Zajímá nás
Stanislav Šulc: Protitrumpovský film? The Apprentice Trumpovi ublížit nijak nemůže, ale je to dost povedený film
Do českých kin necelý týden před americkými volbami vstoupí snímek The Apprentice, který zachycuje vzestup talentovaného byznysmana Donalda Trumpa na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Zaměřuje se zejména na jeho vztah s kontroverzním právníkem Royem Cohnem, který mu v cestě ke slávě značně pomohl. A to nejen tím, že by ho seznámil s těmi správnými lidmi. Ale spíše tím, že mu pomohl zbavit se veškeré lidskosti bránící v úspěchu. Může tento film zabránit v Trumpově znovuzvolení? Ani náhodou. Přesvědčené na obou stranách totiž přesvědčí. Přesto jde o film, který by měl vidět snad každý pro pochopení toho, co se v současnosti děje.
Kolem snímku The Apprentice koluje celá řada mýtů a polopravd. Tou hlavní asi je, že jeho uvedení chtěl osobně zabránit Donald Trump. Scenárista Gabriel Sherman však v rozhovoru pro magazín Sight and Sound potvrdil, že kromě zcela prvotních snah od některých Trumpových lidí k ničemu nikdy nedošlo.
A tak se The Apprentice dostal do kin tři týdny před americkými volbami, aby si užil pozitivní ohlas v médiích, ale vlastně velmi malou návštěvnost (v současnosti má v USA tržby ve výši zhruba 3,6 milionu dolarů, což je na nezávislý film solidní, nicméně na takto třaskavé téma spíše méně, než se očekávalo). A necelý týden před volbami pak vstupuje do kin českých, kde si jistě publikum najde. A to zaslouženě.
Americké prezidentské volby se uskuteční již za pár dní. A do cílové rovinky vstupuje jako favorit opět Donald Trump. Podle téměř všech průzkumů republikánský kandidát opět dokáže přesvědčit většinu voličů a stane se prezidentem. Jestli bude demokratická kandidátka Kamala Harris hledat příčinu porážky, bude se muset podívat na dění 18. října, tehdy totiž podle všeho volby prohrála.
Stanislav Šulc: Věříte průzkumům? Pak má Trump vítězství jisté
Názory
Příběh-mýtus
The Apprentice je totiž z mnoha důvodů skvělý film. Ať už to je evokací New Yorku sedmdesátých a osmdesátých let (obě dekády jsou natočeny vizuálním stylem specifickým právě v daném období) nebo hereckými výkony (zejména ústřední dvojice Sebastian Stan jako školený Donald Trump a Jeremy Strong jako školitel/mučitel Roy Cohn), The Apprentice v kinech (a posléze na streamovacích platformách) má potenciál opravdu zaujmout každého diváka.
Tím hlavním ale samozřejmě je příběh-mýtus, který scenárista Gabriel Sherman vykutal z tisíců stran článků, životopisů a knih, které o Trumpovi vyšli. Sherman ve snímku klene klasický oblouk mladého muže, který poznává velký svět. Nejprve se učí jeho pravidla, posléze je ovládne jako mistr a v závěru už je to on, kdo pravidla určuje, definuje, mění.
Ať už to jsou pravidla společenská, byznysová, rodinná, všechno je jenom „domluvené“, nic není skutečné, pevné, přírodní. Proto to lze ignorovat a měnit. To je jedna z mnoha pouček, které Cohn mladému Trumpovi dává. Proto lze bezostyšně lhát, ignorovat realitu a prosazovat jen svou vlastní vůli, ať už je obětí byznysový protivník/partner, newyorský starosta, vlastní rodina či manželka. Když máte cíl, dovoleno je vše.
Spekuluje se o tom již několik let, zároveň jde o mimořádně citlivou otázku. Má americká justice požadovat radikální zásah proti Googlu v rámci boje proti monopolům? Nyní se schyluje k rozhodnému kroku, který by potvrdil, jak se bude nejmocnější stát světa v budoucnu chovat vůči nejmocnějším firmám světa. A ukáže tak i možnou cestu pro zbytek světa včetně Česka, pro něž je případný střet s globálními hráči příliš velkým soustem.
Stanislav Šulc: Případné dělení Googlu naznačí budoucí vztah demokracie a globálních firem
Zprávy z firem
Přesvědčovat přesvědčené
To je esence snímku The Apprentice. Není kontroverznější, není absurdnější, není šílenější. A proto snímek uznávaného režiséra Aliho Abbasiho nemůže Donaldu Trumpovi ublížit. Přesvědčuje jen přesvědčené. Trumpovi odpůrce přesvědčí o jeho narcisimu, který může hraničit s egomanií. Trumpovi příznivce přesvědčí o tom, že má příslovečný „golden touch“, a proto je tam, kde je a je to zcela zasloužené. Je zajímavé, že snímek stejně funguje i u diváků. Někteří o něm prohlásili, že jde o komunistickou propagandu, což je asi stejně pravda, jako že je legendární reklama Mňam mňam Bobík muzikál (není).
Film Trumpa nekarikuje, neshazuje, a až na jednu výjimku ho vlastně ani zbytečně nedémonizuje. Tou výjimkou je scéna nedobrovolného sexuálního styku Trumpa s tehdy jeho manželkou Ivanou. Gabriel Sherman o této scéně opět mluvil v rozhovoru pro magazín Britského filmového institutu a připomněl, že Ivana Trumpová ve své úplně prvotní výpovědi označila tento akt za znásilnění. Až v pozdějších vyjádřeních to postupně zjemňovala, až tuto událost více méně popřela. Sherman však upozorňuje, že on jako novinář spíš dal na policejní svodku než na po letech sepsané paměti.
Navíc Sherman zcela vynechal či jen velmi jemně naznačil některé mnohem krutější Trumpovy činy, které se týkaly zejména jeho bratra Freda Trumpa Jr. a jeho potomků.
V české politice se v průběhu pouhých několika hodin odehrála celá řada příběhů, které budou mít vliv na výsledek příštích voleb. A některé z těch příběhů zdaleka neskončily.
Stanislav Šulc: 1. říjen 2024. Nejpolitičtější den za dlouhá léta. A také start ostré kampaně na příští volby
Názory
Odraz doby
Nejzajímavější však je snímek The Apprentice při jeho čtení jako odrazu dnešní doby. Ačkoli se odehrává před čtyřmi dekádami, ukazuje, že tehdejší sociální darvinismus vlastní jen těm nejdravějším se postupně stal normou. Stejně tak se normou stala také pravidla Roye Cohna, která se v závěru snímku stávají pravidly Donalda Trumpa.
Tak si je raději připomeňme. Pravidlo číslo jedna: útočte, útočte, útočte. Pravidlo číslo dvě: Nic nepřiznávejte, všechno popřete. A pravidlo číslo tři: Ať se stane cokoli, prohlašujte, že jste zvítězili, a nikdy nepřiznejte porážku.
Něco vám to připomíná? Ano, to jsou pravidla, která jsme už všichni přijali jako standard.
