Stanislav Šulc: Na Blanensku dochází voda. Ale klid, s klimatickou změnou to nesouvisí. Tedy asi
Zeměkoule prožívá horké chvíle. Tedy nikoli chvíle, ale dny. V posledním týdnu byly hned dvakrát přepsány historické tabulky nejvyšších průměrných teplot na Zemi. Bloomberg uvedl, že britské historické domy budou mít čím dál větší problémy s podložím. A na Blanensku lidem omezují možnost napustit si jejich vysněné bazény. Do toho bují migrace směrem z teplejších do chladnějších částí planety. A klimatická změna toho má v rukávu ještě daleko více.
Pojďme na chvíli opustit bezpečné vody ideologie, v nichž všichni víme, kdo za to může a co by se mělo, a naopak zcela jistě nemělo dělat. Pojďme na chvíli zapomenout, že spojení klimatická změna je zatíženo příliš mnoho emocemi, kterým se podařilo překrýt podstatu věci. A tou je jednoduchá premisa, že se údaje o počasí výrazně vymykají dlouhodobým trendům.
Velká Británie má pověst země, kde často prší. Ale klimatické změny způsobily, že letos vyschla řeka Derwent na vůbec nejdeštivějším místě Anglie, v turisty vyhledávaném údolí Borrowdale na severozápadě země. Příroda je ve stresu, uvedl deník The Guardian.
Příroda ve stresu. Nejdeštivější místo v Anglii přišlo o řeku, vyschla
Enjoy
Na tom většinou panuje shoda a vědci rádi připomínají, že existuje shoda i na tom, že jde o důsledek zvýšeného množství emisí uvolňovaných do ovzduší od začátku průmyslové revoluce, ale existují vlivní lidé, kteří tuto shodu ignorují, takže na tomto už shoda není.
Česká salónní debata
Česká debata se i díky těmto lidem smrskla vlastně na dvě jediné otázky. První zní: Lze dokázat, že za tyto změny může člověk? Druhá pak zní: Proč bychom se měli omezovat, když se většina omezit odmítá a když navíc není důkaz, že za to můžeme?
Právě kolem těchto dvou nevyřčených otázek se točí myšlení většiny Čechů, když už jsou ochotni se o této problematice vůbec vnitřně trápit. Což navíc mnoho lidí ani ochotno není. Jedná se o typické „salónní“ otázky, které připomínají pověstný (ale falešný) citát Marie Antoinetty „Když nemají na chleba, ať jedí koláče“.
Nadnárodní energetické společnosti jako BP, TotalEnergies či Chevron se v posledních letech ocitly pod tlakem svých akcionářů a ekologických aktivistů, aby více a více opouštěly životní prostředí znečišťující a riskantní projekty po celém světě. Svět však o moc čistší nebude. Mnoho menších, lokálních a neznámých společností se totiž předhání, aby získaly co nejvíce uvolněného prostoru ve „špinavém“ byznysu v Africe i jinde, protože nejsou pod takovým tlakem světového mínění, napsal deník The Wall Street Journal.
Energetičtí obři zelenají, svět ale čistší nebude. O jejich „špinavý“ byznys se perou jiní
Money
Máme totiž dojem, že se nás tato změna netýká. Nevnímáme její dopady tak jako například v Maroku, kde před pár týdny naměřili 47 stupňů Celsia. Nebo jako v Indii, kde vlna veder před lety zabila desítky lidí. Naopak dokážeme typické projevy změn klimatu jako předloňské tornádo na Moravě označit za anomálii, která je osamocená. Prostě se to stalo. S ničím to nesouvisí.
Změna, nikoli oteplování
Přitom dopady klimatické změny jsou zcela flagrantní i v Česku. Tornádo na Moravě byla jen taková katastrofální příhoda. Ale například nedostatek vody v některých částech země je tu reálně již několikátý rok v řadě. A nejde jen o to, že si lidé nebudou moci napustit své ohyzdné bazény. Jednou možná ten kohoutek otevřou a nepoteče nic, i když si budou chtít jen uvařit čaj. Ostatně podle Českého hydrometeorologického ústavu právě české teploty rostou rychleji než třeba průměr Evropy.
Čínská megapřehrada Tři soutěsky na řece Jang-c'-ťiang se v létě kvůli suchu zastavila, podobně jako další vodní elektrárny od Kalifornie po Německo. Je to tvrdou připomínkou, že obnovitelné zdroje nejsou všemohoucí, a velkou ironií, že se tak děje v době stále většího celosvětového volání po snižování emisí a přechodu k udržitelným zdrojům, napsala agentura Bloomberg.
Největší vodní elektrárna světa Tři soutěsky ztichla. Tvrdá připomínka, že obnovitelné zdroje mají své limity
Money
Klimatická změna má různé projevy v různých částech světa. Ostatně i kvůli tomu se přišlo s tímto termínem, který nahradil spojení „globální oteplování“. To bylo příliš úzkoprofilové. Například takovým slovem oteplování by se špatně vysvětlovaly dopady, jako je například velký problém britských historických budov. Ty totiž podle Bloombergu čekají v souvislosti s klimatickou změnou zásadní problém kvůli podloží. To postupně vysychá, propadá se a budovám tak hrozí, že budou praskat, nebo se dokonce zřítí.
Konflikt je lepší než řešení
Ne, tento text nemá být apelem, aby se kdokoli šel někam přilepovat, aby ničil umělecká díla, aby se schvalovaly dotace v řádech stamiliard eur na cokoli. Spíš je potřeba poukázat, že tuzemská salónní debata bagatelizující podstatu problému je stejně škodlivá jako přehnané akce „druhé strany barikády“.
Kolik neuvěřitelných výmyslů kolem klimatu jsou schopní dobře placení evropští politici vymyslet, z toho jde hlava kolem. V Africe, která má nejrychlejší populační přírůstek z celého světa, v řadě zemí je to přes tři procenta ročně, tomuto uvažování asi moc nerozumí. Pálí v kotli všechno, co kolem najdou a co hoří. Ale přesto je touhou řady Afričanů dostat se do Evropy a požívat díleček z blahobytu, který si Evropa před 150 lety vydobyla.
Dalibor Martínek: Z Evropy jdou samé dobré zprávy o klimatu. Škoda, že všechno bude dražší
Názory
Ale asi to my Češi ani jinak neumíme. Chápeme jenom spory, konflikty, v nichž hledáme, na jakou stranu se přimknout. A až to někdo vyřeší a zachrání, slavíme s ním. Prostě takoví pohrobci marxismu.
Tak pojďme věřit, že to tentokrát zase klapne a někdo to vyřeší za nás. Pardon, tentokrát spíš: že to vyřeší i pro nás, tedy hlavně pro vlastníky bazénků na Blanensku.
Další články a komentáře Stanislava Šulce čtěte zde:
Loňský rok byl v Evropě druhým nejteplejším v měřené historii a provázela ho řada klimaticky extrémních jevů. Kombinace vůbec nejteplejšího léta a suché zimy vedla k rekordnímu úbytku alpských ledovců. V klimatické zprávě za rok 2022 to uvedla agentura Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus. Evropa podle ní zaznamenala vůbec nejvyšší počet hodin slunečního svitu, což na jednu stranu přineslo nebývalou produkci elektřiny ze solárních zdrojů, na druhé straně však zvýšené riziko pro lidské zdraví.
Alpy přišly o rekordní množství ledovců. Kvůli extrémnímu horku a suché zimě
Money
