Stanislav Šulc: Čína vymírá. Dopady to bude mít kolosální
Po krátkodobých hrozbách, jako je pandemie covidu nebo válka na Ukrajině, se svět pomalu musí začít připravovat na skutečnou výzvu. Čína poprvé od šedesátých let začala vymírat, což bude mít kolosální dopady na světovou ekonomiku i řád.
Nedávná studie OSN očekávala, že růst populace Číny dosáhne svého vrcholu v roce 2031 a pak se začne počet Číňanů snižovat. V té době by přitom Čína již byla největší ekonomikou světa a porazila by i USA. Nejnovější data čínského statistického úřadu o vývoji populace za rok 2022 však ukazují, že všechno může být úplně jinak.
Růst čínského hrubého domácího produktu v roce 2022 meziročně zpomalil na tři procenta. Oproti roku 2021 je to o 5,1 procentního bodu méně. Výsledek také zaostává za oficiálním cílem, který čínská komunistická strana stanovila na zhruba 5,5 procenta.
Růst čínské ekonomiky zpomalil na tři procenta, může za to koronavirová politika
Money
Vloni se v Číně narodilo 9,6 milionu lidí, zatímco již zemřelo zejména v důsledku pandemie koronaviru 10,4 milionu. Čínské populační „saldo“ tak zaznamenalo pokles o nějakých 850 tisíc lidí. To je přitom první propad populace od nechvalně proslulého Maova velkého skoku v šedesátých letech minulého století. „Uvidíme Čínu, jakou jsme ještě neviděli,“ citoval list New York Times profesora University of California Wanga Fenga.
A tato změna bude pro 22. století daleko důležitější než jakékoli změny v Rusku či Evropě, můžeme dodat.
Zadrhávající motor globálního obchodu
Již pandemie ukázala, jak zásadní roli hraje v globálním ekonomickém motoru právě Čína a její doslova nekonečné zdroje. Když Číňané omezili provoz přístavů v Šanghaji, dominovým efektem zdražilo téměř okamžitě veškeré zboží na celém světě. Když se opět kvůli hrozbě šíření viru v Čeng-čou omezily místní fabriky výrobu, globálním firmám typu Apple se nepovedlo dodat dostatek produktů a začaly jim padat akcie.
To vše však byly jen kosmetické a snadno řešitelné problémy. Čína totiž byla v relativně komfortní situaci na vnitřním trhu a měla právě ony zdánlivě nevyčerpatelné zdroje zejména pracovníků, ale i surovin díky svému dominantnímu postavení v regionu. Nyní nastává éra jiné Číny. Číny, která bude bojovat se stárnutím populace. To bude mít dalekosáhlé dopady na celý svět.
400 milionů seniorů
Podle propočtů demografů bude mít Čína v roce 2035 neuvěřitelných 400 milionů lidí ve věku nad 60 let. To bude představovat zhruba třetinu populace. A mimochodem tento propočet již počítá s poměrně významným propadem počtu lidí, protože momentálně v Číně žije více než 1,4 miliardy lidí.
Čína tak bude mít ohromný problém s udržitelností stávajícího penzijního systému. Logickým důsledkem bude nedostatek pracovníků, kteří by svou prací poháněli ekonomický motor Číny (a tedy i světa), dojde k útlumu výroby, nižšímu výběru daní a dalšímu tlaku na penzijní systém.
Krach sociálního inženýrství
Čína vedená prezidentem Si Ťin-pchingem sklízí, co zasel Mao Ce-tung. Po jeho šílených experimentech vedoucím po hladomorech k neuvěřitelnému nárůstu populace přistoupili centrální plánovači k omezování populace politikou jednoho dítěte. Ta platila déle než třicet a zrušena byla až v roce 2016, kdy opět centrální plánovači rozhodli, že rodina může mít děti dvě. O pět let později zvýšili limit na tři.
Dvě třetiny hlavních ekonomů ze soukromého a veřejného sektoru očekávají v letošním roce globální recesi. Ukázal to průzkum Světového ekonomického fóra (WEF). Přibližně 18 procent z nich přitom považuje recesi globální ekonomiky za velmi pravděpodobnou. To je více než dvojnásobek ve srovnání s předchozím průzkumem z loňského září.
Inflace, zadlužení, válka. Globální recese je pravděpodobná, ukazuje průzkum
Money
Jenomže to už nikoho nezajímalo. Mít v Číně dítě, natož dvě či tři, je nákladný špás, který vlastně čím dál více lidí odmítá podstupovat. Čína se tak ocitla v nezáviděníhodné situaci, která připomíná odlesňování kdysi zelené Sahary. V jednu chvíli zkrátka začal les ubývat sám a lidé to již nedokázali zastavit. Tak vznikla největší poušť světa.
Nyní je na tom stejně Čína. Potřebuje děti, potřebuje je hodně. Politika jednoho dítěte vedla ke strašlivým činům. Lidé v lepším případě utajovali své potomky před úřady (včetně škol), v horším se jich zbavovali. Preferovali se chlapci na úkor dívek, Čína tak již dlouho trpí nedostatkem žen. A ty nyní zkrátka nemají potřebu ani touhu mít děti. New York Times vypráví příběh fotografky Rachel Čang, která se rozhodla nemít děti. „Rostoucí náklady na výchovu a nemožnost najít bydlení v místě s dobrými školami toto rozhodnutí jen utvrdilo,“ říká fotografka.
Čína tak nevyhnutelně spěje do fáze vymírání. A pocítíme to úplně všichni.
