Stanislav Šulc: ČT dělá velkou chybu. Případy 1. oddělení nemají končit
Již za pár hodin se na obrazovkách veřejnoprávní televize objeví 13. epizoda třetí série kriminálky Případy prvního oddělení. Podle vyjádření všech zúčastněných to bude naposledy, co se s populární pražskou mordpartou setkáme. Z hlediska televizní branže to je úplný nesmysl, protože seriál patří k nejsledovanějším dílům posledních let. Naučíme se v Česku konečně správně nakládat s televizní tvorbou?
Major Kozák dal výpověď a nyní se již jen čeká, kdo po něm převezme vedení Prvního oddělení, které se má navíc sloučit s oddělením druhým. V televizně vyspělém světě by podobný cliffhanger byl přirozeným závěrem jedné série s tím, že se rozuzlení dozvíme až za rok v sérii nové. Ne tak v Česku, kde stále ještě neumíme pracovat s televizními seriály tak, jak je běžné.
A tak se v závěrečné epizodě třetí série Případů prvního oddělení nejspíš dozvíme, že to nebude Martin Pražák, ale nějaká osoba mimo okruh populárních postav seriálu, který definitivně skončí.
Důvod? Takhle to přeci bylo ve skutečnosti a televize je tu od toho, aby tuto skutečnost zachytila, posvětila.
Akorát že vůbec.
Seriál není skutečnost
Televizní seriál je dílo fikce, realitou se může nanejvýš inspirovat. Ostatně i proto jsou všechny epizody i tohoto seriálu důsledně opatřeny disclaimerem, že ne vše bylo tak, jak to uvidíte. A je to tak správně, jinak to ani nejde.
A nejspíš byla i velmi správná důsledná hra na realismus právě Případů 1. oddělení, a to kolikrát až ubíjející sveřepé lpění na procesní stránku věci na úkor té akční. Díky tomu si dílo Jana Malindy (scenárista), Josefa Mareše (scenárista a autor námětu), Tomáše Feřteka (kreativní producent) a řady režisérů vysloužilo velký úspěch u diváků, kteří právě takzvaný realismus považují za hlavní kvalitu televizních děl. A moc nevnímá, že přeci jen vždy jde o konstrukt se zapojením notné dávky fantazie.
Simpsonovi nikdy neskončí
A to je právě kámen úrazu současného stavu, v němž se Případy 1. oddělení ocitly. Končí proto, že autoři chtějí tuto hru na pravdu dohrát. Příběh majora Kozáka dospěl do svého přirozeného klimaxu, protože tak tomu bylo ve skutečnosti. Všechny velké případy se již zpracovaly a je načase jít dál.
Jenomže televizní logika je jiná. Seriál končí ve chvíli, kdy se vyčerpá jeho potenciál. Neznamená to, že končí ve chvíli, kdy o něj není zájem a sledovanost již nedosahuje vrcholů. Podívejme se na dva příklady. Prvním jsou Přátelé, druhým Simpsonovi. Když končili Přátelé, závěrečnou epizodu vidělo 52,5 milionu diváků jen v USA, což v době roztříštěné pozornosti dokážou již výhradně velké události typu Super Bowlu.
Přátelé byli populární a seriál by utáhl ještě několik sezon. Ale už to nešlo. Tlaky herců a tvůrců na honoráře byly čím dál silnější, seriál se dostával mimo ekonomiku. Stejně tak herci začali i stárnout a příběhové linie plné nezávazného flirtování a plácání se ve světě přestávaly dávat smysl. Konec byl nasnadě.
Naopak Simpsonovi nekončí navzdory tomu, že jejich sledovanost oproti rekordním sezonám dosahuje pouhého zlomku. A je velmi pravděpodobné, že v horizontu desetiletí ani neskončí. Důvodem je nevyčerpaný potenciál animovaného pořadu, který prostě může neustále měnit formu a podobu.
Inspirace Marvelem?
Vraťme se ale v Případům 1. oddělení. Po třech sezonách rozhodně tento seriál nevyčerpal svůj potenciál. Divácky je stále mimořádně úspěšný a má potenciál na prodej do zahraničí (což se u minulých sezon stalo).
A co víc, má skvělé postavy. Právě ty jsou přitom jádrem televizního úspěchu. Kozák, Pražák, Anděl, Korejs, Plíšek… divák si je všechny pamatuje po prvním zhlédnutí, chce se s nimi setkávat. Tohle je takový úspěch, který autoři možná trestuhodně nedoceňují. Přitom právě na tom (nepřiznaně) stojí úspěch druhého seriálu z tohoto fikčního univerza, kterým se staly letošní Devadesátky.
A tak je možná aktuální „konec“ Případů 1. oddělení naopak začátek velkého projektu, který Česká televize chystá s tímto fikčním vesmírem. Spolupráce Walta Disneyho a komiksového nakladatelství Marvel ukazuje budoucnost nakládání s postavami. Pokud to tak skutečně bude, je to sice skvělá zpráva, na druhou stranu by to tak chtělo i komunikovat. Jinak se to ztratí v překladu jako v případu Devadesátek.
Dlouhá léta patřil k nejlépe hodnoceným a placeným manažerům světa. Vedl největší zábavní společnost světa, která za jeho působení prošla krizí takřka bez problémů. Byl u největších dealů zábavního průmyslu, stál za nákupem Pixaru, Marvelu, Lucasfilmu i konkurenčního studia Fox. Kvůli poslednímu obchodu dokonce zahodil i šanci stát se americkým prezidentem.
Robert Iger se vrací do Disneyho. Zachrání ho stejně jako Jobs Apple?
Leaders
Rodinné i dějinné anabáze Alžběty II., prince Charlese, princezny Diany a dalších členů nejprominentnější rodiny světa dospěly na Netflixu do páté série. Dostáváme se v ní do devadesátých let, pozorujeme rozpad manželství nástupníka trůnu a oslavy zlaté svatby populární královny. To vše v pečlivě stylizovaných kulisách, které z Koruny činí jeden z nejdražších seriálů všech dob.
Kolik vlastně stojí Koruna? Patří k nejdražším seriálům všech dob
Enjoy
Skončily Vary, největší filmová (a lobbistická) událost roku. Rozdaly se ceny, unavení hosté odjeli domů plní zážitků. A filmů, české produkce nevyjímaje! Jak v Česku funguje financování české kinematografie pro Newstream popsal protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka. V tuzemské filmové branži se podle něj ročně protočí 12 miliard korun.
David Ondráčka: Vary, filmy a dotace. Bez nich to nejde
Názory
