Stanislav Šulc: Mezi ČNB a vládou se rozhořel sympatický spor "Kdo za to může?"
Za inflaci může vláda, prohlásil razantně guvernér České národní banky Aleš Michl. Za inflaci je plně odpovědná Česká národní banka a její měnová politika, kontroval neméně ostře premiér Petr Fiala. Rozhořel se nám tu spor, který země dlouho neviděla. A je to dobře. O podstatě tuzemské inflace je totiž potřeba mluvit čím dál víc.
Televize nás naučila vnímat politiku jako spor. Internet a sociální sítě to ještě umocnily. A tak vztah mezi politikou měnovou a fiskální byl ještě donedávna vlastně většině lidem ukrytý. V době nízké inflace vše jelo po narýsovaných kolejích, když vláda mírně ustřelila, ČNB to vykryla, když ustřelila ČNB (s intervencí to dokonce nebylo mírně), vláda to také „odpružila“.
Nyní je však situace diametrálně odlišná. Inflace za první tři měsíce letošního roku měla hodnoty od 18 po 15 procent, a to již ve srovnání s extrémním nárůstem z loňského prvního kvartálu. Ekonomové uvádějí, že cenová hladina za dva roky vyskočila skoro o třetinu. Volně přeloženo: lidé zchudli zhruba o třetinu (a mzdy jim to příliš nevybalancovaly).
Premiér Petr Fiala (ODS) zpochybnil slova guvernéra České národní banky Aleše Michla o proinflačním působení deficitů státního rozpočtu. Za inflaci je zodpovědná především ČNB, její guvernér by neměl házet vinu na vládu, řekl premiér v rozhovoru pro CNN Prima News. Naznačil, že centrální banka by mohla proti inflaci udělat víc.
Fiala vrací úder. Za inflaci může ČNB, mohla dělat více, prohlásil na adresu Michla
Politika
A ačkoli inflace klesá, nikdo nemá potřebné dobré zprávy, že klesne k normálu v průběhu jednotek měsíců. Snad příští rok.
Michl: Za inflaci může vládní rozhazování
A tak se po letech klidu vykopávají válečné sekyry a vystřelují se první útočné salvy. Začalo to na tiskové konferenci guvernéra ČNB Aleše Michla po měnověpolitickém zasedání rady centrální banky. Na něm poprvé od nástupu Michla došlo k nevídané situaci – tři ze sedmi členů byli pro zvýšení sazeb, čtyři byli pro jejich zachování. Sazby zůstaly na sedmi procentech.
Růst sazeb byl blíž než doposud. Tři ze sedmi členů rady byli pro zvýšení o 0,25 procentního bodu. Guvernér ČNB Aleš Michl výrazně zostřil rétoriku a naznačil, že centrální banka může zvýšit sazby už na příštím zasedání, pokud inflace nebude klesat dostatečně rychle.
Michl: Sazby můžeme zvýšit už v červnu. Vývoj ekonomiky se lepší
Money
Michl ale připustil, že pokud bude situace pokračovat v nastaveném kurzu, může dojít k jejich zvýšení již v červnu. Politicky naprosto správně, jestřábí rétorika je v současnosti důležitá, ačkoli většina trhu si nemyslí, že by ČNB (stejně jako Fed) ke zvýšení skutečně před létem přistoupila.
A pak se guvernér jal vysvětlit, co je špatně a proč inflace klesá pomaleji, než by bylo záhodno. Stojí za tím fiskální politika, tedy rozhazování politiků. Rostoucí platy a mzdy centrální bance způsobují hodně hluboké vrásky.
Fiala: Za inflaci je zodpovědná ČNB
V reakci se ozval i premiér Petr Fiala. Ten sice není v ekonomice nejzběhlejší, ale to, že sazby musí růst je natolik konsenzuální přístup nejhlasitějšího spektra ekonomů, že tomu propadl i on. A tak neváhal označit ČNB za jediného zodpovědného za inflaci.
To je bohužel hloupost, pokud ne přímo lež. Všichni ekonomové potvrdí, že jakákoli měnová politika ČNB je k ničemu, pokud ji podkopává nohy právě vládní politika, tedy fiskál. Navíc, a to je mimořádně důležité, fiskál má na inflaci vliv daleko rychlejší a přímější než měnová politika.
Zvýšení platů v eráru totiž tlačí na růst mezd v soukromé sféře, celkově lidé vydělávají více, více utrácejí, firmy musejí zdražovat, aby mohly vyplácet vyšší mzdy. Zdražování je inflace.
Proinflační tlaky sílí
Sazby ČNB oproti tomu působí s výrazným zpožděním. Říká se rok, rok a půl. Ale také to může být mnohem déle, když na tento tlak působí mnohem větší silou protitlak v podání vládní proinflační politiky.
Inflaci se nepovede zkrotit, dokud nedojde k alespoň mírnému ochlazení ekonomiky, situace na trhu práce se stabilizuje a firmy nepochopí, že další zvýšení ceny již bude likvidační.
Guvernér ČNB Michl viní z inflačních rizik hlavně Fialovu vládu, neboť ta hospodaří s historicky rekordním schodkem. Obava ČNB z přetrvávající vysoké inflace houstne, poprvé po letech končí hlasování její bankovní rady nejtěsnějším možným výsledkem, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Guvernér ČNB Michl viní z inflačních rizik hlavně Fialovu vládu, neboť ta hospodaří s historicky rekordním schodkem
Názory
Ano, ČNB může učinit gesto, zvýšit mírně sazby. V dobách, kdy ostatní centrální banky sazby zvyšovat přestávají, to může být značně kontraproduktivní.
A ano, vláda musí svou fiskální politiku dostat do racionálních mezí. To bude bolet. A ne, nebude to bolet „ministerstva“, jak se eufemisticky říká. Bude to bolet všechny ty, které vláda vybere jako cíle svých opatření. Zatím to byli senioři, brzy nejspíš dohodáři a OSVČ. Prý nemáme spekulovat a máme si počkat na půlku května. Tak tedy čekáme stejně jako čeká ČNB. I na představených opatřeních Fialova kabinetu bude záviset to, jestli v červnu již pro zvýšení sazeb nezvednou ruce čtyři radní místo aktuálních tří. Nebo možná pět či sedm.
Během posledního tři čtvrtě roku nebylo pro investory jiného tématu než inflace a zvedání úrokových sazeb. Jiná témata jako hospodářské výsledky firem, energetická tranzice, stárnutí populace, vyčerpání růstu HDP v západních zemích a mnoho dalších přestala prakticky existovat.
Inflace zůstane pro investory výzvou i nadále
Money
Schodek letos přesáhne 300 miliard, překoná tedy plán vlády. Ta by mohla hodně ušetřit masivnějším propouštěním státních zaměstnanců, míní ekonom Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Stlačit schodek pod 300 miliard se letos Fialově vládě spíš nepodaří
Názory
