kvůli snížení peněz na fungování hradní kanceláře. Pro pořádek: sněmovna může prezidentské veto přehlasovat 101 hlasy poslanců. Právě Miloš Zeman přitom během druhého funkčního období prohlásil, že by se veto prezidenta mělo přehlasovávat minimálně 120 hlasy.
Bývalý vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel v úterý oficiálně potvrdil kandidaturu na prezidenta republiky. Do voleb jde s heslem „Vraťme Česku řád a klid“. U příležitosti zahájení jeho volební kampaně připomínáme rozhovor, který Pavel poskytl Newstreamu v rámci letního speciálu Kafe s prezidentem. 
Petr Pavel: Vraťme Česku řád a klid. Chci být prezidentem, který mírní vášně
Leaders
Podepíše přijetí eura
Prezident z titulu funkce hlavního představitele země podepisuje mezinárodní smlouvy. Ostatně byl to právě Zemanův předchůdce Václav Klaus, který proslul obstrukcemi před podpisem Lisabonské smlouvy, nového uspořádání Evropské unie a jejích institucí.
A tak je jisté, že pokud Česká republika někdy v budoucnu přijme společnou evropskou měnu euro, bude na finální smlouvě o vstupu do eurozóny právě podpis prezidenta.
Koruna poprvé od roku 2008 obchoduje pod méně než 24,00 koruny za euro. Podle Bloombergu patří česká koruna k největším světovým vítězům doby pandemie a války, spolu s měnami Švýcarska a Singapuru.
Lukáš Kovanda: Koruna si vede extrémně dobře. Posílila pod 24 korun za euro
Názory
Amnestie
Ke klíčovým pravomocím prezidenta pak patří jeho potenciální zásahy do trestního řízení. Český prezident má hned tři varianty, jak tak učinit, a to třeba jen u ekonomických trestních činů.
Tím nejmasovějším je amnestie. Filosoficky se jedná o pozůstatek feudálního zřízení, kdy panovník jako nejvyšší světská autorita mohl rozhodovat o životě a smrti lidí. Patřilo tak k bontonu, že v dobrých časech panovník učinil gesto dobré vůle a nechal z vězení propustit všechny, nebo vybrané odsouzené. Mohl tak učinit i naopak v dobách války, aby dostal loajální bojovníky.
Prezident Miloš Zeman sdělil místopředsedovi KDU-ČSL Petru Hladíkovi, že má výhrady k jeho jmenování do funkce ministra životního prostředí a není v tuto chvíli připraven tak učinit. Hladík to řekl novinářům po dnešním jednání s hlavou státu na Pražském hradě. Má dojem, že Zemanovi výhrady, které vznesl, vysvětlil.
Hladík Zemana nepřesvědčil. Ministrem se nestane, zatím
Politika
Pochopitelná byla také amnestie po pádu totality, kdy Václav Havel rozhodl o propuštění valné části odsouzených kvůli proměně podstaty práva a možným pochybám komunistických soudů. Havel pak vyhlásil ještě další tři amnestie, které se však týkaly jen stovek lidí.
Proslulou se stala amnestie, kterou v roce 2013 vyhlásil prezident Václav Klaus a díky níž byly ukončeny desítky tisíc trestů a trestních řízení. Klausova amnestie se dočkala rozsáhlé kritiky kvůli tomu, že se díky ní přestalo šetřit spousta kauz z devadesátých let, zejména hospodářských a korupčních. Klaus byl pak osočován z klientelismu.
V roce 2023 je podobné gesto nepravděpodobné. Navíc prezident má mnohem cílenější nástroje, jak zasáhnout do trestního řízení.
Abolice, milost
Prezident může omilostnit konkrétního odsouzeného či odsouzenou. Jde o poměrně často využívaný institut milosrdenství, kterého se navzdory prvotním proklamacím nevzdal ani Miloš Zeman. Celkem udělil 24 milostí, většinou tak činil z důvodů zdravotního stavu odsouzeného (a jen jednou případ vzbudil pochybnosti u veřejnosti), třikrát tak učinil kvůli nepřiměřenosti trestu.
A dvakrát tak učinil kvůli pochybnosti nad rozsudkem. Obě kauzy vzbudily značné pohoršení veřejnosti. Prvním takto omilostněným se totiž stal dvojnásobný vrah Jiří Kajínek, z něhož se od té doby stal influencer na sociálních sítích. Druhým pak byl ředitel Lesní správy Lány Miloš Balák, který byl odsouzený za pochybné zadávání státních zakázek. Šlo přitom o osobního známého Miloše Zemana a za čin spáchaný na majetku v zámku Lány, kde Zeman trávil velkou část svého úřadování. Milost byla ohlášená krátce po vynesení pravomocného rozsudku.
Zeman tak využil standardního nástroje a neuchýlil se k takzvané abolici. I tuto pravomoc má. Díky ní může zasáhnout do trestního řízení a zastavit je. Dlouho se spekulovalo, že ji Zeman využije pro Andreje Babiše stíhaného kvůli kauze Čapí hnízdo.
Zeman abolici skutečně vydal – je platná pro všechny, kdo se rozhodne bojovat na Ukrajině na straně bránící se země.
Státní vyznamenání
A existuje ještě jeden způsob, kterým může prezident ovlivňovat ekonomiku. V tomto případě do určité míry pozitivně. Jedná se o udílení státních vyznamenání. To již dostala velká část podnikatelů, ať už zesnulých, tak i žijících. Ti pak mohou na jedné straně fungovat jako pozitivní vzory a příklady, na straně druhé jim to téměř jistě pomůže při rozšiřování byznysových aktivit.
Přesto i zde existuje celá řada kontroverzí. Miloš Zeman například neslavně udělil vyznamenání Pavolu Krúpovi za „boj proti Bakalovi“. Ve skutečnosti však za Krúpou zůstal jeden z největších krachů v moderních dějinách české a slovenské ekonomiky. Nejspíš shodou náhod také Krúpa vlastní pozemek vedle toho, kde si Zeman staví dům na stáří.
Už je to téměř rok, co Petr Kellner tragicky zahynul při přeletu nad Aljaškou. Během své třicetileté byznysové kariéry dosáhl řady zásadních úspěchů a svou finanční skupinu PPF proměnil z lokálního hráče v globální podnik působící v desítkách zemí. Jak přemýšlel muž, který podle prezidenta Miloše Zemana „prospěl České republice“?
Nejbohatší Čech Petr Kellner získal in memoriam nejvyšší státní vyznamenání. Jaký byl a co si ve skutečnosti myslel?
Leaders
