Zajímá nás
Stanislav Šulc: Muskův Twitter už nestojí za nic. Mix porna a fašismu jen likviduje společnost
Sociální sítě se vyvíjejí. Facebook dnes vypadá úplně jinak než na konci první dekády tohoto století. Instagram také prošel ohromnými změnami. Řada sítí, které měly klidně i desítky milionů uživatelů, upadly v zapomnění a umřely. Dramatickou proměnou prochází také Twitter, který se pod novým vlastníkem dokonce postupně přejmenovává na X. Změna názvu je ale tou nejméně problematickou změnou. Twitter se v posledních měsících stal děsuplným místem.
Začnu osobně. Twitter jsem z různých důvodů a pro různé účely používal déle než deset let. Byla to „moje“ jediná sociální síť. Facebook, Instagram ani TikTok mě nikdy neoslovily. To zajímavé na Twitteru bylo nepřímé setkávání se s myšlenkami lidí, které jsem si sám vybral. Zajímalo mě, o čem přemýšlejí, jak přemýšlejí, jak dokážou formulovat myšlenku na miniaturní ploše, případně co kde zrovna zajímavého našli.
Tak fungoval Twitter docela dlouho a vůbec nevadilo, že se algoritmus čím dál více snažil prodat vám to, co vás nezajímá.
Pod Elonem Muskem Twitter, pardon, X, dostalo do vínku celou řadu nových požadavků. Jasně, není to sociální podnik, takže X má vydělávat. Množství reklamy se zvýšilo, stejně tak se ale zavedla možnost Elonovi přímo platit, omezit množství reklamy zobrazované vám, a naopak pokud jste byli úspěšní, mohli jste svou činností na X i vydělávat.
Nejde jen o mimořádný úspěch Filipa Turka, hvězdy sociálních sítí podpořené miliardářem Richardem Chladem a exprezidentem Václavem Klausem. Finální výsledky voleb do Evropského parlamentu ukazují, jak sociální sítě nově formují společenská hnízda, která se uvnitř utvrzují o svých světonázorech a snaží se je vnutit celku. Ať to stojí co to stojí.
Stanislav Šulc: Eurovolby jako velké vítězství sociálních sítí
Názory
V područí algoritmů
Potud vše v pohodě a kdyby se z Twitter, pardon, X, stalo místo, kde na jeden vytoužený příspěvek (tedy příspěvek někoho, koho skutečně sledujete) připadne 10, třeba i 50 reklam, pořád by to asi mělo smysl sledovat.
X se však stalo místem o poznání jiným. Po vzoru TikToku většina sociálních sítí přenastavuje fungování a od vámi kurátorovaného sledování obsahu, který zde je, se sociální síť snaží servírovat „Pro vás“ vybrané příspěvky. A zde nastává opravdu zásadní problém, který mě donutil de facto X opustit. Trvale.
Porno a fašismus
Vzhledem k tomu, že mě algoritmus vyhodnotil takříkajíc „na muže“, začal mi servírovat mix lechtivého i zcela otevřeně pornografického obsahu, který „ředil“ obsahem výrazně radikálním, extrémistickým, otevřeně xenofobním. Dále mi nabízel podivné příspěvky velmi misogynního charakteru, nejprve v angličtině, ale po krátké době už ve velmi špatné (pravděpodobně strojově překládané) češtině. Vším občas prosvítala snaha přimět mě, abych volil Donalda Trumpa, což byla zjevně nějaká halucinace umělé inteligence, protože nejsem americkým občanem.
Jasně, každý okamžitě namítne, že mi algoritmus velmi sofistikovaně nabízí to, po čem ve skutečnosti toužím a jedná jen na základě mého dosavadního sledování X. Jenomže tak to zkrátka není. Mezi lidmi, které jsem sledoval, není prakticky nikdo, kdo by takový mix porna a fašismu mohl evokovat.
Bezprecedentní opatření reagující na bezprecedentní událost. Tak by bylo možné vnímat zákaz čínské sociální sítě TikTok v USA. Kdyby ovšem digitální technologie nefungovaly tak, jak reálně fungují, tedy bez hranic. Přesto jde o velmi důležité opatření. Které ovšem opravdu nic nezmůže. I kdyby na konci čínská společnost ByteDance své americké aktivity prodala.
Stanislav Šulc: Zákaz TikToku v USA. Skvělé opatření, které nic nezmůže
Názory
Roste nám tu hnutí incelů?
Ačkoli považuji nástup nedemokratického myšlení za velký problém západní společnosti, jsem s ním v podstatě smířený. Navíc to, že je hodně propojen s cíly a smýšlením nejbohatších lidí (včetně „tech guys“), jsme k němu v podstatě odsouzeni. Ostatně i proto jednotlivé dílčí cíle prosazuje právě Muskův algoritmus a servíruje je hlava nehlava uživatelům X. A samozřejmě je plně na nich, jestli tomu budou nadále naslouchat, nebo ne. Ano, v tom je naše volba zcela svobodná.
Větší problém ale je právě onen misogynní rozměr, který zcela nepokrytě cílí zejména na nejmladší uživatele sociálních sítí. Podobně jako Andrew Tate i X nyní v mladých chlapcích kultivuje nenávist vůči ženám, ty označuje čistě za objekty mužské touhy a vrcholem jejich svobody má být, že ve volbách volí Donalda Trumpa. Kdyby to byla fikce, skoro by se jeden zasmál, to, že jde o realitu v podstatě nejvlivnějšího média světa, je spíš děsivé.
Tím se podobně jako ve vyspělejších západních společnostech i v té české pomalu buduje stádo takzvaných incelů (z anglického termínu involuntary celibate, tedy nedobrovolný celibát), které má velmi blízko k myšlenkám krajní pravice a velmi často se právě z těchto chlapců rekrutují opravdoví teroristé.
Evropský parlament se o víkendu posunul znatelně doprava. Některé parlamentní skupiny i národní lídři dostali tvrdou lekci, ale konec proevropské koalice to znamenat nemusí. Ursula von der Leyenová je nadále přední kandidátkou na vedení Evropské komise, místo ale nemá jisté.
Karel Pučelík: Jak bude vypadat nový „pravicový“ Evropský parlament
Názory
Hypnotická zkušenost
To vše je navíc podáváno velmi sofistikovanou formou, která funguje snad až na pudové úrovni. Takže X opravdu dosahuje efektivity TikToku. To znamená, že své uživatele dokonale zamkne ve vlastním feedu a nepustí je ven. TikTok toho dosahuje absurdními výjevy, které tu vyvolávají smích, tu kroucení hlavy, X na to jde opravdu pudověji – tu je násilí pacháné migranty, onde nahé a lepé děvy, následuje politický komentář zesměšňující odpůrce totalitaristického myšlení, tu hate vůči EU, trocha toho malého rasismu a pak vše zase dokola.
Na Twitteru bylo příjemné, že ať jste si jej pustili kdykoli, dostali jste vždy nejnovější příspěvky svých vybraných profilů. A bylo jen na vás, jak hluboko do minulosti půjdete. Na X je odporné mimo jiné i to, že pokud je daný post v souladu s algoritmem, klidně vám ukáže i tři dny staré posty. Hlavně když jsou dostatečně nenávistné nebo polarizující.
Rozdělené volné radikály
Spoušť, které algoritmy sociálních sítí páchají na globální společnosti, lze pozorovat nejpozději od roku 2012. I akademičtí ekonomové například popisují, že velké 20. století skončilo někdy kolem roku 2010 a od té doby pozorujeme značný posun. Jen nikdo moc neví, jaký posun a kam.
Pár tendencí je již znatelných. Jde zejména o rozpad tradičních struktur, atomizaci společností a skládání lidí/publik podle nových klíčů a motivů. To nezůstane bez dopadu na velké systémy, ať už jde o systém politický nebo i geopolitický. Ostatně ne nadarmo se válka o Ukrajinu vedla prvních deset let jen na sítích, až po dostatečně rozdmýchané Evropě se přistoupilo ke žhavému konfliktu.
Jen je tak trochu nepříjemné, že se v souladu s diktátem algoritmů lidé spojují na základě svých strachů, fóbií a nenávistí a anti-programů a nikoli na základě čehokoli pozitivního.
Cesta ven?
Nicméně chtěli jsme svět podle lajků, nebo minimálně jsme většinově dělali vše pro to, aby se takový svět prosadil, tak nemá cenu křičet na mraky. To ostatně nemá být ani tento text. Spíš jde o popsání jedné strany reality, které možná čelí jen algoritmem vyvolení a ostatní jsou nadále chlácholeni gify s tancujícími koťátky.
Moje X se stalo nesnesitelným místem, a tak jsem je opustil. Já se svými zhruba pěti sty sledujícími rozhodně nikomu chybět nebudu. Ale podstatnější je, že X nebude chybět mně. Je to šmejdský produkt, který za sebou zanechává spoušť. A ještě se tváří, že to je čokoládový lanýž. A cesta ven? Aktuálně asi není, protože i díky algoritmům lidstvo dospělo do fáze, že má-li si vybrat mezi lejnem a čokoládou, z nějakého záhadného důvodu zvolí vždycky lejno.
