Stanislav Šulc: Po Johnsonovi zůstane spálená země. Jako po každém populistovi
Vláda Borise Johnsona se sesypala během pouhých několika dní. Jeho permanentní populismus dokonal v Británii dílo zkázy, které odstartovalo Brexitem. Co bude dál a kdy se z toho Británie vzpamatuje, neví nikdo. Jak důsledně populismus likviduje kdysi významnou zemi, však Johnsonova vláda ukázala dokonale. Tady jsou hlavní faktory, které se mohou opakovat třeba i v České republice.
Ještě před rezignací Borise Johnsona na pozici šéfa konzervativní strany, a tedy na post premiéra vydal prestižní magazín The Economist tvrdý profil vlády tohoto muže s titulkem Clownfall. Pád klauna tehdy sice ještě nebyl oficiální, ale byl podle všech nevyhnutelný a Economist poměrně natvrdo napsal důvody k odstoupení.
Ne, nebyly to skandály, které se staly pomyslnou rozbuškou. Byly to zásadní problémy kdysi velkého impéria, které Johnson nedokázal řešit, natož vyřešit. Miliony lidí čekají na odložené zdravotní úkony, což se zásadně podepíše na kondici země. Populace výrazným způsobem stárne a podíl seniorů, na které dolehnou případné ekonomické problémy, roste tak, že již nyní je zaděláno na neřešitelný problém pro zdravotní systém pro rok 2035 a dál.
Po téměř dvou letech se konečně lze dostat do Londýna bez jakéhokoli omezení a Češi tak mohou jako před pandemií vyrazit na nákup na Oxford Street či navštívit British Museum. Postpandemický Londýn však má několik problémů. Předraženými hotely v centru začínaje a nedostatkem řidičů Uberu konče. A věděli jste, že na celý středně velký Marks & Spencer stačí jen jeden „shop assistant“?
Reportáž z postcovidového Londýna: Všude chybějí lidé. V dopravě, obchodech i muzeu
Názory
A samozřejmě inflace. Růst cen v Británii přesáhl hranici 9 procent, což je 40leté maximum a což podle Economistu povede k zásadnímu ochlazení britské ekonomiky. A co hůř: britské hospodářství poroste v nadcházejících letech vůbec nejpomaleji z celé G7.
Brexit, pandemie, válka
Na to, že všichni podporovatelé, či spíše prodejci myšlenky Brexitu hlásali, že bez EU bude Británii lépe, jde o výsledek vskutku tragický. A připomeňme, že Boris Johnson patřil k nejhlasitějším prodavačům Brexitu a také v roli premiéra to byl právě on, kdo slíbil uskutečnění onoho ostrovního ráje bez Bruselu.
Akcie a měny nemají nejistotu obvykle v lásce. V Británii ovšem už trpělivost s premiérem přetekla, takže i trhy slaví spekulace o rezignaci. 
Už i trhy mají Johnsona dost. Po zprávách o rezignaci rostou
Money
Namísto toho je nyní Británie v rozkladu, který je znát téměř všude. A navzdory tomu, že podle Economistu mají aktuální problémy hlubší příčiny, na všech z nich „najdeme Johnsonovy otisky prstů“.
Samozřejmě Johnsonova vláda čelila složitým momentům, dokonce se často říká, že bezprecedentním okolnostem. Nejprve pandemie, poté z ní vycházející ekonomické problémy a následně válka na Ukrajině. Ano, s tím vším se měl Johnson popasovat. Nicméně, neuspěl. A naopak během těžkých chvil tu přiléval do ohně (na jedné straně škemrání Británie o pomoc se zásobováním, na straně druhé podkopávání dohody mezi Británií a Unií), tu zase podkopával vlastní autoritu (proslulý skandál se zahradním mejdanem v sídle premiéra během lockdownu).
Znemožněný tlučhuba
Politický styl Johnsona byl stále stejný jako při prodávání myšlenky Brexitu: hlasitě křičet, zveličovat vlastní, byť marginální úspěchy, zveličovat problémy odpůrců a jejich označování za nepřátele, v jednání prosazovat své ego i třeba proti zájmům případné dohody. A samozřejmě notná dávka charizmatu, z něhož ostatně Johnson do velké míry čerpal svůj úspěch.
Politický pád, který nemá v dějinách britské demokracie obdoby - tak označují komentáře britských médií čtvrteční rezignaci premiéra Borise Johnsona, který se s úřadem loučí po sérii skandálů a po masivní ztrátě důvěry svých spolustraníků. 
Úleva i vděk. Johnsonův pád provází rozporuplné reakce britských politických komentátorů
Politika
A právě proto se nelze úplně divit aktuálním reakcím na Johnsonův pád. Reakce napříč politickým i názorovým spektrem jsou až nečekaně jednoznačné: Johnson se stal odpornou postavou, jejíž dotek se rovná cejchu smrti. I proto byl pád jeho vlády tak rychlý. Všichni se snaží od něj utéct co nejdál. Zůstal jako ten proslulý kůl v plotě, podobně jako při pádu lídra náboženského kultu, kterého ostatně Johnson tak trochu hrál podobně jako další populističtí politici.
Fantazijní politika
Pro historii pak Johnsonovy tři roky vlády představují doslova laboratoř problematiky populistické politiky. Johnson sliboval vše, co bylo potřeba slíbit. Na pandemii briskně zareagoval slibem vrtulníkových peněz, zároveň chtěl snižovat daně. Krom toho, že vyslyšel všechna přání lidu, dařilo se mu uspokojovat také roztříštěné názorové proudy uvnitř konzervativní strany. Právě v ní totiž v posledních letech značně posílilo centristické křídlo severních teritorií, jehož politika se přibližuje labouristickým receptům vládnutí.
Jak ale padlo již dříve, výsledkem této populistické politiky je jen spálená země, kde se problémy vrší, neřeší a přesouvají na další vlády. Economist to geniálně popsal jako fantazijní politiku (v orig. politics of fantasy), tedy politiku, která funguje opravdu jen v našich představách, či lépe v představách voličů, kteří samozřejmě chtějí platit nízké daně a stejně samozřejmě chtějí veškeré výhody sociálního státu. Že to v reálném světě není možné, vám ale populista nikdy neřekne.
Britský premiér Boris Johnson znovu prokázal cit na to, co Brity skutečně trápí, a chce vrátit možnost uvádět míry jen v imperiálních jednotkách. Přitom Británie ještě jako člen Evropské unie souhlasila s tím, že vedle uncí, pint a stop bude uvádět také skutečné fyzikální jednotky.
Zrušme centimetry, litry a kila. Pinty, unce a stopy stačí, prosazuje Boris Johnson
Politika
Poučení z britského krizového vývoje
Johnson dokonale ukázal, že to nejhorší, co se může populistovi stát, je zisk moci. Jeho „zbraně“ pak přestávají fungovat a pokusy realizovat fantazijní představy dopadají katastrofálně.
Vzhledem k tomu, že populismus ovládá velkou část zemí nejpozději od roku 2015, je jasné, že nás všechny ještě čekají pořádné problémy.
Britský premiér Boris Johnson odstoupil z pozice lídra Konzervativní strany. Začíná tak proces výběru nového vůdce konzervativců, a tedy i příštího ministerského předsedy. Johnson před sídlem britských premiérů v Downing Street řekl, že zůstane ve funkci předsedy vlády, dokud nový vůdce konzervativců nebude vybrán. Nejen od opozice, ale i z řad konzervativců ovšem zaznívají hlasy, že uvolnění premiérského křesla by mělo být okamžité, nebo alespoň velmi rychlé.
Johnson neustál politický tlak. Rezignoval na post předsedy strany, premiérem bude do podzimu
Politika
Základní úroková sazba v Česku je od loňského června sedm procent poté, co ji bankovní rada ČNB zvýšila o 125 bazických bodů na na nejvyšší míru od roku 1999. Podobný způsob boje s rapidní inflací ve světě za poslední rok zvolilo více než osm desítek zemí, vyplývá z údajů centrálních bank. Některé země, jako například Turecko či Rusko, jdou ale opačným směrem. Podívejte se na přehled sazeb ve vybraných zemích světa.
Které země zvýšily základní sazby? Mnohé hlásí rekord od dob globální krize. Tady je přehled
Money
Bývalý vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel v úterý oficiálně potvrdil kandidaturu na prezidenta republiky. Do voleb jde s heslem „Vraťme Česku řád a klid“. U příležitosti zahájení jeho volební kampaně připomínáme rozhovor, který Pavel poskytl Newstreamu v rámci letního speciálu Kafe s prezidentem. 
Petr Pavel: Vraťme Česku řád a klid. Chci být prezidentem, který mírní vášně
Leaders
