Stanislav Šulc: V lednu dojde k dalšímu zdražování. Mohlo by být poslední
Až odezní novoroční kocovina po silvestrovské noci a lidé znovu vyrazí nakupovat, čeká je netradiční situace. Část zboží se sice jako obvykle přestěhuje do povánočních slev, ale to každodenní, nezbytně nutné zboží naopak velmi pravděpodobně podraží. Dobrou zprávou ale je, že je téměř jisté, že půjde o poslední zdražení v aktuálním cyklu, míní komentátor Newstreamu Stanislav Šulc.
Leden bývá tradičně spojen s povánočními slevami. Do nich se přestěhuje zboží, o němž si obchodníci mysleli, že půjde o jasné vánoční taháky, ale přecenili trh, nebo se prostě hitový potenciál daného produktu nenaplnil. Obchodníci v posledních dvou letech povánoční akce téměř zrušili kvůli pandemii a s ní spojenými omezeními. Navíc i výrobci značně omezili rychloobrátkovost výroby.
Volal mi kamarád, že přišel o práci. Od ledna už nemá chodit. Dělal v pražské kanceláři, mnohý by si mohl pomyslet, žádná škoda. Nevím, jestli ano nebo ne. Dostal odstupné, zavřeli celé oddělení.
Dalibor Martínek: Rok 2023 přichází. Bude nejkrizovější za poslední tři dekády
Názory
Letošní Vánoce však již jsou plně postpandemické, a tak lze očekávat i vlnu slev. Nejde to jinak, protože řada zboží by byla za původní ceny po Vánocích neprodejná. Přesto se vedle toho v obchodech bude projevovat také zcela jiná tendence. Zdražování. Opět.
Schillerová: V lednu čekám další zdražování
S úderem půlnoci z 31. prosince na 1. leden totiž kromě špuntů „bublinek“ poletí nahoru také účty za energie poměrně velké části firem. Velká část firem totiž sice na rok 2022 měla ceny energií zafixované ještě před startem války na Ukraijině a takzvané energetické krize, ale na rok 2023 je podíl firem s předkrizovým fixem již výrazně nižší. Vlastně se týká jen opravdu těch největších podniků, a ani ty nemají nakoupené všechny energie, ale v lepším případě nějakých 70 procent.
Inflace v Česku opět roste. V listopadu vykázala v meziročním vyjádření úroveň 16,2 procenta, zatímco meziměsíčně rostla o 1,2 procenta. V meziměsíčním vyjádření jde o nejvýraznější růst inflace od letošního července. V meziročním vyjádření narostla listopadová inflace z říjnové úrovně 15,1 procenta.
Lukáš Kovanda: Před 20procentní inflací Česko zachránil jen zásah vlády a statistiků
Názory
V neděli 1. ledna tak většina firem přejde na nové ceníky, všichni maloodběratelé naštěstí budou moci využívat cenových stropů, velké podniky nejspíš také, ačkoli o tom zatím vláda spíše mlží, než by dala jasné stanovisko.
Jenomže cenové stropy jsou pro firmy stále poměrně vysoko, podle odhadů až šestinásobně. A tady se začne lámat chleba. Kdo může toto zvýšení cen promítnout do koncové ceny svého zboží či služby, rozhodně tak učiní. Ani nemůže jinak. To se týká zejména všech, kdo se podílí na výrobě a prodeji potravin a další nezbytné spotřeby. Jak uvedla například exministryně financí za ANO Alena Schillerová, v lednu tak očekává další vlnu zdražování.
Jádrová inflace klesá
Tvrdý makroukazatel inflace tak za leden téměř nevyhnutelně půjde nahoru a budou jej tlačit zejména potraviny a energie (které již ale narazí na vládní stropy). To se přitom již děje nyní, protože nákup většiny dalších komodit lidé již omezili (viz nejnovější data ČSÚ o tržbách v maloobchodu, podle nichž lidé nejvíce šetří na vybavení na sport či zařízení domácností).
Spotřebitelské ceny vzrostly v listopadu oproti říjnu o 1,2 procenta a meziročně o 16,2 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). 
Inflace se v listopadu vrátila nad 16 procent. A bude hůř
Money
I to však podle ekonomů Lukáše Kovandy z Trinity Bank či Štěpána Křečka z BH Securities není výrazný problém ani důkaz prohlubování inflačních tlaků. Z aktuálních dat ČNB o takzvané jádrové inflaci totiž vyplývá, že právě tato klesá. A to výrazněji, než se čekalo a odhadovalo. Jádrová inflace byla v listopadu 13,8 procenta, zatímco o měsíc dříve byla 14,7 procenta. Právě jádrová inflace přitom zachycuje skutečný pohyb cenové hladiny, protože je očištěna od momentálních vlivů zejména potravin a cen energií. Zachycuje především to, jak se růst platů a mezd propisuje do zdražování.
A aktuální meziměsíční pokles jasně naznačuje, že brzdy, které ČNB zavedla, a očekávání recese se v chování lidí projevuje žádoucím – tedy omezujícím – efektem. To je dobrá zpráva zejména pro guvernéra ČNB Aleše Michla, protože navzdory tlakům má dostatečný argument pro další nezvyšování sazeb, kterému se dál brání. A i to je pochopitelné, protože by růst sazeb zadělal na další problémy, které by zaškrtily potenciální obrat v cyklu v příštím roce.
Rok 2023 by skutečně mohl být rokem obratu. A ano, nic na tom nemění fakt, že totéž se říkalo o roce končícím. Do něj vpadla válka jako hejno černých labutí. Pokud se světu povede vyhnout se další nepředpokládané události, příští rok bude výrazně lepší, protože se svět adaptoval na válku i energetickou hybridní válku, kterou Rusko proti Evropě vede.
V takřka celonárodní detektivku se mění odhalování příčiny drahých vajec, která zajímá jak veřejnost, tak média. Přitom příčina je stále stejná jako na jaře. Je jí zejména obchodní politika prodejců, v čele s těmi největšími – řetězci.
Záhada drahých vajec objasněna. Řetězce si mastí kapsu
Money
