Stanislav Šulc: Marshallův plán pro Ukrajinu je dobrý nápad. Nebo ne?
Německý ministr financí Christian Lindner prohlásil, že Evropa a USA musejí přijít s obdobou Marshallova plánu pro Ukrajinu. Líbivá slova, která však mají k reálné akci ještě hodně daleko.
Jestli si za něco zaslouží české základní školství pětku jak Brno, pak to je neschopnost identifikovat klíčové okamžiky dějin 20. století a vysvětlit deváťákům jejich význam. O Marshallově plánu se totiž stále učí až na střední, a to ještě jen v případě, že „se to stihne“. Zásadnější moment v dějinách Československa přitom asi ani najít nejde.
Plán na rekonstrukci válkou poničené Evropy z pera tehdejšího amerického ministra zahraničí George Catletta Marshalla de facto nakreslil později neprodyšnou železnou oponu a na desítky let ustavil dvě Evropy. Československo se k plánu sice přihlásilo, po zájezdu do Moskvy však vedení státu finanční pomoc západu odmítlo, a bylo vymalováno.
Současný německý ministr financí Christian Lindner prohlásil, že Západ již nyní musí začít pracovat na přípravě „Marshallova plánu“ pro Ukrajinu. Deklarace je to skvělá, stoprocentně pravdivá. Ale je na ni přeci jen hodně brzy. Zvláště pokud Lindner přišel jen s deklarací bez jakéhokoli obsahu.
Škoda Auto přestála druhý rok čipové krize. Zisk jí vzrostl o téměř polovinu, tržby stagnovaly. Propad výroby kvůli nedostatku dílů čeká Škodovku i letos. Jak mocný propad bude, záleží na vývoji války na Ukrajině. 
Ukrajina opět vyrábí kabely, válce navzdory. Škoda Auto si pro jistotu jejich dodávky zařídila i jinde
Zprávy z firem
Německo lídrem pomoci?
Předně Ukrajina není z nejhoršího venku, a to ani náhodou. Nikdo v tuto chvíli netuší, jestli se ocitáme někde u Sevastopolu nebo dokonce u dobytí Berlína, pokud tedy použijeme časovou metaforu druhé světové války. Nebo zda nejsme spíš někde na úrovni napadení Polska německými (a slovenskými) vojáky.
Jsme uprostřed konfliktu, o jehož dalším vývoji můžeme přinejlepším spekulovat. Navíc Lindner je představitelem německé vlády, která je v současnosti cílem kritiky za to, že nechce podpořit zastavení dodávek ruského plynu (a také plateb za něj). Populární názor by tedy našeptával, že Němci by v současnosti neměli moc vykřikovat, co bude po porážce Ruska, když proti ní nedělají vše, co můžou.
Vlnu české solidarity s Ukrajinci kalí účty vystavené Rusy za dodaný plyn a ropu.
Lukáš Kovanda: Nejúčinnější „sbírkou“ pro Ukrajinu je odstřižení Západu od ruských energií
Názory
Ale i kdybychom přistoupili na to, že Němci chtějí být připravení a chtějí se stát lídrem pomoci u blízkého souseda (míněno Ukrajinu sousedící s Evropskou unií, které Němci do velké míry dominují), i tak byla Lindnerova deklarace až příliš bezobsažná. Prázdná. „Doufáme v brzký mír. A až nastane, chceme nabídnout pomoc při obnově státu,“ uvedl Lindner.
Slibem nezarmoutíš
Německý ministr tak potvrdil klasickou průpovídku, že slibem nezarmoutíš. Od toho se však skutečný Marshallův plán zásadně odlišoval. Měl přesně dané kontury: Američané tehdy vyčlenili 13 miliard dolarů (v dnešních cenách zhruba 200 miliard dolarů) na rekonstrukci Evropy. Měl jasné zacílení na obnovu průmyslu, zemědělství a obchodu, netřeba zastírat, že také vojenství a že se velká část peněz vrátila do amerických rukou v důsledku globalizace trhu.
Včera skončila několikadenní etapa často historicky rekordně prudkého zlevňování jak benzínu, tak nafty. Důvod? Zdražující ropa, která reaguje na stupňující se boje na Ukrajině. 
Paliva v Česku opět zdražují. Obchodníky s ropou zneklidňuje Bidenův výrok, že Rusko může na Ukrajině použít chemické zbraně
Money
Jak tedy bude Německo pomáhat Ukrajině? Jak bude Evropská unie pomáhat Ukrajině? Jak budou Češi pomáhat Ukrajině? To vše po porážce Rusů? Je pravda, že první krok už Západ učinil v deklaracích, že osvobozenou Ukrajinu je ochotna přijmout Evropská unie. Samozřejmě bude dobré sledovat, které země na tuto ochotu zapomenou, až přijde na reálné lámání chleba, pár tipů na to jistě má každý z nás.
Ale pojďme trochu dál. Co bude Západ chtít rekonstruovat na Ukrajině? O zničených městech a infrastruktuře by neměla být řeč, ačkoli to zní děsivě. Ale o tom Marshallův plán také nebyl. Mělo by jít o podporu zemědělství, průmyslu, obchodu. Takže u zemědělství se asi shodneme, že Západ bude tlačit na to, aby se z Ukrajiny opět stala sýpka Evropy (a severní Afriky). Co se průmyslu týče, Západ jistě bude tlačit na to, aby se z Ukrajiny na západ opět dodávaly všechny suroviny i polotovary zejména pro německý autoprůmysl, jako tomu bylo před válkou.
Jak dopadají ruské sankce na Česko? Tvrdě. Drahý benzín, plyn, palivo i potraviny. Jak závažné to je, rozebral analytik Lukáš Kovanda. 
Trpí i Česko. Ruské sankce se vracejí jako bumerang
Názory
Diktát nejen Bruselu
A teď upřímně: je tohle analogie Marshallova plánu? Ten sice nebyl a priori altruistický, protože Amerika potřebovala silnou Evropu jako obchodního partnera a posléze spojence ve studené válce. Ale takto otevřeně vazalský tedy také nebyl.
Nicméně ano, platí, že nějaký Marshallův plán pro Ukrajinu vzniknout bude muset. Ale bude muset vzniknout také pro Rusko, které (jak všichni věří a doufají) přijde o diktátora a stane se vysněnou demokracií. Ale s dost poškozenou ekonomickou infrastrukturou v důsledku legitimních sankcí.
Pokud se tak nestane, promění se obě země po několika letech rekonstrukčních snah ve velmi problematická území a nejspíš by přišel ještě brutálnější konflikt ze Západem. Navíc přiživovaný čínským apetitem po geopolitické hegemonii, která se v tuto chvíli zatím teprve probouzí.
>>>>>> Další komentáře k aktuálnímu dění čtěte zde <<<<<<
Končí další dodavatel energií, společnost Manta Commodities. „Operátor trhu oznamuje, že ve svém systému pozastavuje činnost společnosti Manta Commodities SE z důvodu pozbytí možnosti dodávat elektřinu, a to na základě oznámení této společnosti, které operátor trhu obdržel dne 22. března,“ uvedl Operátor trhu s elektřinou (OTE) na svých webových stránkách. Již včera ze stejného důvodu firma ztratila možnost dodávat plyn.
Končí další dodavatel energií, společnost Manta Commodities
Zprávy z firem
