Zajímá nás
Stanislav Šulc: Dobrá zpráva pro všechny. Češi se vracejí k zadlužování
Zadlužení českých domácností roste. A co víc, roste rychleji, než bylo v posledních dvou letech obvyklé. Co by ještě před několika dekádami představovalo problém, stalo se v současnosti dokonce dobrou zprávou. Jsou to totiž právě domácnosti a jejich spotřeba, které rozhýbávají velmi pomalu se rozjíždějící českou ekonomiku. A klidně ať si to je třeba na dluh.
Všechny krize jsou, zdá se, zažehnány. A v českých domácnostech se opět rozhořívá spotřebitelský apetit. Naznačují to čtvrtletní údaje o růstu zadlužení obyvatel Česka, z nichž vyplývá, že si Češi zase rádi půjčují. Meziročně nárůst činí více než pět procent, celkový dluh tak činí 3,4 bilionu korun.
Zajímavostí přitom je, že ačkoli vzrostl celkový dluh z úvěrů na bydlení, počet hypotékářů nadále ubývá, zjistila společnost CRIF - Czech Credit Bureau. A další zajímavost: dluh na bydlení sice rostl, ale pomaleji než dluh na spotřebu.
Co to znamená? Češi si půjčují na běžné nákupy.
Problémy na Blízkém východě sílí. Investoři se tak obracejí k tradičnímu aktivu, od kterého očekávají výnosy, i kdyby se blížil konec světa. Cena, kterou v posledních měsících na vysoké úrovně vyhnaly nákupy centrálních bank, tak pokořila rekord. Paradoxně může zlato i nadále růst.
Stanislav Šulc: Zlato opět na rekordu. Svět je příliš rozháraný
Názory
Konečně růst
Co by ještě donedávna působilo ekonomům vrásky a hovořili by o nezodpovědném chování, je v současnosti vlastně vcelku pozitivní jev. České ekonomice se totiž nedařilo nastartovat dynamičtější růst. Důvody všichni známe.
Série katastrof – covid, inflace, válka, energetická krize, další inflace – zapříčinila, že lidé značně zbrzdili své útraty. Hypotékaři z trhu téměř zmizeli, dva roky klesala spotřeba domácností (a tedy také tržby v maloobchodu i službách). Navíc svým vlastním problémům čelily i další země, klesla tak i poptávka po českém zboží v zahraničí.
To je ten smrtící koktejl, který zapříčinil, že Česko je jedinou zemí Evropské unie, které se ještě nepovedlo vrátit k předpandemickému růstu HDP.
Spousta západních firem nadále pokračuje ve svém podnikání na území Ruska. A to i více než dva roky od začátku ruské agrese na Ukrajině. Bylo by velmi snadné šmahem všechny označit za proruské kolaboranty, kteří nadřazují zisk správné věci. Věc je však mnohem složitější, než si mnozí myslí. A to zejména v případě bank, jejichž radikální odchod ze země by Rusku zbytečně pomohl.
Stanislav Šulc: Proč je dobře, že evropské banky zatím zůstávají v Rusku? I kvůli penězům
Názory
Rostou i vysoce rizikové dluhy
A tak aktuální informace o nárůstu zadlužení lidí je opravdu dobrou zprávou. Již data za první čtvrtletí naznačila, že HDP roste. A to i díky opětovnému apetitu běžných Čechů utrácet. A jsou dokonce natolik optimističtí, že jsou ochotní se opět zadlužovat.
Otázkou však zůstává objem dluhu, u něhož hrozí riziko nesplacení. V celkovém objemu jde zatím stále o směšnou částku. Co je nějakých 25 miliard proti více než třem bilionům. Jenomže v ekonomii i ekonomice platí, že většinou nejde o aktuální stav, ale o trend, vývoj. A tady se už jedna vráska přeci jen může začít rýsovat. Objem rizikového dluhu totiž roste o desetinu, tedy o deset procent. Pokud by zde nastalo nějaké velké mrzení a banky by musely škrtat vyšší miliardy korun, mohla by se z dobré zprávy o dluhu Čechů najednou stát tragédie.
