Stanislav Šulc: Za inflací nestojí ČNB. Větší vliv má ptačí chřipka
Za růstem cen, který nepřestává trápit české spotřebitele i ekonomiku, stojí nadále nejvíce růst cen všeho spojeného s bydlením. Stále větší vliv pak mají potraviny, které v Česku zdražují z celé řady důvodů. Mimo jiné i kvůli vybíjení chovů drůbeže v důsledku ptačí chřipky. Navzdory tomu však řada lidí stále bude opakovat nesmysl o tom, že Česká národní banka nedělá dost, aby srazila inflaci. Mýtus o všemocné ČNB však neplatí zejména v aktuálních ekonomických podmínkách.
Jak hodnotit aktuální míru inflace ve výši 16,7 procenta? Lze to oběma způsoby. Je to strašné číslo, které dokazuje, že ani letošní rok nepřinese zklidnění na našich bankovních účtech. Je to ale také relativně dobrá zpráva, že lednová inflace byla skutečně ta „nejhorší“ a odteď již bude inflace postupně klesat.
Inflace v Česku v únoru meziročně klesla na 16,7 procenta, o 0,8 procentního bodu méně než v lednu. Uvedl to Český statistický úřad. Pokles inflace očekávali i analytici.
Inflace v únoru zpomalila na 16,7 procenta. Dvouprocentní růst cen se vrátí nejdříve až příští rok
Money
S vysokou inflací nebojuje jen Česko, ale i desítky zemí ve světě, a v řadě zemí hlásili v posledním roce dvouciferné nárůsty a nejvyšší hodnoty za desítky let. Centrální banky proto zvedaly či stále zvedají základní úrokové sazby, což však často znamená snížení hospodářského růstu. Podívejte se na přehled míry inflace ve světě.
Jaká je inflace ve světě? Padaly rekordy staré desítky let
Money
Kdo zastává první pohled, přidává jedním dechem, že za všechno může guvernér České národní banky Aleš Michl, který tvrdošíjně a navzdory realitě odmítá zvýšit úrokové sazby.
To je samozřejmě legitimní názor, pro nějž navíc existuje celá řada argumentů vycházejících z ekonomické teorie. Když se peníze zdraží, a tedy znedostupní, postupně se inflace uklidní. Říká teorie.
Průměrná sazba hypoték na počátku března klesla na 6,27 procenta z únorových 6,37 procenta. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu, který se zpracovává na základě údajů k pátému pracovnímu dni každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro 80 procent hodnoty nemovitosti. Podle odborníků je snížení sazeb důsledkem konkurenčního boje mezi bankami.
Sazba hypoték v březnu klesla nejvíce za dva roky
Money
Peníze se znedostupnily, a to mnohonásobně za poslední rok. A stejně tak nějak nenastal onen zmíněný ráj. Zastánci teorie pak mají samozřejmě v záloze jednoduchý argument: zvýšení sazeb je nedostatečné. Sazby by měly být o procento až dvě výš. Pak by to nejspíš začalo fungovat. Opět tvrdí teorie. Stejně jako tvrdila dřív, že 5 procent stačí. Posléze že 7 procent stačí. A inflace je pořád dvouciferná.
Efekt ČNB se zpožďuje
Jenže ono to je prostě složitější. Na inflaci má vliv spousta událostí a skutečností. A v konečném důsledku chování lidí. A ti se odmítají chovat teoreticky. Takže kvůli rostoucím sazbám se řada firem přeorientovala na financování v eurech. A to jim dovoluje nadále fungovat, expandovat. Tedy nadále působit proinflačně.
Proinflačně se chovají vlády. Ta předchozí mezi lidi přerozdělila spoustu peněz, které se nyní rozpouštějí v ekonomice (což je opět proinflační), a ostatně i tato vláda zvýšila mnoha lidem platy. Až nyní hrdinně zmenšila valorizační vzorec, což bude sice stále proinflační, ale méně, než se čekalo.
Jak výrazně se vládnutí Andreje Babiše podepsalo na České republice, posoudí až historie. Totéž ostatně platí i pro současný kabinet Petra Fialy. Jednu věc lze ale soudit již nyní. A to jsou dojmy běžných lidí. A tady je jeden obří rozdíl, který nyní se změnou valorizačního vzorce opět nabyl obřích rozměrů. Zatímco za Babiše nebylo sice líp, většina lidí se přesto cítila jako vítězi. To Fialův kabinet za sebou nechává jen poražené. 
Stanislav Šulc: Proč Fialova vláda za sebou nechává jen poražené?
Názory
V důsledku toho se efekt sazeb ČNB na inflaci vytrácí. Respektive výrazněji se prodlužuje doba, kdy zafunguje. Opět si pomozme teorií: dopady měnové politiky mívají efekt rok, rok a půl. I proto nyní ekonomika stále ještě nečelí sazbám v plné výši, ale spíše cca 5 procentům. I případné zvýšení, po kterém stále někteří volají, by se opět projevilo až za rok.
Kilo paprik za tři stovky
A jsme u hlavního problému: málokdo ví, co se za rok v ekonomice odehraje. Když začala růst inflace, měl to být problém jen pár měsíců. Je to realita několika let. Pandemické problémy nahradila, respektive spíš doplnila válečná krize na Ukrajině. A následovala krize energetická, která zvýšila razantně ceny všeho.
Současná vysoká inflace se víc projevuje na výdajích než na příjmech státního rozpočtu, uvedl to předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Vítá oznámený krok vlády snížit strukturální deficit rozpočtu o 70 miliard korun. Podle něj to je ale jen první krok ke konsolidaci veřejných financí, protože problém je hlubší.
Bývalý viceguvernér ČNB Hampl: Vysoká inflace se víc projevuje na výdajích než příjmech rozpočtu
Leaders
Vzhledem k celokontinentálnímu charakteru krize by na tom asi místní sazby mnoho nezmohly.
A pak tu je ještě jedna zásadní věc, která tlačí nahoru ceny zejména u některých komodit, u Čechů velmi oblíbených. A tou je ptačí chřipka, která v uplynulých měsících zapříčinila největší vybíjení zvířat u nás snad v celé historii. Desítky tisíc zvířat byly utraceny, aby se zákeřná nemoc nešířila. A tato zvířata snášejí vejce. I proto jejich cena za posledních 12 měsíců vyrostla téměř na dvojnásobek.
A nejen vejce. Kilo paprik nyní stojí 277 korun. V Polsku zhruba stovku. Jak se na tom podílí ČNB, není úplně zřejmé.
