Stanislav Šulc: Musk vs. americké soudy aneb může si někdo vysloužit odměnu 56 miliard dolarů?
Americké soudy již podruhé odmítly posvětit výplatu největší odměny v dějinách lidstva. Tu si měl zasloužit Elon Musk za to, že pod jeho vedením v posledních letech radikálně narostla hodnota firmy. To se opravdu stalo a původní podmínky výplaty odměny byly naplněny. Souhlasilo s tím vedení firmy, souhlasili s tím i akcionáři. Soud přesto odmítá uznat legitimitu takového ujednání a výplatě brání. Mají mít soudy až takovou pravomoc na jednání firem?
Elon Musk umí velké věci. A až se o dnešních dnech budou za pár staletí vyprávět pohádky, bude v nich vystupovat jako jeden z nejschopnějších kouzelníků, kteří se v tomto čase po zemi potulovali. Umí dlouhá léta dopředu vycítit neexistující potřeby lidstva a na ně namodelovat produkt, který se stane ve své kategorii nejúspěšnějším ze všech.
Ať je to elektromobil, který se díky softwarovým vylepšením ničí mnohem pomaleji než jakýkoli jiný vůz. Ať je to sociální síť, na níž může každý šířit sebevětší nesmysly, hlavně že to upoutá pozornost. A ve finále to zcela jistě budou i ty lety na Mars, tedy pustou planetu, kde téměř jistě první osadníci zemřou mnohem rychleji, než by zemřeli na Zemi… ale budou alespoň první.
Za tento um si Musk během pouhé dekády (a reálně to je za ještě mnohem kratší dobu) vysloužil postavení nejbohatšího muže planety, jehož jmění překonalo řadu rekordů (jako první muž měl majetek nominálně přesahující 200 i 300 miliard dolarů). A tím zcela jistě nekončíme, ostatně právě nyní se valuace „jeho“ dalšího podniku, vesmírné společnosti SpaceX, pravděpodobně zvýšila na 350 miliard dolarů, což značně naboostuje Muskovo jmění.
Americký soud v pondělí již podruhé zamítl vyplacení rekordní odměny 55,8 miliardy dolarů (1,3 bilionu korun) řediteli automobilky Tesla Elonu Muskovi. Výrobce elektromobilů uzavřel smlouvu o odměně se svým šéfem v roce 2018 a letos ji schválila většina akcionářů, soudkyně ve státě Delaware však uvedla, že jejich hlasování nemůže ospravedlnit neakceptovatelně vysokou odměnu. Muskova firma uvedla, že se proti verdiktu odvolá.
Musk má smůlu. Vyplacení rekordní odměny mu opět zhatil soud
Leaders
Sázka o stamiliardy
Vedle vizí za tímto úspěchem stojí také celá řada sázek, které Musk udělal. Ať už s vedením různých společností, nebo třeba s politickou sférou, kde vsadil na Donalda Trumpa hodně peněz i osobní angažovanosti. U politiky mu to nyní vychází maximálně. Může se těšit na to, že americká vláda půjde jeho vizím na ruku, SpaceX jako dodavatel jistě postupně převezme celý americký vesmírný program, což bude dál posilovat jeho hodnotu. Nejrůznější celní i další omezení pak budou Tesle postupně likvidovat konkurenci.
Další sázky pak jsou neméně zajímavé a pro Muska neméně výhodné. Tou asi nejzajímavější byla sázka na to, že se mu povede povýšit hodnotu společnosti Tesla z úrovně kolem 50 miliard na 650 miliard. Stalo se tak v roce 2018 a Musk na to měl deset let. Splnil to mnohem dříve a aktuálně má Tesla hodnotu 1,1 bilionu korun (tedy téměř dvojnásobek cílené částky).
Odměnou mělo Muskovi být možnost odkoupit si 300 milionů akcií za cenu roku 2018. Rozdíl v rozhodujícím okamžiku činil nějakých 55,8 miliardy dolarů. Pokud by to Tesla Muskovi vyplatila, šlo by o největší jednorázovou odměnu v dějinách lidstva. A jako taková se dostala tato výplata k soudu. A ten překvapivě řekl, že Tesla svému hlavnímu akcionáři tuto odměnu vyplatit nesmí.
Francouzský premiér Michel Barnier dostal jeden hlavní úkol, a to stabilizovat veřejné finance, jinak by druhé největší ekonomice Evropské unie hrozila vážná krize. Zdá se ale, že ozdravný rozpočet dokáže prosadit jen za cenu vlastní oběti. Zachránit ho může jen Marine Le Penová, faktická lídryně dnešní francouzské politiky.
Karel Pučelík: Francie „uklidňuje“ trhy skokem do politické krize
Politika
Když jsou všichni pro
Pojďme na chvíli do střev ujednání. Musk jako CEO a největší akcionář tuto smlouvu uzavřel s vedením společnosti. O tom, že na ně měl velký vliv, jistě netřeba pochybovat. Legitimita takového ujednání tak naráží když ne na konkrétní pravidla fungování firem, tak rozhodně na obecnější principy podnikání. Právě na to soud upozornil, když poprvé zabránil výplatě.
Tesle se toto rozhodnutí nelíbilo, přesto učinilo vstřícné gesto a nechalo o výplatě hlasovat akcionáře. Výsledek: Elon má dostat zaplaceno.
I tady však je zjevný paradox. Musk ještě před odkupem zmíněných akcií vlastní zhruba 13procentní podíl v Tesle. Jeho hlas tak má obří vliv a váhu. Až mu soud tento odkup povolí, bude mít téměř 20 procent.
Můžete se zeptat kteréhokoliv developera v Česku, a každý vám potvrdí, že primárním parametrem při výběru nemovitosti je pro klienta cena. Nic jiného. Žádné ESG, udržitelnost. To nikoho nezajímá. Jestli je na střeše solární panel, instalovaný se státní dotací, který rozsvítí úsporné žárovky na chodbě obytného domu? To je každému zájemci o nový byt ukradené. Hlavní je prosně cena.
Dalibor Martínek: Chtějí lidé úsporné byty? Spíš je zajímá cena
Názory
Může firma uzavřít takovou smlouvu?
Celá kauza má mimořádný společenský rozměr. Vlastně přináší dvě relativně nové otázky: první míří na soud. Má vlastně mít soudní moc až tak velký vliv na vnitrofiremní dění? Legislativa samozřejmě fungování obchodních společností reguluje z mnoha důvodů a několika způsoby. Většinou ale jde o to, aby působení společnosti v dané zemi bylo férové a aby firma platila daně. Soud ve státě Daleware však mnohem více cílí na vnitrospolečenské dohody a smlouvy mezi vedením firmy, manažery a investory. A zde jde opravdu o velmi citlivé téma.
Druhá otázka pak míří na Teslu a Muska (a potažmo na jakoukoli jinou veřejně obchodovanou firmu, která by se zachovala podobně jako Tesla). Má vůbec firma mít moc uzavřít takto konstruovanou firmu? Musk z ní mohl přeci jen jenom těžit, neexistovala žádná protisázka a kdyby se mu nepovedlo dosáhnout své vize, nehrozila mu žádná sankce. Tak jsou přitom sázky koncipovány – buďto vyhrajete, nebo prohrajete. A tak Tesla a její vedení pravděpodobně porušilo samotné principy působení správného hospodáře.
Nově zvolený americký prezident Donald Trump hodlá zavést clo ve výši 100 procent na dovoz ze zemí, které by zamýšlely snižovat své využití dolaru. O takzvané dedolarizaci diskutují hlavně některé země uskupení BRICS, zvláště Rusko.
Trump udeřil na Putina. Hrozí mu stoprocentním clem kvůli nezájmu o dolar
Politika
Když se mocný hněvá
Celá kauza pak má ještě jeden rozměr. Elon Musk se v posledních letech transformuje a z podnikatele se stává skutečný mocnář. Jeho ambice jdou za hranici ekonomiky, dokonce i politiky a spolu s Peterem Thielem, tedy takzvaná PayPal Mafia, chtějí změnu systému.
Kauzy tohoto typu je tak možná uberou část jmění, ale rozhodně je zase o něco rychleji přiblíží jejich vizím libertariánského světa, kde stávající pravidla chránící slabé před mocnými jsou zločinem. S Donaldem Trumpem v Bílém domě tak výplata Muskovy odměny jistě proběhne nejpozději 21. ledna 2025, tedy den po nástupu Trumpa do úřadu prezidenta. Ačkoli Tesla nyní označuje za rozhodnutí soudu za špatné, vydržet necelé dva měsíce Musk jistě vydrží.
