Stanislav Šulc: Před balíčkem jsme si všichni rovni. Ale někteří si jsou rovnější
Vláda Petra Fialy představila balík 55 opatření na záchranu veřejných financí. Nazvala jej Česko ve formě a během dvou let má přinést úspory ve výši téměř 150 miliard korun. Z reakcí na balíček to vypadá, že se vládě opět povedl majstrštyk: naštvat úplně každého. Tentokrát to však není chyba, ale vlastnost. A ačkoli se pochvaly mnoho nedočká, stávající balíček má i vedle běžných obětí také několik vítězů a skutečných poražených. Kteří to jsou?
Naštvat všechny jistě byl jeden z nevyřčených cílů balíčku opatření Česko ve formě, které vláda Petra Fialy připravovala několik měsíců. Je to logické. Pětikoalice musela přijít s dostatečně průchodným kompromisem, který odsouhlasily strany natolik odlišné, jako je ODS na straně jedné a Piráti na straně druhé.
Spokojen je tak opravdu málokdo. Odborům se nelíbí, že na balíček doplatí zejména zaměstnanci a důchodci. Zaměstnavatelským svazům a komorám se zase tak úplně nelíbí, že na balíček doplatí zejména firmy. Členům NERVu se nelíbí, že výsledkem není hardcore verze jejich často asociálních opatření. Jiným ekonomům se zase nelíbí jakékoli zvyšování daní, na které dojedou zejména podnikatelé a OSVČ.
Vláda zveřejnila soubor opatření, jimiž se chystá snížit schodek státního rozpočtu v příštím roce o 94,1 miliardy korun, v roce 2025 o dalších 54,4 miliardy korun. Zahrnuje zvýšení daní firmám i zaměstnancům, daně z tabáku, alkoholu a hazardu nebo daně z nemovitosti. Vzrostou také odvody živnostníků a stát opět zavede nemocenské pojištění pro zaměstnance. Snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) se sloučí na 12 procentech, dosud byly deset a 15 procent. Díky tomu mají naopak zlevnit potraviny, bydlení a zdravotnické prostředky. Ostatní položky, které dosud byly v jedné ze snížených sazeb, se ale přesunou do základní 21procentní sazby. 
PŘEHLEDNĚ: Co obsahuje konsolidační balíček vlády
Politika
Slovo zejména tak v souvislosti s balíčkem prošlo jistou inflací, protože každý si všímá zejména té své oblasti, empatie vůči ostatním se dneska prostě nenosí.
Před balíčkem si nejsou všichni rovni
Tentokrát však naštvanost všech nevypovídá o neschopnosti vlády, naopak je to důkaz vlastně docela spravedlivého kompromisu. Předem bylo jasné, že chceme-li zachraňovat státní rozpočet, a vláda právě toto opravdu předem deklarovala, musí to bolet všechny. Nejen úředníky, ale všechny včetně firem a spotřebitelů, tedy občanů.
Přesto rozhodně neplatí, že by si před balíčkem byli všichni rovni. Ve vládních opatřeních totiž najdeme celou řadu věcí, které z některých činí „rovnější“. Ty konkrétně najdeme tak, co v balíčku nezazní. A bohužel to vypadá, jako by vláda tak trochu podlehla těm největším křiklounům, kteří navíc křičeli v pravou chvíli, tedy v samém závěru jednání o balíčku.
A vítězi se stávají… vinaři
A tak za jasné vítěze můžeme označit vinařskou lobby. Ne, to není kritika, jsou šikovní a opět se jim povedlo docílit nezavedení spotřební daně na tiché víno. V pivařském národě, kde se hledají peníze obrazně řečeno i na ulici a v kanálech, je ale prostě s podivem, že se spotřební daň na tiché víno znovu nezavedla. A vláda si zaslouží veškerou kritiku i výsměch za to, že vinařské lobby opět propadla. Jsou za tím peníze od vinařů? Je to počtem Moravanů ve vládě? Dali lidovci vládě nůž na krk? Všechno je pravděpodobnější než to, že by někdo skutečně věřil v to, že víno není alkohol, ale zemědělský produkt.
A pak tu máme knihaře. Dlouhodobě upozorňují na to, že knihy ve vyspělých zemích mají daňové úlevy, však i oni byli ve snížené sazbě. Jejich aktuální přesun do nulové sazby DPH je jistě z kulturního hlediska správný. Snad jen škoda, že těch argumentů proti snižování DPH je snad až příliš.
Tak zaprvé: knih v Česku vychází opravdu hodně a DPH na to zjevně nemá až takový vliv. Zadruhé: většina publikací je snad úplně cokoli, jen ne nic kulturního, hodnotného, tedy pokud se ministr financí Zbyněk Stanjura obul do DPH pro noviny, že stejně nejsou nic odborného, tak u knih mohl kopnout neméně silně. A konečně zatřetí: nakladatelé alespoň neměli hned po oslavě nulové DPH přijít s tím, že knihy rozhodně nezlevní, protože na to není prostor. To měl čtenář poznat praxí, nebo to raději nepoznat vůbec.
Dovolím si osobní vsuvku: knihy mám rád, nakoupím jich za mnoho tisíc korun ročně, knižní branži podporuji různými způsoby, ale snížení DPH mělo přijít v jinou dobu, ne v době šetření, pardon.
Den po zveřejnění balíčku vystoupila šéfka TOP 09 s tím, že obě tato opatření jsou prostým vnitrokoaličním handlem. Jak moc skvělý handl to je, si asi bude muset zodpovědět každý sám.
Poražení: turismus
Těch, co se cítí být poraženými kvůli vládnímu balíčku, je věru hodně. A samozřejmě každý, kdo trochu pochudne, se tak cítí oprávněně. Ale když se kácí les, tak nějak to bez třísek nejde.
Přesto tu máme skutečně několik objektivních poražených. Podle Ladislava Minčiče z Hospodářské komory, odborníka na ekonomickou legislativu, který tyto věci důsledně sleduje, bude hlavním poraženým turistický ruch.
V pořadu CNN Prima NEWS uvedl, že turismus nejprve dostal ránu během pandemie, a když se nyní začala nadechovat k návratu na výsluní, dostane docela razantní ránu. „Přesun turistických služeb z 10procentní do 21procentní sazby DPH bude v následujících letech znát. Zvláště v kontextu třeba sousedního Německa, kde je u těchto služeb sazba snížená až na sedm procent,“ uvedl Minčič.
O Česko je mezi turisty opět zájem, nejvíce mezi těmi domácími. Celkem se v tuzemských hotelech a dalších ubytovacích zařízeních ubytovalo letos od ledna do března bezmála 3,8 milionu lidí. Převažují domácí návštěvníci nad těmi zahraničními, a to v poměru zhruba 2,1 milionu ku 1,7 milionu, ukazují čerstvá data Českého statistického úřadu. 
Nejlepší výsledek v historii. Cestovní ruch v Česku letos definitivně vychází z covidového stínu
Money
A je to tak. Podle Českého statistického úřadu opravdu cestovní ruch v aktuálním roce prožívá oživení. Ale na předpandemické úrovně mu pořád ještě hodně chybí.
„Návštěvnost se po covidové krizi pozvolna zvyšovala, ale v porovnání s rokem 2019 nebyla ještě na stejné úrovni. Provozovatelům stále chyběla pětina zahraniční klientely, která do Česka před krizí jezdila,“ uvedl k výsledkům turismu za první čtvrtletí letošního roku Pavel Vančura, vedoucí oddělení statistiky cestovního ruchu a životního prostředí ČSÚ.
Číňané v Rakousku
Zahraniční klienti, zejména ti s Asie, tak začnou řešit, kde se ubytují. Již před pandemií to většinou fungovalo tak, že přiletěli do Vídně, autobus je provezl Prahou, Kutnou Horou a Krumlovem a pak odvezl přenocovat do Rakouska či Německa. Razantní zvýšení DPH tuto tendenci jen prohloubí.
Čeští turisté i 30 let od rozdělení Československa často jezdí na Slovensko, kde tvoří nejpočetnější skupinu návštěvníků ze zahraničí. Vyhledávají možnosti aktivního trávení dovolené, jejich dlouhodobě oblíbenou destinací je kromě jiného nejvyšší pohoří v zemi, Vysoké Tatry. Uvedla to mluvčí státní agentury na podporu cestovního ruchu Slovakia Travel Karolína Ducká.
Češi táhnou Slovákům turismus. Hledají tam hlavně sportovní zážitky
Money
