Zajímá nás
Stanislav Šulc: Do voleb zbývá 50 týdnů. Vládní tým má na přesvědčení voličů už hodně málo času
Petr Fiala, koalice SPOLU a hnutí STAN v současnosti budou muset takříkajíc podřadit. Tedy pokud chtějí po příštích volbách opět usednout do ministerských křesel a nechtějí se spokojit s opozičními poslaneckými lavicemi. Přitom nástrojů, jak přesvědčit své potenciální voliče, mnoho nemají. A opozice vlastně už nemusí skoro nic. Povede se vládnímu týmu vymyslet způsob, jak volby přeci jen důstojně přežít?
Již jen necelý rok. Tolik zbývá do voleb v roce 2025, které mají překreslit politickou mapu Česka. Pokud vše půjde v zajetých kolejích, volby se uskuteční v první půlce října, a tak stranám zbývá do finálního plebiscitu zhruba 50 týdnů. Zdánlivě spousta času. Jenomže to je relativní a každému tiká jeho předvolební čas trochu jinak.
Nejrychleji přitom paradoxně odtikává pěti stranám. Konkrétně třem vládnoucím partajím seskupeným v koalici SPOLU, dále hnutí STAN, které ztratilo předponu Pir-. A pak možná trochu paradoxně SPD, která po necelých dvou volebních obdobích začíná ztrácet momentum. Naopak zejména hnutí ANO čas tiká nesmírně pomalu a jistě by se celé jeho vedení velmi rádo již zítra probudilo do volebního víkendu. A pak tu je celá řada uskupení, kterým čas může přidat, ale i ubrat, jako zejména postkomunistické koalici Stačilo! a Motoristům.
Eurostat letos v průběhu roku postupně opravuje a reviduje čísla ke schodku státního rozpočtu v roce 2023. Započítal tudíž do schodku dluh, který vláda Petra Fialy vyvedla mimo rozpočet, zjevně aby si schodek opticky snížila. A také vládě odmítl započítat část dividendy ČEZ, kterou si vláda v rozporu s mezinárodní metodikou započítala celou. 
Fialova vláda loni hospodařila s druhým nejvyšším schodkem v dějinách Česka
Money
SPOLU, ale bez receptu
Nejzajímavějších 50 týdnů můžeme čekat od koalice SPOLU. Té se i po nepříliš vydařených volbách do krajských zastupitelstev podařilo odrazit nápor nájezdníků, kteří projekt SPOLU rádi nemají a raději by vedli tyto strany k neodvratitelné porážce, ale ve vlastních barvách. A tak koalice SPOLU půjde přinejmenším do druhých parlamentních voleb v řadě.
Vnitřní boje však nepřinesly to, čím mohly být prospěšné – vycizelovanou vizi, kterou by SPOLU nabídlo jednak všem svým členům a pak přeneseně také voličům. A tak sice víme, co ODS, TOP 09 a KDU-ČSL reprezentují, ale už tak úplně netušíme, čím nás chtějí zlákat v příštích volbách. Přitom při sundání růžových brýlí musí být jasné snad úplně každému, že SPOLU bude muset setsakramentsky lákat a přesvědčovat své alespoň potenciální voliče. Protože jen tak pro krásné oči lídrů koalice velká část z nich rozhodně volit SPOLU nebude.
Minule se koalici podařilo prodat dvojprogram – první část představoval Antibabiš (pardon, ochrana demokracie), druhá část menu skýtala sliby o rozpočtové odpovědnosti. Jako lákadlo to zachutnalo dostatku voličů, realita se však v mnohém nesetkala s původními plány a voliči to z velké části pochopili. Pokud bude chtít SPOLU zopakovat stejný dvojprogram, tak pro první už nějak není publikum a pro druhé chybí opora v činech.
Bude tedy zajímavé sledovat, s jakou vizí SPOLU nakonec přijde. Skeptik by řekl, že nepřijde s ničím, protože na to prostě nemá lidi. Ale přeci jen si ještě na hodnocení chvíli počkejme. Třeba SPOLU nakonec překvapí.
Vláda velmi pravděpodobně splní přes 90 procent ze svého programového prohlášení, řekl v rozhovoru premiér Petr Fiala (ODS). Pokládá to za pozitivní, když se při jeho vzniku nemohlo počítat s válkou na Ukrajině a dalšími krizemi posledních let. Za hlavní úkoly vlády do zbytku volebního období považuje Fiala důchodovou reformu, revizi sociálních dávek či novelu zákoníku práce, která má podle něj zajistit větší flexibilitu na pracovním trhu.
Fiala: Žádná vláda nemůže být stoprocentní. Většinu toho, co jsme slíbili, ale splníme
Politika
Hladový vlk ANO
To hlavní protivník, ale také hlavní favorit nadcházejících voleb, tedy hnutí ANO, má situaci značně jednodušší. Jako hlavní téma své kampaně již dávno zvolil heslo: Vrátíme vám zpět to, co vám vzala vláda. A s tímto heslem, byť je víc marketingové než pravdivé, volby úplně hravě vyhraje. A ano, klidně by ANO mohlo dosáhnout i k metě 35 procent, které by jim zajistilo hodně pohodlnou pozici pro případné vládní angažmá (což se nestalo v roce 2021).
I proto čas ANO tiká úplně jiným tempem než v případě SPOLU. ANO se už už vidí na ministerstvech. A tak je oněch 50 týdnů hooodně dlouhá doba. Dokonce tak dlouhá, že by se během ní mohlo odehrát i něco, co by ANO ublížilo. Jenomže tentokrát ANO vlastně nic takto problematického nehrozí. Kauzy Andreje Babiše jsou de facto mrtvé. ANO má relativně stabilní tým nejvyšších lídrů, který funguje velmi semknutě, takže ani zde případný rozkol nehrozí.
A pokud například SPOLU očekává, že se v příštím roce dramaticky zlepší ekonomická situace země, což se přetaví ve vládní ekonomický bonus, opět si vládní tým nasazuje příliš růžové brýle. Zapomíná totiž na to, že HDP a další makroukazatele jsou jedna věc a peněženky lidí věc druhá. Tohle ODS nikdy nepochopila, a naopak ANO si toho je vědomo až moc dobře. Takže i kdyby příští rok „bylo líp“, bude se ANO ptát vlády za voliče, proč se ale oni líp nemají.
Ozvěna krajských voleb v celostátní politice dokonanou volbou nového lidoveckého vedení pomalu utichá, v debatě o platech ústavních činitelů ještě leccos uslyšíme. Třeba místopředsedkyni Poslanecké sněmovny Věru Kovářovou mrzí, že je kvůli platům pro lidi gauner. Možná se na mimořádném jednání sněmovny, dolní komora parlamentu o platech bude jednat ve čtvrtek, dozví ještě něco navíc. Poslanci ANO, kteří o svolání schůze požádali, nepředložili návrh konkrétního zákona, půjde jen o plané řeči. Při nich není k invektivám daleko. Přesto, že platy vrcholných politiků jsou v děravém rozpočtu na příští rok pakatel. Chybí v něm desítky miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura má ovšem má plán, jak díry zalepit. No sláva.
Koalici Stačilo! by Babiš do vlády bral. Nebo ne, Fiala bude na TikToku a Stanjura má plán
Názory
Kolik extrémistů v Česku vlastně je?
A pak tu je ještě jedna výhoda ANO. Svou populistickou rétorikou, která navíc po změně marketingového týmu kolem Andreje Babiše dostala ještě příměs národovectví, ANO vysává nespokojené voliče, kteří by tradičně volili některé z extrémnějších uskupení. Babišův trik s vlastenectvím má zjevný efekt, který ukazuje odliv voličů od SPD právě směrem k ANO. Ale také k dalším uskupením, zejména k Motoristům (kteří ulupují perníček také ODS) a postkomunistické koalici Stačilo!
A tak jestli čas tiká rychle koalici SPOLU, není to nic proti rychlosti hodinek na rukách Tomia Okamury. Tomu ostatně odpovídá již jakákoli rezignace na cokoli byť vzdáleně připomínajícího program, a naopak plná sázka na nejnižší pudy voličů topící se zejména ve strachu a vlastní nespokojenosti. Jenomže xenofobní plakáty šokují tak dvě sekundy a zavilé skalní rasisty vlastně už nemají k čemu přesvědčovat. Naopak tu zůstává smutná pravda, že Okamurova SPD vlastně nikdy nic nevybojovala a její volební potenciál je mnohem nižší než třeba ANO, které je přeci nyní také vlastenecké.
Miliardář Pavel Tykač bude finančně podporovat Institut Václava Klause (IVK). Rozhodl se tak poté, co se dozvěděl, že své mnohaleté sponzorství institutu ukončila skupina PPF. Tykač, který podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, to oznámil na serveru spolku PavelTykac.com. Institut Václava Klause vznikl v roce 2012 ještě v době, kdy byl Klaus prezidentem.
Miliardářská štafeta. PPF se rozešla s Institutem Václava Klause. Sponzorovat ho bude Tykač
Leaders
Čím více potenciálních voličů SPD si tohle bude uvědomovat, tím větší problém Okamura bude mít. Jak tohle zvrátit? Navíc s dotěrnými nájezdy Motoristů a Kateřiny Konečné? Úkol hodný mistra. Je jím Okamura? Zatím to moc nedokazuje.
O kom se už nemluví
A pak tu je ještě jedna partaj, které těch 50 týdnů bude odtikávat velmi pozoruhodně. A tou jsou Piráti. Strana, která za posledních deset let udělala podivuhodný, ale i podivný veletoč ve všech možných směrech. A která ve všech nedávných volbách projela vše, co mohla, navzdory tomu, že jí průzkumy neustále přisuzují docela velké preference.
Piráti mají před sebou padesát týdnů, kdy se může stát téměř cokoli, a stejně pravděpodobné v současné chvíli jsou scénáře, kdy Piráti budou mít deset procent a budou se podílet na vládě, nebo budou mít 5,3 procenta a zamíří do opozice, nebo získají kolem tří procent a odejdou ze sněmovny. Je to asi jako řídit loď uprostřed nejhorší bouře v dějinách. Dopředu, vzad, doleva, přidat, ubrat, nebo nedělat nic. Všechno vyjde nastejno. I tak to může být dost zajímavé sledovat, co vlastně Piráti zkusí. A jak to vlastně dopadne.
Následujících 50 týdnů bude velmi rušných. Na konci může být politická reprezentace značně odlišná od té stávající. Uvidíme, kdo nakonec přežije.
Schodek rozpočtu má být příští rok 241 miliard korun, maluje si vláda. Jenže Národní rozpočtová rada jej realističtěji vidí spíš na úrovni bezmála 290 miliard. Hned několik položek návrhu rozpočtu totiž stojí na vodě, přičemž vzniklé dodatečné manko odpovídá 45 miliardám. Navíc, deset miliard korun, o něž kabinet schodek navýšil v důsledku zářijových povodní, není účelově vázáno, jak přitom káže příslušný zákon, takže rozpočtová rada se obává, že by mohly být využity docela jinak než na odstraňování následků pohromy.
Lukáš Kovanda: Hodlá vláda „spláchnout“ své rozpočtové díry za 45 miliard?
Názory
Šance Harrisové na vítězství výrazně klesají, jsou nejnižší od Bidenova odstoupení z klání o Bílý dům. Pravděpodobnost Trumpova triumfu je nyní 60procentní, pro evropskou ekonomiku to rozhodně není dobrá zpráva.
Lukáš Kovanda: Trump prezidentem. Pro Evropu stejně ničivý scénář jako energetická krize
Názory
