Stanislav Šulc: Michl to dělá dobře. Rostoucí inflace je toho signálem
Inflace se vrací. Tedy přesněji: růst inflace se vrací. Nikoli neočekávaně, nicméně dříve, než se předpokládalo, a možná s trochu vyšší razancí, než se očekávalo. I tak se ukazují dvě věci. Jednak to, že Česká národní banka nejspíš sazby v dalších měsících již zvyšovat nebude. Zároveň se potvrzuje správnost její politiky. Ukazuje se, že Říp je opravdu správnější než Matterhorn.
O tom, že dvouprocentní míra inflace nemůže vydržet do konce roku, věděli všichni, kdo to vědět měl a chtěl. Aktuální nárůst míry inflace na 2,9 procenta přesto je mírné překvapení. Nárůst totiž přišel příliš brzy a navíc vyšší, než se všeobecně přepokládalo. Ostatně všechny institucionální makroekonomické prognózy počítají s celkovou letošní inflací pod 3 procenta (ČNB aktuálně dokonce 2,3 procenta). Banky nicméně zůstávají obezřetné a počítají spíše s údajem mezi 3 a 4 procenty, což se nyní zdá pravděpodobnější.
Přesto je aktuální údaj o inflaci mimořádně důležitý. Jde totiž o možná nejzajímavější signál pro makroekonomické dění v letošním roce. A to signál docela jasný.
Guvernér České národní banky připustil, že snižování sazeb může pokračovat. Brzy bychom se tak mohli dostat nadohled 5procentní hranici. Pak ale podle guvernérových slov začne být ČNB ostražitější. A není se čemu divit. Boj s inflací totiž není ani zdaleka vyhraný. Ačkoli se to na první pohled nemusí zdát.
Stanislav Šulc: Opatrná ČNB? Strašák inflace se může vrátit velmi brzy
Názory
Tři poselství inflace
První poselství je tím nejpodstatnějším – boj s inflací není u konce. Není u konce totiž nikdy. A současná globální i lokální ekonomická situace ukazuje, že velké výkyvy ve společnosti i ekonomice budou spíše normou než nečekanou událostí.
Druhé poselství je důležité pro další rozhodování investorů i všech ostatních. Česká národní banka téměř jistě na svém dalším měnově-politickém zasedání sazby nesníží, jak ostatně připustil i guvernér Aleš Michl na tiskovém briefingu po minulém zasedání. Tam sice připustil možné snížení o kosmetické čtvrtprocento, ale to se nyní ukazuje jako méně pravděpodobné.
Třetí poselství pak míří právě směrem k centrální bance a její měnové politice. Aktuální vývoj ukazuje, že to ČNB prostě dělá dobře. Její volba modelu Říp, tedy pozvolné zvýšení sazeb do relativně nízké úrovně, jejich následné dlouhodobé držení na vrcholu a pak následné velmi pozvolný pokles, je pro tuto dobu správným modelem. A řada ekonomů, kteří ČNB peskovali za to, že sazby nesnížila daleko prudčeji, by se nyní měla chytit za nos. Ukazuje se, že takzvaný model Matterhorn, tedy sazby rychle nahoru a pak prudce dolů, by byl v současnosti velmi problematický a nejspíš by nutil centrální banku reagovat mnohem agresivněji.
Výrazná inflace se vrací do Česka, její dubnová úroveň svojí výší zaskočila ČNB i analytiky, hlavně kvůli potravinám. Koruna v reakci citelně posiluje, hypotéky letos moc zlevňovat nebudou.
Lukáš Kovanda: Dubnová inflace zaskočila i Michla
Money
Rok a půl prodleva
Nesmíme totiž zapomínat na fakt, že měnová politika centrální banky se na ekonomice podepisuje s výrazným zpožděním. A to rok až rok a půl. Na ekonomiku tak v současnosti stále působí sazby ve výši sedmi procent, nicméně jsou výrazně podpořeny optimismem z klesající inflace, která loni zhruba v polovině roku začal převažovat.
I tak je model Říp velmi funkční pro aktuální dobu. Svůj vliv totiž kromě samotných českých sazeb a tuzemských inflačních očekávání hrají také sazby na euru. Těm se korunové sazby přiblížily (což má velký vliv zejména na firemní investice a financování projektů), zároveň se očekává, že ECB sazby začne snižovat již velmi brzy. To se pak přeneseně bude opět podepisovat na inflačních očekáváních v celé Evropě, nejen v eurozóně a Česku.
Česká národní banka (ČNB) v prvním čtvrtletí nakoupila téměř pět tun zlata. V rezervách ho ke konci března měla 1,144 milionu troyských uncí, což odpovídá 35,58 tuny, vyplývá z údajů o struktuře devizových rezerv. Od konce loňského března se objem zlata v rezervách více než zdvojnásobil.
ČNB se blíží k plánu guvernéra Michla. Nakoupila další tuny zlata
Money
Hlavní je předvídatelnost
ČNB tak velmi dobře naplňuje jednu z klíčových cílů měnové politiky, kterou je předvídatelnost. Zatímco model Matterhorn by pravděpodobně nutil centrální bankéře reagovat na návrat rostoucí inflace nějakým výraznějším gestem, nyní bohatě postačí, když nebudou dělat nic.
Samozřejmě to nemusí stačit v delším období. V druhé polovině roku začnou opadat efekty snížených cen energií, projeví se naopak kontinuální inflace ve službách, kde je výrazně nad dvěma i třemi procenty. Navíc se začne naplno projevovat pokles sazeb, který ČNB zahájila vloni v prosinci.
Co nastane pak? Možná růst inflace, možná růst sazeb. Ale vlivů, které se na tom budou podepisovat, je v současnosti příliš na to, aby bylo možné na sto procent předjímat cokoli.
Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 5,25 procenta. Současně rozhodla o snížení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 4,25 procenta a lombardní sazby na 6,25 procenta. ČNB to uvedla na svém webu. Rozhodnutí rady analytici očekávali. Nynější úroveň sazeb je nejnižší od začátku května 2022.
ČNB snížila úrokové sazby o půl procenta. Naše ekonomika nenaplňuje potenciál, uvedl Michl
Money
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš se staví do role největšího odpůrce stávající vládní koalice. Přitom všechno mohlo být úplně jinak. Exprezident Miloš Zeman popsal v pořadu Hráči na serveru Blesk.cz scénář povolebního uspořádání, který naplánoval, ale Babiš jej odmítl. Podle Zemana se tak stalo zejména kvůli informaci od lékařů, že se již nemusí z nemocnice dostat.
Miloš Zeman: Andrej Babiš věřil, že mě z nemocnice už nepustí. Proto nepřijal nabídku stát se premiérem
Politika
