Stanislav Šulc: ČNB by dnes mohla zvýšit sazby. Mzdy rostou moc rychle

Česká národní banka dnes rozhodne o svých úrokových sazbách. Tlaky na růst sazeb v posledních týdnech kvůli hrozící bankovní krizi opadly. Přesto existuje možnost, že právě nyní ČNB sazby zvedne. Důvody? Relativně vysoké nárůsty mezd v prvních měsících roku a skutečnost, že jádrová inflace zpomalila pokles. 

Centrální banky jsou v posledním roce a půl hlavními hráči na světových trzích. Nebo přesněji hlavními influencery. Od chvíle, kdy začaly zpřísňovat měnovou politiku, se podmínky na trzích změnily k nepoznání, a důsledkem toho je aktuální vysoká míra nejistoty, propady vysoce rizikových aktiv a také aktuální problémy bank, které nebyly dostatečně opatrné. 

Centrální banky mezi mlýnskými koly

Centrální banky se však zejména v zemích, kde již banky vykazují problémy, nyní dostávají mezi dvě drtivá mlýnská kola – budou pokračujícím růstem sazeb nadále bojovat s inflací, nebo budou držením sazeb sázet na zklidnění situace v bankovním sektoru? 

Zamrazilová: Pokud mzdy porostou moc rychle, ČNB zváží zvýšení úrokové sazby

Money

Pokud by nová prognóza České národní banky v květnu předpověděla růst mezd o deset procent, musela by centrální banka velmi vážně uvažovat o zpřísnění měnové politiky. Poslancům ze sněmovního rozpočtového výboru to řekla viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová, když jim představovala zprávu o měnové politice z letošního února. Česká národní banka v odhadu klíčových indikátorů, který zveřejnila 3. února, uvedla, že očekává letošní nominální růst mezd o 8,5 procenta, což by znamenalo jejich reálný pokles o 0,4 procenta. Poprvé o obavách z roztočení mzdové spirály Zamrazilová promluvila v lednu na konferenci Investiční výhledy pořádané investiční společností Emun.

ČTK, obi

Přečíst článek

Česká národní banka je v tomto ohledu v luxusní situaci, protože tuzemský bankovní sektor je podle konsenzu ekonomů připraven na podobné otřesy a nemůže se nic stát. A tak ČNB pod vedením Aleše Michla může řešit „jen“ jeden problém, tedy inflaci. 

Vše o inflaci čtěte zde:

Tou se na rozdíl od předchozí rady ČNB rozhodla řešit držením relativně vysokých sazeb (sedm procent) a podporou silné koruny. Míra inflace tak v letošním roce nastoupila sestupnou křivku, byť možná pomalejší, než si všichni přáli. A tak se zdá, že ČNB i s vědomím případného přílišného podseknutím místní ekonomiky a s hrozbou přelití bankovní krize na svém aktuálním zasedání na sazby sahat nebude. I na tom je nyní konsenzus. 

Dva faktory pro zvýšení

Přesto tu jsou přinejmenším dva faktory, které by alespoň částečně naznačovaly možný růst sazeb, byť třeba jen symbolický o 0,25 procenta. 

Lukáš Kovanda: Bankovní panika v USA zastaví debatu o tom, zda ČNB má dále zvyšovat sazby

Názory

Bankovní panika v USA pravděpodobně ukončí debatu o zvýšení úrokových sazeb ČNB. Na pořadu dne bude místo toho bude diskuse, kdy je začít snižovat, komentuje aktuální dění na finančních trzích ekonom Lukáš Kovanda.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Tím prvním je jádrová inflace. Michlova ČNB stabilně říká, že právě tento údaj je pro ni určující, do jádrové inflace se totiž nepromítají momentální růsty cen potravin a energií. Jde o vyjádření toho, jak se zdražuje přirozeně kvůli dlouhodobému růstu zejména mezd. 

A poslední údaj o jádrové inflaci příliš optimistický není. Po dosažení vrcholu v září a říjnu loňského roku (na úrovni cca 14,7 procenta) začala jádrová inflace poměrně rychle snižovat, tedy rychlostí 0,5 až 1 procento. V lednu tak jádrová inflace klesla na 12,3 procenta. V únoru však klesla jen o 0,2 procentního bodu na aktuální hodnotu 12,1 procenta. 

Rostou mzdy moc rychle? 

Zastavení poklesu souvisí zejména s tím druhým faktorem, který může ČNB dohnat k dalšímu růstu sazeb. A tím je růst mezd. Podle slov viceguvernérky ČNB Evy Zamrazilové by byl bezproblémový nárůst mezd v prvních měsících roku 2023 o v průměru pět procent. Nárůst o 7,5 procenta by ještě byl zvládnutelný, ale nárůst o deset a více procent by mohl přinést rozpoutání takzvané mzdově-inflační spirály. 

Akcie bank jsou nyní hop nebo trop investicí, říká analytik

Názory

Rostoucí úrokové sazby odhalují fatální nesoulady mezi aktivy a pasivy bank, pojišťoven a penzijních fondů. Příběhy britských penzijních fondů, Silicon Valley Bank a dalších ukazují, že vyšší sazby mohou znamenat riziko pro finanční sektor, namísto očekávaných zisků.

Jakub Kudýn

Přečíst článek

Přitom od 1. ledna vzrostla minimální mzda, vstoupilo v platnost navýšení platů časti zaměstnanců ve veřejném prostoru a v důsledku inflace se otevíraly zaměstnanecké smlouvy také v soukromém sektoru. 

Přesné údaje o nárůstu mezd a platů v prvním čtvrtletí roku 2023 statistický úřad zveřejní až v dubnu. Ale kromě zmíněných potvrzených nárůstů vyplývajících změnou příslušného zákona o nárůstu mezd a platů hovoří například zpráva ministerstva vnitra o plnění státního rozpočtu. Ta poslední za únor sice přinesla rekordní růst schodku, ale také naznačuje vysoký nárůst mezd.

Po Penny, Lidlu a Albertu zvýší zaměstnancům platy i Billa

Zprávy z firem

Řetězec Billa od dubna zvýší mzdy všem svým zaměstnancům, a to v průměru o sedm procent. Na provozních pozicích bude nárůst činit přibližně 1900 korun měsíčně, například prodavači budou nově v základu pobírat 25 300 korun, uvedla firma. Platy letos stouply i zaměstnancům dalších potravinových řetězců, jako je Lidl, Penny Market a Albert.

ČTK

Přečíst článek

„Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci (+24,9 procenta, +3,7 miliardy korun) se v meziročním srovnání promítl vliv daňových změn, kdy se například efekt zvýšení slevy na poplatníka projevil až v hotovostním plnění v únoru 2022. Naopak příjmy pozitivně ovlivňuje růst mezd a platů. Inkaso této daně letos nesnižuje výplata kompenzačního bonusu určená na pomoc drobným podnikatelům (ke konci února 2022 měla negativní dopad 1,8 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu),“ uvádí ministerstvo. 

Tedy laicky řečeno: stát na dani z příjmu vydělal výrazně víc než vloni, ačkoli příjmy měly snížit vysoké slevy na poplatníka. To však může znamenat, že mzdy a platy rostly příliš rychle, aby to ČNB nechalo chladnou. 

Více o ČNB a úrokových sazbách čtěte zde:

Průměrná mzda v Česku nominálně roste, reálně ale padá

Money

Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,9 procenta na 43 412 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 15,7 procenta, se ale mzda reálně snížila o 6,7 procenta. Klesla tak popáté za sebou, uvádí Český statistický úřad (ČSÚ).

ČTK

Přečíst článek