Stanislav Šulc: Oč se nyní hraje v Americe? O úspěch ukrajinské armády i Trumpův návrat
Ze spojení „nejdůležitější volby“ se stalo již tragické klišé a používá se téměř u každé návštěvy volebních místností. Aktuální volby části amerických legislativců tak rozhodně nejsou „nejdůležitější volby“, nicméně jejich význam je skutečně větší, než by si velká část lidí ve střední Evropě chtěla připustit. A výsledek dopadne i na naše životy, upozorňuje komentátor newstream.cz Stanislav Šulc.
Americké „midterm“ volby jsou pro nás trochu nedoceněný fenomén. V systému kontrol a vah, který je principem americké ústavnosti, to jsou mimořádně důležité volby, které mají za úkol korigovat případnou rostoucí moc prezidenta a jeho vlády.
Proto k nim dochází v polovině volebního období a většinou to vede k jedinému: voliči prezidentovi vyberou takový Kongres, který nebude schvalovat všechny vládní návrhy jako na běžícím páse. Naopak, legislativci stávajícímu prezidentovi kladou závažné překážky, přicházejí s vlastními nápady, ty pak zase vetuje prezident.
Putin zničil ruskou ekonomiku. Jediné, o co se ještě může opřít, je ropa, uvedl v rozhovoru pro CNBC Amos Hochstein, poradce amerického prezidenta Joea Bidena.
Ropa je vše, co Putinovi zbylo. Dokažme mu, že se bez ní obejdeme, říká Bidenův muž
Leaders
Zdánlivě systém, který musí veškerou energii věnovat na vlastní chod. Ve skutečnosti dokonale funkční mechanismus mající jediný cíl – chránit dělení moci a demokratické instituce státu. Tedy přesně to, co v Česku ani 33 let po pádu totality téměř nikdo nepochopil.
Ukrajinská pomoc v ohrožení
Aktuální volby tak velmi pravděpodobně povedou k tomu, že demokratická strana ztratí většinu v jedné nebo obou komorách kongresu. To, že ztratí jednu komoru je přitom podle politologů jisté, zda obě, to je jen velmi pravděpodobné.
To však povede k několika závažným konsekvencím. Vnitropoliticky to povede zcela jistě k zastavování „progresivistických“ tendencí, které údajně aktuální prezident Joe Biden prosazuje. A velmi nepravděpodobné se tak stane schválení federálního zákona, který by ženám umožňoval jít na potrat, což se po revokaci precedentního rozsudku ze sedmdesátých let stalo jedním z priorit stávajícího prezidenta.
Polsko se rozhodlo rozšířit svou energetickou soustavu o jadernou elektrárnu. První tři z plánovaných šesti bloků postaví americká společnost Westinghouse, což je podle odborníků jasný vzkaz Rusku o mocenských vztazích ve střední Evropě.
USA posilují vliv ve střední Evropě. Polákům postaví jadernou elektrárnu, Česko s tendrem váhá
Politika
A midterms budou mít tentokrát výrazný dopad také na mezinárodní scénu. USA jsou totiž jedním z velkých dodavatelů pomoci Ukrajině, a to včetně té vojenské. Právě ta by se však mohla v Kongresu ovládaném republikány octnout pod daleko větším tlakem. Vztahy republikánů k válce na Ukrajině jsou přinejlepším neutrální, obavy z možného zastavení, či alespoň výrazného omezení této pomoci jsou tak namístě.
Například bývalý náčelní Generálního štábu Armády České republiky Jiří Šedivý se však domnívá, že ani republikáni by žádnou pomoc nezastavili. Ale spíše by šlo o to dostat ji pod daleko větší kontrolu.
Návrat krále… tedy Trumpa
A pak jsou současné americké volby zcela zásadní ještě z jiného důvodu. V těchto volbách totiž kandiduje celá řada republikánů z takzvaného trumpovského křídla strany. Jde často o velmi barvité osobnosti, které bývalý americký prezident osobně podpořil na mítincích.
Bývalý americký prezident Donald Trump v pondělí požádal nejvyšší soud Spojených států, aby zablokoval snahy výboru Sněmovny reprezentantů získat jeho daňová přiznání. Podle Trumpa příslušný sněmovní výbor dokumenty chce z politických důvodů, napsala agentura Reuters.
Trump zaťatě odmítá ukázat daňová přiznání. Zastání hledá u nejvyššího soudu
Leaders
Ještě před samotnými volbami pak The New York Times a další média přišla se zjištěním, že Trump právě po těchto volbách oficiálně oznámí svou kandidaturu na prezidenta ve volbách v roce 2024. Trump dnes oznámil, že 15. listopadu vystoupí se "zásadním prohlášením".
Je to krok nanejvýš logický a očekávatelný. Trump si totiž testuje jednak náladu ve společnosti, jednak v samotné republikánské straně. Když to budou právě „jeho“ kandidáti, samozřejmě pečlivě vybraní s tímto cílem, kdo uspěje, a když naopak neuspěje pár republikánů z tradičního křídla, bude to voda na Trumpův mlejn. Bude mít další argument pro nerozhodnutou část republikánů, kteří zatím oficiálně žádného jiného kandidáta nemají.
Bývalý americký prezident pokračuje v kontinuální kampani za své myšlenky a svou vlastní osobu. A to není laciné, proto Donald Trump zároveň neustále vybírá peníze od svých příznivců. Ve třetím čtvrtletí vybral 24 milionů dolarů. Jenomže aby se mu to povedlo, musel sám zaplatit 22 milionů dolarů, upozorňuje agentura Bloomberg. 
Donald Trump platí miliony dolarů, aby získal peníze od dárců
Politika
A volební matematika je v tomto ohledu docela krutá: demokraté mají v Bílém domě nenáviděného Joe Bidena, který navíc v roce 2024 (i s vidinou dalších čtyř let mandátu) již bude opravdu v pokročilém věku. Nicméně demokraté nemohou pracovat na novém silném kandidátovi, pokud se jím nestane viceprezidentka Kamala Harrisová.
Naproti tomu republikáni po prezidentském úřadu touží natolik, že spojit síly s Trumpem pro ně nebude problém. Už to ukázali jednou. A jistě na to mnozí z nich s láskou vzpomínají dodnes.
Miliardář Elon Musk převzal kontrolu nad internetovou společností Twitter a propustil její vedoucí pracovníky. Informovaly o tom světové agentury a list The Wall Street Journal s odvoláním na nejmenované zdroje. Nejbohatší muž světa podle nich dokončil akvizici sociální sítě a okamžitě propustil mimo jiné jejího výkonného ředitele Paraga Agrawala. „Pták je osvobozen," napsal o něco později na svém twitterovém účtu Musk s odkazem na logo sociální sítě. Akcie firmy byly dnes staženy z newyorské akciové burzy.
„Ptáček je osvobozen,“ prohlásil Musk, převzal Twitter a propustil vedení firmy
Zprávy z firem
