Zajímá nás
Stanislav Šulc: Fialova vláda ve finiši začala pravicovatět. Bude to u voličů stačit?
Do voleb zbývá zhruba 11 měsíců. A tak se politici napříč politickým spektrem vzácně shodují: kampaň, byť nepřiznaná, je v plném proudu. Následující měsíce se tak můžeme těšit na to, že již tak vyostřená rétorika bude ještě hrubnout. Ale zajímavější bude sledovat sliby, kterými se budou všichni ohánět. Vládnoucí strany v tom mají jednu výhodu – mají ještě 11 měsíců na to, aby prosadili alespoň něco, co by jejich potenciální voliče mohlo přimět jít k volbám a volit právě jednu ze čtyř vládnoucích stran. A jak se zdá, vláda tuto výhodu konečně chápe.
Vláda Petra Fialy se pokouší jít do trháku. V části země se již objevují billboardy s několika odvážnými tvrzeními o tom, jak aktuální vláda dobře spravovala státní kasu. Ve stejném smyslu se nejspíš bude odvíjet také první část předvolební kampaně, kterou postupně vystřídá očekávatelný (a politicky zcela správný) výpad proti hlavnímu opozičnímu kandidátovi Andreji Babišovi.
Právě správa státní kasy se totiž měla stát hlavním trumfem deklarovaně pravicové vlády. Jenomže realita byla o mnoho složitější, než se původně z opozičních lavic zdálo, a tak snižování deficitů veřejných financí rozhodně nebylo tak rychlé, jak si vláda přála.
A tak se od ní vedle řekněme přirozených odpůrců odklonili také ti, kdo ji právě kvůli očekávaným škrtům volili. A nebyly to jen škrty, které se očekávaly, ale také celá řada odvážných kroků, které měly republiku strukturálně nakopnout k daleko rychlejšímu růstu a snižování byrokratické zátěže.
Vyhození pirátů byl jen začátek
Leč nic z toho nenastalo. Fialův tým pochopil, že času již moc nezbývá, a tak je nutné s tím něco udělat. A politicky to dělá zatím skvěle.
Prvním krokem bylo vykopnutí Pirátů z vlády. Navíc dostali Piráti cejch, že to byli právě oni, kdo dílem neschopností, dílem neústupností mohli za to, že nedošlo k větším reformám.
Najednou tu máme skutečně vládu táhnoucí za jeden provaz, která má ambice udělat i radikální změny. Začíná to snahou prosadit pozdější odchody do starobní penze. Jde o snahu prodloužit fungování průběžného systému, navíc ve spojení s loni prosazeným zákonem o podnikání na kapitálových trzích, kterým vláda de facto podporuje soukromé investice, jde o první krok k velké důchodové změně.
Vláda se v parlamentu snaží prosadit pozdější odchod do důchodu. Posunutí limitu na číslovku 67 není žádný výmysl ani nesmysl, ale vychází to z reality, že se lidé dožívají stále delšího věku a jsou obecně víc v kondici. Přesto ačkoli toto případné opatření skutečně vejde v platnost a žádná z dalších vlád je nezruší, nebude mít český sociální systém vyhráno ani náhodou. A to zejména kvůli dvěma důvodům – nedostatku pozic pro zkušené pracovníky a tomu, že zkrátka řízený důchod už vůbec neodpovídá demograficko-ekonomickému složení populace.
Stanislav Šulc: Odchod do důchodu v 67 letech je dobrý nápad. Má jen dvě vady na kráse
Názory
Radikální změna zdravotnictví
Druhou zásadní změnu nyní připustil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). V pořadu Otázky Václava Moravce totiž otevřeně hovořil o tom, že v Česku konečně vznikne možnost komerčního zdravotního pojištění. Má vzniknout seznam úkonů, za které si občané budou moci zaplatit.
Ačkoli jde o krok zcela logický, zvláště v době, kdy budeme slavit 35. výročí pádu komunismu, přesto to dodnes budí vášně. A mezitím bují ve zdravotnictví šedá zóna, kde se točí stamiliony mimo systém.
Pokud to Válek a vláda skutečně prosadí, půjde o pozitivní impuls pro celý zdravotní systém. Tedy pokud se vláda nelekne vlastní odvahy a nenabídne možnost připlatit si za křupavější rohlíky a voňavější ložní prádlo ve špitále.
Klacek na vládu
Jako by vykopnutí Pirátů vládu přimělo stát se konečně tím pravicovým kabinetem, jaký mnozí očekávali. Skoro to působí, že kdyby Piráti ve vládě nebyli celou dobu, byl by dneska rozpočet vyrovnaný, ne-li v přebytku, a za tři roky vládnutí by ODS a spol. zmenšili státní aparát na polovinu.
Jenomže realita je opravdu jiná. Rozpočet je dál v hlubokém minusu, ve státní správě se maximálně neobsazují prázdné pozice a vláda navíc nedokázala zrealizovat celou řadu slibů. A tak jí vedle opozice ostřelují také nové subjekty, kterým se daří lanařit bývalé voliče vládních stran.
Aktuální vzedmutí tak je snad snaha na poslední chvíli prosadit alespoň některá opravdu pravicová opatření a tím alespoň některé voliče přesvědčit, že by to v druhém volebním období mohlo být lepší.
Tím však vláda vedená politologem popírá jednu z důležitých pouček moderních vlád – ve volebním roce už neprosazuj žádné radikální změny. Důvod je jednoduchý: bolestivými reformami žádné voliče nezískáš, a ještě dáš opozici do rukou další klacek.
Petr Fiala, koalice SPOLU a hnutí STAN v současnosti budou muset takříkajíc podřadit. Tedy pokud chtějí po příštích volbách opět usednout do ministerských křesel a nechtějí se spokojit s opozičními poslaneckými lavicemi. Přitom nástrojů, jak přesvědčit své potenciální voliče, mnoho nemají. A opozice vlastně už nemusí skoro nic. Povede se vládnímu týmu vymyslet způsob, jak volby přeci jen důstojně přežít?
Stanislav Šulc: Do voleb zbývá 50 týdnů. Vládní tým má na přesvědčení voličů už hodně málo času
Názory
Čína žádá českou vládu, aby pomohla urovnat roztržku týkající se cel na její elektroauta dovážená do EU. Výzvu, na kterou upozornila agentura Bloomberg, na svém webu zveřejnilo čínské ministerstvo obchodu.
Čína tlačí na Fialovu vládu, aby se vyslovila proti clům EU na čínská elektroauta
Money
Andrej Babiš, šéf hnutí ANO, má mimořádné schůze dolní komory parlamentu opravdu rád. Na té nedávné, věnované důchodové reformě, se plénum dozvědělo, že ministr zemědělství Marek Výborný sice sliboval zemědělcům peníze na kde co, ale skutek utekl. „Pan Výborný, ten nezná ze zemědělství vůbec nic. Možná by rozpoznal krávu,“ konstatoval Babiš. A co na to ministr? „Buďte si jist, že poznám nejenom krávy, ale i voly.“ 
Politický diář Jany Havligerové: Babišovo okénko ze života skotu
Názory
