Stanislav Šulc: Vlaky v Česku pojedou 500 kilometrů v hodině. Ne, to byl vtip
Již za pouhé tři roky začne Česká republika připravovat možnost, že by tu někdy začaly jezdit vlaky vyšší rychlostí, než je aktuálních 160 kilometrů v hodině. Přitom se utratí desítky, spíš stovky miliard. A až to jednou skutečně nastane, maximální rychlost bude 320 km/h. To je prostě málo.
Když se někdy v devadesátých letech začaly budovat koridory na české železnici, všichni jásali. Konečně se česká železniční soustava zapojí do té evropské, vlaky mezi Německem a Rakouskem pojedou přes Česko, což zároveň rozveze Čechy po Evropě. Krásný záměr, který měl v té době maximální podporu. A měl jen jedinou chybu. Tehdy se totiž rozhodlo, že maximální rychlost, na kterou budou koridory homologovány, bude 160 kilometrů v hodině, což samozřejmě bylo dáno zejména tím, že díky tomu bylo možné do velké míry využít stávajících tratí.
Po desítkách let jsou koridory tak nějak hotové a Českem drandí postarší, v jiných zemích vyřazené vlaky, které jsou ještě navíc omezeny maximálkou 160 kilometrů v hodině, a to ještě v těch lepší, rovnějších úsecích. A co je horší, okolní státy na české snažílky nepočkaly, pracovali na vlastní infrastruktuře a teď se pomalu vyplatí Česko objet, než se pokoušet nějak napojit na tento pokus o modernu.
Soudní pře se v současném světě vedou opravdu o lecčems. Někde třeba o tom, že výrobce mikrovlnky je povinen vám uhradit emoční škodu za to, že jste narvali svou kočku do mikrovlnné trouby, zapnuli přístroj, což vedlo, překvapivě k tomu, že to mazlíček nepřežil. Ano, má to být v návodu. U nás se nyní soud rozhodl k poměrně odvážnému kroku: nazvat někoho psychopatem již není problém. Je to prostě jen takový názor, uvedl soud.
Stanislav Šulc: Nadávat si do psychopatů či dementů bude nyní normální. Soud to posvětil
Názory
TGV z Wishe
Nyní Správa železnic zveřejnila „ambiciózní“ plán na vysokorychlostní tratě. V České republice by mělo vzniknout asi 850 kilometrů vysokorychlostních tratí, v současnosti je v projektové přípravě více než 350 kilometrů. Vlaky po nich budou jezdit rychlostí až 320 kilometrů v hodině, v dalších místech 220 kilometrů v hodině. Například cesta z Prahy do Brna nebude trvat ani hodinu, stejnou dobu pojede vlak mezi Prahou a Ostravou.
Ano, ve srovnání s dnešní tuzemskou realitou to zní jako sci-fi. Zejména čas jízdy mezi Prahou a Ostravou. Pro mobilitu obyvatelstva a dopady na pracovní trh to otevírá zcela nové možnosti.
Ale je to opakování chyby jako v devadesátých letech, kdy koridory představovaly téměř totéž jako létající talíře. A když se je povedlo postavit, působily v širším kontextu jako TGV z Wishe, no, spíš jako německé regionální linky z Wishe.
Od roku 2026 bude rychlíkovou železniční linku R9 mezi Prahou a Brnem či Jihlavou přes Havlíčkův Brod provozovat RegioJet podnikatele Radima Jančury. Ministerstvo dopravy ve veřejné soutěži upřednostnilo firmu před nabídkou Českých drah, které na lince jezdí nyní. Dopravce slibuje nové vlaky, připojení k internetu a lepší dostupnost Jihlavy. Smlouva s RegioJetem bude uzavřena na 15 let.
Nové vlaky a připojení k internetu. RegioJet dostal na trati z Prahy do Brna přednost před Českými drahami
Zprávy z firem
Vlakem k moři
A to je opravdu chyba. Asi chápu minimálně dva argumenty, které vedly plánovače k těmto maximálním rychlostem. Prvním bude jistě výše investice. Ta bude obří, jistě srovnatelná s koridory, možná i vyšší, protože tyto rychlosti již nedovolují řezat zatáčky, takže to bude chtít hodně výkupů pozemků a dalších investic. Nicméně tyto investice budou vysoké i tak, stamiliardové, v horizontu mnoha let. Ušetřit na tom moc nejde a ani by to neměla být priorita, tedy pokud jde o vliv na funkci.
Druhý argument jsem zaslechl už před mnoha lety. Česko prý tak rychlé vlaky jako Francie nebo Čína nepotřebuje. Vyděsilo mě to. Samozřejmě že je potřebuje. Určitě ne proto, aby se dojelo z Prahy na Kladno. Ale potřebuje je kvůli celkové možnosti tranzitu, aby se Praha, Brno, Ostrava a třeba i další města mohla stát zastávkami na cestě z Říma do Paříže. Aby se dalo smysluplně dojet vlakem k moři třeba i v zimě.
Plzeňská skupina Škoda Group ovládla belgickou společnosti The Signalling Company, která se zabývá vývojem digitálního bezpečnostního softwaru a zabezpečovacích systémů pro železniční provozovatele. Cena transakce zůstala tajná. 
Škoda Group ovládla belgického výrobce systémů pro autonomní mobilitu
Zprávy z firem
Ambicemi, že tu za desítky let pojedou vlaky 320 kilometrů v hodině, se tyto možnosti rozhodně nijak nepřibližují proti stávajícímu stavu. Jak bude vypadat mobilita za ty desítky let, dneska nikdo neumí predikovat. Ale vzhledem k tomu, že se svět jen zrychluje a snaží se být čím dál více uživatelsky přátelský, tak na to Správa železnic tak úplně nezareagovala.
