Stanislav Šulc: V soudu s Le Penovou jde jenom o budoucnost světa. Jestli chceme ten tradiční, nebo nějaký jiný
Soud francouzské političky Marine Le Penové má docela třaskavý potenciál. Ukázal totiž hned několik věcí. Tou hlavní je, že alespoň ve Francii se nebojí nazývat věci pravými jmény a podvod je tam pořád podvod a nikoli politický akt. A soudcům je jedno, jestli ho spáchal, jak se říká hezky česky Petr, nebo Pavel.
Pojďme si to rozebrat detailněji. Francouzský soud (nikoli policisté, nikoli státní zástupci, prostě konzervativní instituce soudu) rozhodl, že Marine Le Penová spáchala nějaký trestný čin. Za to na ni uvalil nějaký trest, který je v souladu s právním řádem země. Nebo to tak alespoň vypadá, protože zrovna na tohle si nikdo nestěžoval.
Součástí rozsudku je také to, že se Le Penová nesmí ucházet o volené funkce, což, jak vám většina lidí neřekne, je v politických kauzách poměrně časté, stejně jako podvodníkům velmi často soud zakáže na určitou dobu podnikat, nebo třeba jistým lidem s poruchou sexuálních preferencí zakáže vést dětské kolektivy. Je to pevná součást světa, který známe a o němž jsme bývali přesvědčení, že je správný.
Francouzský soud zakázal symbolu tamější krajní pravice kandidovat v příští prezidentských volbách. Ambiciózní, populistické a antiimigrační Národní sdružení rozsudek uvrhl do nejistoty. Může vůbec pomýšlet na další úspěchy bez jména Le Pen v čele? Po zvolení Donalda Trumpa i po jeho soudních třenicích se však další vývoj těžko odhaduje.
Karel Pučelík: Le Penová měla z europarlamentu dojnou krávu. Její prezidentská kandidatura je po verdiktu v troskách
Názory
Odvolání ji může osvobodit
Jedná se o prvoinstanční rozhodnutí, takže ano: pokud se soud mýlí, je tu standardní proces odvolání, kterým si v dějinách prošel nejeden vrah či defraudant. A nyní má tu šanci i Le Penová. Kdyby ji neměla, bylo by s Francií cosi špatně a mohli bychom mluvit o nějaké formě autokratického či jinak definovaného nedemokratického zřízení.
Ano, skutečnost, že odvolací proces neoddaluje platnost omezení politických práv političky, je možná pro někoho hraniční, možná i skandální, ale i ta vychází spíš z historie než z aktuální zvůle, tedy i toto je konzervativní, což by Le Penové mělo dle jejích prohlášení konvenovat. Nicméně asi platí, že ne všechno konzervativní musí deklaratorním konzervativcům vonět.
Le Penová se tedy může odvolat a přiživovat tím víru ve svou nevinu tradičními postupy. Před zhruba deseti patnácti lety by to ani jinak nešlo.
Může celebrita spáchat zločin?
Leč jsme dál a svět se přesunul od toho tradičního, konzervativního, v jakýsi progresivní svět budoucnosti, kde nemá pravdu soud (konzervativní instituce), ale velikost a síla fanouškovské základny. Alespoň to se nám snaží vnutit probuzení aktivisté, kteří nyní halasně pokřikují, že proces s Le Penovou je politický.
Důvodem je, že Le Penová je „populární“, což tedy pravděpodobně má nějaký vliv na to, jestli spáchala trestný čin, či nikoli. Konzervativně smýšlející člověk s tím samozřejmě hrubě nesouhlasí. Nicméně ono je těch konzervativně smýšlejících lidí o dost méně, než kolik to o sobě vytrubuje do světa na sociálních sítích.
Američtí akademici čím dál více emigrují v reakci na kroky administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, zejména kvůli jejímu tlaku na vysoké školství, píše list Financial Times. Řadu z nich znepokojuje snížení financování, omezování akademických svobod nebo kroky vlády zaměřené proti vědě. Kanadské a evropské univerzity se americké výzkumníky snaží nalákat do zahraničí.
Trumpova politika žene americké akademiky pryč ze země. Lákají je kanadské a evropské univerzity
Politika
Hlasovačka místo soudu? To už tady bylo a nelíbilo se
Kdybychom chtěli jít o fous dále, můžeme si připomenout, že hlasováním se o vině a trestu v Evropě již kdysi rozhodovalo. Není to zase tak dávno a dneska se to většině lidem zdá jako barbarství. A to přitom hlasovali lidé, kteří byli velmi často alespoň částečně poblíž danému zločinu. Dneska o tom mají rozhodovat lidé srdíčky na sociálních sítích.
Jak píše jeden „konzervativní“ influencer na síti X, a to je takové hezké a progresivní.
Soudní proces s Le Penovou je skutečně velký. Nejde v něm o nic méně než směřování světa – má být skutečně konzervativní, tedy důsledně stojící na hodnotách a institucích, nebo má jít o nějakou s prominutím „cochcárnu“ podle lajků na sociálních sítích?
Odpověď je možná překvapivá. Jasně, že chceme „cochcárnu“, protože ji chtějí nejmocnější lidé dneška, protože právě jim vyhovuje. Jen je dobré si to připomínat a nezapomínat, že to nebylo nevyhnutelné.
