Stanislav Šulc: Počet dlužníků v problémech roste. Kdy to začne vládu zajímat?
Téměř jedno procento hypotékářů se dostává do potíží a tři procenta to jsou mezi lidmi se spotřebními úvěry. Data o nesplácených úvěrech za první čtvrtletí uvedl šéf Nebankovního registru Jiří Rajl s tím, že data za první půlrok letošního roku budou horší. Je to zpráva, na kterou „se čekalo“ již delší dobu. A tak nikoho nešokuje. Přesto jde o první varování před problémem, který může doutnat a postupně se rozhořet do zásadního průšvihu.
Dluh je špatná věc, to vám řekne každý člověk, který se narodil před druhou světovou válkou. Pravděpodobně si pamatuje zhoršení ekonomických podmínek ve třicátých letech, kdy splácení dluhů bylo jedním z častých příčin zločinů, ale i sociálních bouří, které v Německu skončily volbou populistické NSDAP.
Skočme do současnosti. Pravděpodobně žádný jiný finanční produkt nemá tak velkou reklamu jako nějaká forma dluhu. Ať už jde o hypotéky či spotřebitelské úvěry před Vánoci či letními dovolenými.
Uplynulá dekáda navíc dluhům přála. Mix nízkých úroků a vysokých výnosů třeba na nemovitostech byl koktejl mimořádně vstřícný pro hypotékáře. Nyní ale zlaté časy skončily, úroky rostou a výnosy na nájmech příliš ne. A ceny nemovitostí dokonce klesají.
To opět představuje koktejl podmínek, ale pro úplně jinou situaci. A právě data, která zveřejnil Jiří Rajl z Nebankovního registru, tuto situaci začínají odkrývat.
Desítky tisíc navíc
Jedno procento hypoték ta spadá do kategorie nesplácených, tři procenta to jsou u spotřebitelských úvěrů. Opticky jde samozřejmě o titěrná čísla. Ale jak upozornil sám šéf registru, klíčová je změna trendu. Jedná se o první nárůst nesplácených závazků za deset let, co registr existuje. A další věc: jedná se o data za první kvartál, a sám Rajl upozorňuje, že data za první pololetí budou horší.
Nějaký závazek po splatnosti má deset procent obyvatel ČR. Proti loňskému roku se podíl zvýšil o tři procentní body. Nejčastější příčinou neschopnosti splácet závazky je stejně jako loni ztráta zaměstnání. Ukázal to průzkum společnosti KRUK, která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků.
Desetina Čechů nesplácí půjčky včas. A jejich počet roste
Money
Není se čemu divit. Hypotéky zdražily. Z úrovně kolem dvou procent v roce 2017 je nyní úroveň kolem šesti procent. Můžeme připomenout jednoduchou matematiku, kterou odborníci zjednodušují výpočet měsíční splátky: každé procento a každý milion navíc je tisícovka navíc. Tedy kdo nyní jedná o prodloužení hypotéky, či refinancování a dluží 4 miliony, musí počítat s nárůstem o zhruba čtyři procenta. Výsledek tedy je nárůst o 16 tisíc korun na měsíční splátce. A to už ta původní nebude nejnižší. V Praze se tak splátka hypotéky za byt 2+kk o cca 60 metrech může reálně vyšplhat na 30 či 35 tisíc korun. Nepočítaje další náklady.
A na to už opravdu velká část lidí nemusí mít.
Kolik procent je moc?
Jedno a tři procenta nesplacených úvěrů jsou tedy prozatímní údaje s negativním výhledem. Nemůžeme ale počítat s tím, že se situace bude zlepšovat. A počítat s tím musí také vláda, která bojuje na jedné straně s deficity, na straně druhé s útoky populistů. A prohrává na obou frontách.
Připomeňme, že hypotéky si velmi často bere spíš vyšší střední třída. Logicky. Nikdo jiný ji ani nedostane. Právě z této vyšší střední třídy se pak rekrutují voliči stran vládní koalice. A vlastně to platí pro většinu dlužníků, kteří jsou ještě nějak v systému. Tady se totiž nebavíme o lichvě, ale o legálních dlužnících. A v závětří už čekají populisté, kteří budou mít v rukávu ne jedno, ale několik laciných řešení pro lidi, kteří přestanou zvládat své závazky.
Možná jedno a tři procenta připadají politikům (toho času na prázdninách) zanedbatelné množství. Ale i kdyby to byla jen ochutnávka problémů příštích, měli by se tím politici zabývat. Jinak si zadělávají na docela dramatické problémy.
Vrací se rozdělená Evropa. A dokonce tentokrát jde o rozdělení samotné eurozóny, tedy spolku zemí platících eurem. Za rozdělením této unie stojí rostoucí úroky na eurových dluzích. Kvůli nim část zemí čelí masivnímu nárůstu ceny hypoték. A naopak v jiných zemích je situace zcela klidná. Důvod? V části zemí eurozóny mají dlouhé fixace, jinde jsou naopak běžné hypotéky s takzvaným plovoucím kurzem.
Úroky na euru rostou. Španělé masivně splácejí hypotéky
Money
