Stanislav Šulc: Inflace 7,3 procenta dál motá hlavu ekonomům. Pokles sazeb ČNB spíš oddálila
Již tuto středu odstartuje týden, během něhož zasednou po celém světě centrální bankéři. A budou rozhodovat o tom, s jakou měnovou politikou zakončí svět 2023. Obecně se očekává, že ve většině významných ekonomik zůstanou sazby na stávajících úrovních. Výjimku tvoří latinsko-americké státy, Norsko a také Česká republika. Rozhoupou se radní ČNB ke snížení sazeb? O jakých poklesech se spekuluje? A jak se na tom podepsala dnes zveřejněná inflace ve výši 7,3 procenta?
Klesnou sazby České národní banky ještě letos, nebo až zkraje příštího roku? Nad touto otázkou spekulují ekonomové již nejpozději od září. A velká část z nich se kloní k tomu, že tak skutečně učiní ještě letos, tedy 21. prosince, na svém letošním posledním měnově-politickém zasedání.
Ekonomové se však zároveň shodovali na tom, že si sedmička radních ČNB počká na poslední známé údaje o inflaci. A pak se finálně rozhodnou. Za všechny to říká například hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. „U sazeb ČNB trh nyní lavíruje, zda k prvnímu mírnému snížení dojde již v prosinci, nebo až začátkem příštího roku. Přesné načasování se bude odvíjet od nové příchozích dat a sama bankovní rada se tak patrně rozhodně až těsně před měnovým jednáním.“
Data o inflaci vyšla dnes. Roční inflace měřená jako průměr inflace za posledních 12 měsíců a poměřovaná s předchozími 12 měsíci činila 7,3 procenta. To není ani málo, ani moc. Na to, aby bylo zcela zřejmé zvýšení či snížení, tento údaj rozhodně nestačí a nic moc neřekne.
Listopadová inflace v Česku mírně předčila očekávání, což zvyšuje pravděpodobnost, že Česká národní banka zahájí snižování úrokových sazeb až příští rok, a ne ještě letos. Meziroční inflace vykázala v listopadu úroveň 7,3 procenta. Česká národní banka přitom ve své aktuální prognóze počítala s inflací čítající „jen“ 7,1 procenta. Listopadová inflace je rovněž mírně vyšší, než s jakou počítal trh – ten předpokládal inflaci ve výši 7,2 procenta. 
Lukáš Kovanda: Inflace je neústupnější, než se čekalo. Výraznější, než se myslelo, bude i v příštím roce
Názory
Jaké sazby jsou dostatečné?
Podle hlavního ekonoma J&T Banky Petra Sklenáře k poklesu sazeb skutečně dojde ještě letos. Podporují to například data o poklesu HDP za třetí čtvrtletí. Česká ekonomika meziročně poklesla o 0,7 procenta, mezikvartálně o 0,5, což je nejhorší výsledek z Evropské unie. Tato data ukazují, že dopad utažené měnové politiky je již reálný.
A důvodů pro snížení sazeb je více. Dalším jsou značně snížená inflační očekávání pro příští rok, zejména co se týká jádrové inflace. Firmy totiž neplánují zvyšovat mzdy nijak razantně a ČNB se nemusí bát případné mzdově-inflační spirály.
Konečně třetím zásadním důvodem je značná euroizace průmyslu, kdy hodně firem hledalo financování mimo českou korunu a kvůli nízkému úroku vsadilo na eura. Jde přitom až o padesát procent firem, které nějaký úvěr sháněly.
Podle ekonomů tak může být čím dále více radních pro snížení sazeb. A z kuloárních informací vyplývá, že pravděpodobně nyní jde hlavně o ochotu guvernéra ČNB Aleše Michla, zda by byl pro snížení sazeb. Není totiž dobré, když k podobným změnám kurzu v měnové politice dochází navzdory guvernérovi.
Ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominik Stroukal si nemyslí, že ČNB ke snížení sazeb sáhne ještě do Vánoc. „Radní se obávají lednového přecenění. Firmy budou chtít rostoucí náklady alespoň z části přenést na spotřebitele. Riziko, že inflace nabere na razanci, tu je,“ říká. Kam podle něj zamíří ceny realit? A má vůbec smysl čekat na levnější hypotéku? Dočtete se v rozhovoru.
Člen NERVu: Levné peníze se vrátí rychle. Už díky demografii a technologickému pokroku
Money
Negativní vliv vlády
Jenomže pokud je Michl skutečně proti snížení sazeb, má pro to také dostatek argumentů. Tím hlavním je stále ještě poměrně vysoká inflace, která sice klesá, ale nejde o nijak razantní pokles. A není to razantní ani pokud započítáme statistický vliv loňského úsporného balíčku (díky němu inflace rychle klesla, ale nyní se vypočítává z nižší základny než zbytek roku), a také pokud škrtneme skokové zdražení z letošního ledna. Pak je sice inflace relativně nízká, ale nejspíš ne dost, navíc meziměsíčně stále roste (byť aktuálně jen o 0,1 procenta).
Z ledna mohou mít strach i členové rady ČNB. I kvůli rozhodnutí vlády dojde k dalšímu růstu cen energií. Ačkoli jde jen o nárůst regulované složky, radní se obávají, zda ji prodejci nevezmou jako důvod k poslednímu zdražení zboží i služeb.
A nezapomeňme také na to, že cenová hladina v aktuální inflační vlně poskočila za nějaké dva roky zhruba o 30 procent. Takový šok pro peněženky i množství peněz v ekonomice může radní přesvědčit o tom, že je potřeba držet na vysoké úrovni co nejdéle, aby se inflace skutečně stabilizovala na velmi nízkých hodnotách.
Pokud Česká národní banka sníží do konce roku úrokové sazby, učiní tak pomalu a rozvážně a bude dál chránit ekonomiku před inflací. Poslancům z rozpočtového výboru to ve středu řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Nejbližší měnové zasedání Bankovní rady ČNB, kde se bude jednat o sazbách, je naplánováno na 21. prosince.
Michl: Pokud ještě letos snížíme sazby, nebude to skokově
Money
Tůmovo pravidlo
Přes veškeré argumenty pro i proti, jsou tu ještě méně formální, přesto poměrně mocná pravidla, která mohou nakonec v myslích radních převážit. Jedním z nich je snaha vyslat signál. ČNB svou neaktivitou může dát najevo víc než skutečným snížením. Převážila by snaha mít inflaci pod kontrolou. Tvrdou kontrolou. Navzdory tomu, že to bude mít dopad na růst ekonomiky. Ono totiž opravdu v aktuálních podmínkách nelze honit oba zajíce najednou – nelze mít okamžitě inflaci na dvou procentech a zároveň rapidní růst ekonomiky. Nástroje jak dosáhnout jednoho či druhého se prostě nyní vylučují. Alespoň v Česku.
Dalším razantním argumentem bude zasedání zejména Evropské centrální banky. Pokud by ECB začala otevřeně mluvit o rozvolňování měnové politiky, začaly by růst spekulace na pokles sazeb a tlak na ČNB by byl enormní. Zejména ze strany exportérů, kteří již jsou dost vyhladovělí.
A pak tu je nejdůležitější nepsané pravidlo centrálních bank, které v českém prostředí akcentoval Zdeněk Tůma, a proto se mu říká „Tůmovo pravidlo“. To říká, že pokud všichni vědí, že něco v brzké době uděláme, udělejme to raději hned.
Uvidíme, jak se Aleš Michl a šestka radních rozhodnou. Dopady to může mít obří.
